Příběh univerzitního spin offu pokračuje až za hranice covidu

Zhruba před rokem a půl představila Charles University Innovations Prague (CUIP), dceřiná společnost Univerzity Karlovy, novou spin‑off firmu GeneSpector, která vznikla jako reakce na tehdejší druhou pandemickou vlnu a vyvinula komplexní, bezpečné, univerzální a rychlé řešení pro laboratorní diagnostiku onemocnění covid‑19. Od svého založení univerzitní start‑up vykázal v součtu obrat přes 500 milionů korun a EBITDA 165,1 milionu. Nejen na to, jak těžké bylo prosadit se na trhu biotechnologií, zda v Česku funguje technologický transfer nebo co se s firmou stane po skončení pandemie, odpovídá Mgr. Otomar Sláma, MBA, MPA, předseda správní rady CUIP.

• Je to asi paradoxní, ale nebýt pandemie covidu‑19, společnost GeneSpector by pravděpodobně nevznikla. Jak se podařilo naplňovat její vize?

Je pravdou, že tento spin‑off vznikl jako univerzitní reakce na řešení nastalé pandemické situace na podzim roku 2020, kdy byl v celém světě největším problémem nedostatek testů pro detekci SARS‑CoV‑2. Tušili jsme již v létě, že k tomu pravděpodobně dojde, proto jsme založili ve spolupráci s dalšími třemi partnery – Spadia Lab, Generi Biotech a ZKV Career (od 2. 12. 2021 je firma přejmenována na mikeVision, pozn. red.) – společnost GeneSpector, která díky dlouholetým výzkumným zkušenostem profesora Kmocha a jeho týmu z 1. lékařské fakulty UK vyvinula bezpečnou, rychlou a ekonomickou laboratorní diagnostiku covidu‑19. Na trh jsme tedy uvedli diagnostický kit a díky tomu jsme pomohli navýšit testovací kapacity v době, kdy to bylo nejvíce potřeba. Tím jsme naplnili i stanovenou vizi firmy.

Bohužel, asi nikdo z nás nepočítal s tím, že nás koronavirus bude provázet dva roky – tudíž že i o naše řešení bude takový zájem. Z tohoto hlediska proto hospodářské výsledky společnosti GeneSpector předčily všechna počáteční očekávaní, ačkoli okolnosti, upřímně řečeno, nebyly zrovna šťastné.

• Vzpomenete si na nějaký moment v životě firmy, který vás překvapil?

Pamatuji si to velmi přesně. Technologickému transferu se CUIP věnuje řadu let a do „praktického života“ jsme uvedli na šedesát technologií. Proto si troufám tvrdit, že jsme už celkem zkušení a jen tak něco nás nepřekvapí. Nicméně v případě GeneSpector se to stalo. Poprvé jsme totiž museli řešit opravdu velký „upscale“ naší dceřiné společnosti – obvykle zajišťujeme vývoj technologie, ochranu duševního vlastnictví a uvedení nového produktu na trh, to znamená spíše ranější fázi vzniku spin‑offu. GeneSpector ale musel na pandemickou situaci zareagovat velmi rychle, takže jsme v CUIP dělali de facto všechno, co bylo potřeba a co typicky nespadá do portfolia transferové kanceláře. Například jsme pomáhali se zřízením skladů pro kity, optimalizací výroby, zřizováním letadlového transportu vzorků na analýzu do Ostravy, aby byly co nejdříve v laboratořích… Bylo to poměrně náročné na veškerou logistiku a pro nás určitě nové, ale naštěstí to dobře dopadlo.

• Doposud váš start‑up vykázal v součtu obrat přes 500 milionů korun a EBITDA 165,1 milionu. Co za tímto skoro neuvěřitelným výsledkem stojí?

