Přežijí malé nemocnice?

Kontrola hejtmana Ratha v nemocnici v Brandýse ukázala v plné nahotě problémy, se kterými se malé nemocnice potýkají a které se jim málokdy daří úspěšně vyřešit. Na odděleních chybějí lékaři i sestry, technika neodpovídá nejvyšším standardům, nemocnice není schopna poskytovat péči podle standardů příslušné lékařské odborné společnosti.

Nakonec se musejí některá oddělení zavřít. Doplatí na to pacienti při běžných a banálních onemocněních. Kdo na tom vydělá, jsou pacienti urgentní medicíny, protože na specializovaných pracovištích, kam jsou rychlou záchrannou službou převezeni, dostanou kvalifikovanější péči.

Kdo křičel, dostal víc!

Na problémy bylo ovšem zaděláno už dávno, prakticky v počátcích změn v českém zdravotnictví. V raných devadesátých letech vznikaly standardy, které určovaly vybavení pracoviště i personál, který by měl zajišťovat léčbu. Lékaři tehdy věřili, že také zdroje budou poskytovány podle těchto dohodnutých standardů.

Hrubě se mýlili. Peníze se začaly přidělovat jednotlivým oborům podle toho, co se podařilo jejich reprezentantům uhádat při jednáních o úhradách s pojišťovnami. Některé obory byly úspěšné, vyjednaly si velmi dobré úhrady, a proto jsou v nemocnici ziskové. Jiné neměly tak ostré lokty a dopadly hůře.

Každá nemocnice by měla mít čtyři hlavní obory: internu, chirurgii, gynekologii a pediatrii. Kromě toho k nim musí mít i tzv. komplement, což jsou biochemické laboratoře a radiodiagnostika. Z ekonomického hlediska jsou chirurgie nebo biochemické laboratoře ziskové, zatímco interna prodělečná. V řadě malých nemocnic poskytuje interní oddělení spíše sociální služby. V dobře řízené nemocnici se ovšem náklady i výnosy jednotlivých oborů vyrovnají a nemocnice může fungovat ke spokojenosti pacientů i majitelů. Za předpokladu, že v ní má kdo léčit.

Království za lékaře!

Podle údajů České lékařské komory v současnosti v našich nemocnicích chybí šest set lékařů. U sester a zdravotních asistentů je nedostatek takřka děsivý - chybí jich asi 5000. Nejhůře jsou postiženy příhraniční okresy, kde je pro lékaře výhodné najít si práci v blízkém zahraničí. Přitom plat lékaře včetně příplatků za přesčasy a služby činí v České republice průměrně 43 000 korun hrubého, v Německu a Rakousku až čtyřnásobek, ve Velké Britanii až šestinásobek.

Problém s nedostatkem lékařů v malých nemocnicích spočívá nicméně především v malých možnostech uplatnění a odborného růstu. Mladý lékař z malého špitálu musí absolvovat atestační přípravu ve velké nemocnici a zpátky už se mu nechce, když viděl všechny ty možnosti, jak se naučit novým technikám i léčebným postupům. Navíc by se vracel k malým penězům.

Proč by tedy měl mladý lékař pracovat v malé nemocnici? Častým argumentem je námitka, že se tam dostane k léčení diagnóz nebo k operačním postupům, ke kterým by ho ve velké nemocnici nepustili. Tento argument je platný jenom částečně. V malé nemocnici, kde nemá dostatečné odborné zázemí, si mladý lékař na některé postupy nemůže vůbec troufnout.

U komplikovaného porodu potřebuje například neonatologické oddělení, u komplikovaných diagnóz magnetickou rezonanci a CT. Pokud nejde o urgentní zásah, vždycky hrozí komplikace, a tak mladý lékař v běžně vybavené malé nemocnici těžko obhájí samostatný postup.

Problém nedostatku středního zdravotnického personálu je v platovém ohodnocení. Proto jedním z prvních kroků, které realizovala "přechodná" ministryně zdravotnictví, bylo zvýšení jejich mezd o 15 procent. Jenže většina malých nemocnic je soukromých a neřídí se platovými tabulkami ministerstva. Platy v soukromých malých nemocnicích tak nedosahují úrovně platů v nemocnicích velkých.

Další důvod nedostatku těchto pracovníků je změna vzdělávání, kdy podle evropské směrnice musí mít zdravotní sestra vyšší odborné vzdělání a v některých oborech dokonce bakalářský titul. Ze středních zdravotních škol vycházejí zdravotní asistenti, z nichž ale do praxe nastupuje málokdo. Převážná většina pokračuje ve studiu.

Situaci tak musí zachraňovat personál z východní Evropy. Zajímavě řeší nedostatek středního zdravotního personálu skupina AGEL, provozující řadu nemocnic na Moravě a v Praze. Začala udělovat podniková stipendia pro žákyně Vyšší zdravotnické školy a další studentky částečně podporuje. Lékařům hradí účast na odborných konferencích a kongresech a podporuje jejich vzdělávání. AGEL má ovšem za sebou silnou finanční skupinu a může si to dovolit. Většina malých nemocnic na to ale prostě nemá.

Krize důvěry

Malé nemocnice se tak dostaly do nezáviděníhodného postavení. Lékařská péče je čím dál více specializovaná a vyžaduje stále větší lékařskou erudici i špičkové technické vybavení. Typickým příkladem je urgentní medicína. Tu prostě malá nemocnice dělat nemůže.

V pediatrii je tendence léčit děti co nejvíce v domácím prostředí. Pokud už musí do nemocnice, rodič si zcela jistě vybere specializované pracoviště, kde bude vědět, že jeho dítě bude mít k dispozici řadu specializovaných lékařů. Totéž platí pro internu a chirurgii, kde ve velkých nemocnicích jsou navíc k dispozici konsiliární lékaři.

Zvláštní situace nastala v gynekologii a porodnictví. Už několik let je tendence rušit ta oddělení, která nemají aspoň 600 porodů ročně. Jenže nastal "baby boom" a i oddělení, která byla pod touto hranicí, se náhle vyšvihla k vyšším výkonům.

Najednou přicházejí vhod, poněvadž velké porodnice nestačí.
Přesto se zdá, že malé nemocnice nebudou mít šanci odborně i ekonomicky přežít. Záležet bude na managementu. Tam, kde bude nemocnice dělat banální chirurgické zákroky a léčit banální nemoci, které velké nemocnice zbytečně zatěžují, může přežít.

Tam, kde management vsadí na nějakou specializaci a jeho lékaři se vypracují na špičkovou úroveň a do nemocnice budou jezdit pacienti z půlky republiky, může vydělávat. Být ale malou všeobecnou nemocnicí s lékaři, kteří si odskakují ze soukromé praxe, aby odsloužili pětinu úvazku, to je cesta k zániku. Bude to bolet pacienty, místní zastupitelé budou intervenovat všude možně, jen aby jim "jejich" nemocnice zůstala, ale tento vývoj nebude možné zvrátit.

Literární noviny, Aleš Bluma

Zdroj: Literární noviny