Příjmy pojišťoven jsou nižší
Zdravotní pojišťovny mají nižší příjmy z výběru pojistného, než původně počítaly ve svých pojistných plánech. Jen u největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) tento rozdíl za prvních pět měsíců činí 741 milionů a v dalších měsících dále roste. Příjmy VZP podle jejího mluvčího Jiřího Suttnera dosáhly 47,22 miliardy, výdaje, tedy náklady na zdravotní péči, 47,961 miliardy korun.
"Ten rozdíl se projevuje v prodlužování doby splatnosti, VZP platí v průměru o 32 až 35 dní později," řekl Suttner ČTK. Problémy se splatností mají i některé zaměstnanecké pojišťovny. Souhrnnou zprávu o hospodaření zdravotních pojišťoven a předpokládaném vývoji zdravotního pojištění předkládá dnes ministryně zdravotnictví Milada Emmerová vládě. Podrobnosti z připraveného materiálu ČTK neposkytla. Kabinet koncem června schválil zvýšení plateb státu za děti, důchodce a nezaměstnané a počátkem července také harmonogram úsporných opatření, která mají českému zdravotnictví do dvou let uspořit desítky miliard.
Tripartita již delší dobu upozorňuje, že pojišťovny vyberou méně, než plánovaly, protože platy rostou pomaleji. Odpovídá to i číslům, jež pojišťovny předložily. Výrazný vliv na jejich bilanci mají podle Suttnera i zásahy ministerstva, které pevně určuje až 80 procent výdajů pojišťoven. Při stanovení cen péče vychází z požadavků lékařů a nemocnic, nikoli z výpočtů pojišťoven, a tak stanovuje výdaje vyšší než příjmy. "Vycházejí z makroekonomických ukazatelů, které se nenaplňují," vysvětlil.
Rozdíl mezi příjmy a výdaji se promítá v růstu závazků po lhůtě splatnosti, celkový propad systému se pohybuje kolem deseti miliard. V krátkodobých opatřeních počítá ministryně s 3,8 miliardami pro pojišťovny, z toho tři miliardy pro VZP a 800 milionů pro zaměstnanecké pojišťovny. Peníze však dostanou až koncem roku. Rovněž změna přerozdělení vybraného pojistného se projeví nejdříve v příštím roce.
Suttner uvedl, že od roku 2002 jsou příjmy pojišťoven nižší než výdaje, proto schodek stále narůstá. "Vyhlášky ministerstva o cenách péče jsou tak špatné, že způsobují vyšší výdaje než příjmy. Do toho se promítá i vyhláška o úhradách za léky," dodal Suttner. Výdaje na léky rostou meziročně o deset až 12 procent. Tento růst by podle Suttnera zbrzdilo, kdyby pojišťovny nemusely platit levné léky do 50 korun a kdyby lékaři více zvažovali, jaké léky předepisují. Tomu chce ministryně napomoci zavedením zdravotní knížky. Od září ji dostane 100.000 lidí, především seniorů a lidí chronicky nemocných.
V krátkodobých úsporných opatřeních plánuje ministryně rovněž zásah do sítě zdravotnických zařízení, kde čeká úspory v řádu miliard, zdravotní pojišťovny se ale omezování smluvní svobody brání. Naopak vítají zřízení sociálně-zdravotního lůžka, část nemocničních lůžek by byla hrazena z peněz sociální sféry.
Zdroj: ČTK