Samozřejmě hromada práce, přičemž robustní nárůst obratu přímo koreluje s tuzemskou politikou celoplošného testování. Kromě prodeje PCR kitů ovšem GeneSpector poskytuje laboratořím i jiné služby včetně poradenství, které se k diagnostice covidu‑19 vážou, a nabízí jim komplexní řešení šité na míru. To znamená, že nedodáváme jen „chemii“ samotnou, ale i přístrojové vybavení, pokud to je nutné, nebo pomáháme nastavovat a optimalizovat jednotlivé procesy tak, aby byl průchod vzorku laboratoří – od jeho přijetí a označení až po expedici výsledků k testovaným pacientům – co nejefektivnější. Mnoho pracovišť s tím nemělo až takové zkušenosti, protože před koronakrizí zde prováděli sotva pár desítek PCR testů denně, a najednou se museli vyrovnat s několika stovkami, nebo dokonce tisíci za den. Na to je potřeba mít skutečně dobře zažité procesy.

• Jak nakládáte se ziskem?

Po zdanění věnoval GeneSpector nemalou část finančních prostředků na dobročinné účely. Vzhledem k tomu, že jsme peníze vydělali díky pandemii, která byla celospolečenským problémem, jsme přesvědčeni, že bychom část zisku měli vracet zpět do projektů, které mají taktéž celospolečenský dopad. V prvním roce jsme proto darovali milion korun Nadačnímu fondu Univerzity Karlovy, aby mohl financovat výzvu pro studentské nápady na řešení pandemické situace. Letos jsme pak poslali přes sedm milionů na několik různých charitativních projektů v oblasti zdravotnictví – mimo jiné hospicům, oddělením pečujícím o onkologické pacienty, nadačnímu fondu Alzheimer nebo chlapečkovi s postcovidovým syndromem, který se potýká s vážnými následky. Zbývající část zisku se dělí mezi čtyři podílníky, kteří GeneSpector vlastní, přičemž díky CUIP má univerzita čtvrtinový podíl. Takto získané peníze jdou podle vnitřního předpisu univerzity (opatření rektora) do odměn pro původcovský tým a na 1. lékařskou fakultu UK, která je povinna je reinvestovat do svých primárních činností, 15 procent pak zůstává CUIP na financování dalších inovativních spin‑off společností.

• Ukazuje se tedy, že i v Česku může transfer technologií v biomedicíně fungovat a že může být úspěšný?

Vnímám to velmi pozitivně. Dokonce bych toto období nazval jakousi zlatou érou technologického transferu, o kterém se ještě pár let zpátky spíše hovořilo, než aby se skutečně realizoval. Je to takové štěstí v neštěstí, kdy covid ukázal, jak důležitou roli hrají výzkumné organizace, a zároveň to, že bez procesu transferu není možné výsledky výzkumu převést z akademické sféry do praxe. Do vědy a výzkumu se nyní dostává velké množství peněz, což generuje spousty a spousty nápadů, takže aby je společnost správně využila, je potřeba je i správně uchopit a transferovat. Na druhé straně existuje celá plejáda investorů, investičních skupin nebo velkých fondů jednoznačně ochotných investovat do rizikových, raných technologií a dostávat je na trh. Podmínky jsou aktuálně ideální a nám se daří to zužitkovávat.

• Každý třetí PCR test, který je u nás nyní vyhodnocován, využívá právě řešení GeneSpector. Čekali jste to a byli byste schopni pokrýt větší kapacitu?

Je důležité si uvědomit, že kvalitních řešení už je k dispozici více a že to naše splnilo svou roli v době, kdy dostupná nebyla. Nicméně fakt, že stále držíme třetinový podíl na trhu, ukazuje, že máme kvalitní produkty a poskytujeme kvalitní služby. Zcela určitě bychom zvládali saturovat větší množství testů, ale orientujeme se již na další aktivity, které s covidem souvisejí méně.

• Bylo těžké prosadit se na trhu? Co vám pomohlo?

Asi každý, kdo někdy podnikal, si umí představit, jak složité je prosadit se. Ani pro GeneSpector to snadné nebylo – nota bene na trhu s biotechnologiemi, kde jsou velcí hráči, dlouhodobě etablovaní a s obrovskými obraty. Nám významně pomohla značka UK, to, že technologie vznikla na lékařské fakultě, že jsme měli úzkou spolupráci s fakultními nemocnicemi a že nám vedení univerzity pomohlo s představením produktu.

• Kdo měl o diagnostický kit pro testování covidu‑19 největší zájem?

Našimi cílovými zákazníky byly primárně nemocnice, od okresních až po ty fakultní, a také soukromé laboratoře, od nejmenších po největší. Docela nemile překvapeni jsme ovšem byli prakticky nulovým zájmem ze strany vlády, správy státních hmotných rezerv nebo ministerstva zdravotnictví, kdy jsme v období lockdownu a nouzového stavu mohli testovací kapacity řešit společně, na národní úrovni. To se bohužel nepodařilo. Situace se ale nakonec vyřešila sama, z druhé strany, takříkajíc odspodu. Laboratoře se nám totiž postupně ozývaly samy, technologii si vyzkoušely, pomohli jsme jim nastavit procesy a od té doby máme velmi vřelé vztahy.

• Takže se naplnilo to, co společnost deklarovala, tj. že řešení GeneSpector je univerzálně využitelné?

Přesně tak. Velkou devízou našeho řešení je jeho otevřenost a plná škálovatelnost. Lze ho využít na téměř jakémkoli dostupném přístrojovém vybavení, jak v plně automatizované laboratoři, tak na menším pracovišti, kde třeba částečně pracují ručně.

• Expandovali jste i za hranice České republiky?

Nebylo to naším hlavním cílem, tím bylo saturovat Česko. Toho jsme plně dosáhli. Mnoho produktů jsme ale posílali i kolegům na Slovensko a máme prodeje také do Německa, Rakouska a do několika ostatních evropských zemí.

• Jak si stojí multiplex PCR test pro současnou detekci SARS‑CoV‑2 a chřipky A i B, který také vyrábíte a distribuujete?

Pravdou je, že tyto diagnostické kity se využívají mnohem méně než testy pouze na covid. Je to zkrátka dáno nastavením karanténních opatření a tím, že de facto pro kohokoli s jakýmikoli příznaky platí jednoduché pravidlo, že má zůstat doma. U převážné většiny nakažených proto není až tak podstatné vědět, zda jde o chřipku, nebo o covid. Naproti tomu u pacientů v těžším stavu, kdy může dojít i k souběhu obou nemocí, se multiplex PCR testy používají. Potřeba jejich masového rozšíření ale nevznikla.

• Nemáte obavy o budoucnost firmy poté, co pandemie jednou odezní?

Aktuálně se uskupení okolo naší společnosti zaměřuje na dvě agendy. Jednou je udržení vysokého standardu služeb v oblasti detekce covidu‑19, druhou pak vývoj nových diagnostických řešení, která budou univerzální a udržitelná i posléze. To znamená, že až definitivně pomine potřeba testování SARS‑CoV‑2, společnost GeneSpector postupně utlumíme a zanikne, jak jsme již avizovali. Nicméně právě z toho důvodu, že se chceme molekulární diagnostikou zabývat i do budoucna a jsme přesvědčeni, že by byla škoda, abychom dobře fungující tým jednoho dne rozpustili, založili jsme druhou společnost GeneSpector Innovations, ve které jako podílníci opět figurují Spadia Lab, mikeVision a se čtyřicetiprocentním podílem CUIP, to jest univerzita. V současnosti tak máme dvě IČO, přičemž jedno v budoucnosti pravděpodobně zanikne. Takže abych odpověděl na otázku – obavy o budoucnost firmy opravdu nemám, protože navazujících technologií se rýsuje celá řada.

• Mohl byste být konkrétnější?

Nyní společnost GeneSpector Innova­tions například usiluje o udělení českého i mezinárodního patentu pro diagnostický nástroj, který by měl sloužit k odhalení geneticky podmíněných onemocnění ledvin a k případnému sledování léčby. Jsme již ve velmi pokročilé fázi jednání s globálním partnerem z USA, který má eminentní zájem naše řešení co nejdříve zahrnout do svého portfolia. Předpokládáme, že bychom ještě letos spustili proces certifikace FDA a klinické studie, které by měly probíhat ve Spojených státech.
Poté bychom chtěli využít data získaná z klinických hodnocení i pro certifikaci MDR v Evropské unii.

Ohledně technologie prozatím nemohu být příliš konkrétní. Jedná se však o diagnostiku na bázi ELISA, která představuje – oproti stávajícím metodám využívajícím genetický screening – velice levné a rychlé řešení. Díky tomuto testu by tedy lékaři měli být schopni hned od počátku diagnostiky kteréhokoli nefrologického pacienta vyloučit nebo potvrdit genetické predispozice. Zároveň jim umožňuje monitorovat nasazenou terapii a sledovat, zda se pacientův stav lepší a o kolik.

• Na čem jiném GeneSpector Innovations pracuje?

Hodně se zaměřujeme na vývoj univerzálního testu pro diagnostiku infekčních onemocnění a predikci závažnosti jejich průběhu. V zásadě by to mělo pomoci rychle, to znamená už v rané fázi infekce, selektovat jedince, kteří jsou v riziku těžkého průběhu a není vyloučeno, že budou vyžadovat hospitalizaci. Takové řešení nám kupříkladu v současnosti funguje pro covidové pacienty. Technologie je založena na detekci určitého biomarkeru na sliznici nosohltanu, jehož koncentrace koreluje s tím, jak bude nákaza probíhat. Tento prediktivní marker je navíc využitelný i u jiných respiračních nebo autoimunitních nemocí. Právě univerzálnost je tou klíčovou vlastností, která tuto metodu dělá unikátní.

• A spolupracujete opět s výzkumným týmem z 1. lékařské fakulty UK?

Ano, ale GeneSpector Innovations má vazby i na jiné univerzity a zároveň na zahraniční experty a soukromé subjekty, které se na poli molekulární diagnostiky pohybují. Řekl bych, že už se firma chová velmi dospěle, protože má partnery rozprostřeny jak v komerční, tak i v akademické sféře.

• Pokud se týká CUIP, které další výsledky výzkumu se v poslední době podařilo převést do praxe?

CUIP je nejprogresivnější transferovou entitou v České republice. Technologie dostáváme do praxe zhruba každé tři týdny, ne všechny jsou ale tak viditelné jako v případě GeneSpector. Nicméně třeba před Vánoci jsme uvedli na trh kosmeceutickou řadu krémů značky SAIN, jejichž receptura vznikla v centru BIOCEV a staví na inovativním způsobu využití bioaktivní molekuly alaptidu. Původcovský tým přitom pochází z 1. lékařské fakulty a z Přírodovědecké fakulty UK. Z finančních prostředků získaných prodejem kosmeceutik chceme zaplatit vývoj farmaka s obsahem této účinné látky, které by bylo použitelné v medicíně, například při hojení komplikovaných ran, popálenin, ale i běžných poranění.

• Co nového chystáte v letošním roce?

Máme v plánu založit další dvě až čtyři spin‑off společnosti. Kromě molekulární diagnostiky by jejich zaměřením měly být ochranné známky a certifikace, dále nejnovější technologie 3D tisku, projekt nám běží též v oblasti vzdělávání a takový drobný průlom chystáme i v oblasti Ramanovy spektroskopie. Podrobnosti zatím prozradit nemohu.

• Zní to skvěle – přesto, je něco, v čem ještě máte rezervy nebo kde musíte překonávat bariéry?

Musím to zaklepat, ale zatím se nám daří opravdu skvěle a moc překážek nepotkáváme. Nové vedení univerzity nás podporuje, abychom i nadále pokračovali v tom, co děláme. Navíc máme okolo sebe úžasný tým lidí a baví nás chodit do práce. Já osobně proto vidím budoucnost CUIP docela růžově.