Průmysl podpořil novelu o úhradě orphanů

K široké novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou předkládá ministerstvo zdravotnictví, se sešlo množství připomínek. Netýkaly se přitom jen už tak rozsáhlé materie návrhu, ale naopak je zřejmé, že projednávání zákona budou někteří hráči brát jako příležitost prosadit další změny. Debata k návrhu, který by chtěl ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch prosadit do konce roku, tak může být ještě hodně zajímavá.

Hlavní část návrhu má zavést nové postupy vstupu nových léků na vzácná onemocnění a vysoce inovativních léků do systému veřejného pojištění.

U orphanů by měla novela de facto umožnit stanovení stálé úhrady i přes to, že nesplní podmínky nákladové efektivity, které ostatní přípravky plnit musejí. Důvodem je, že léky na vzácná onemocnění jsou ze své povahy drahé, ale to neznamená, že by na ně pacienti, kteří je potřebují, neměli podle českého práva nárok. Dnes tento nárok uplatňují využíváním paragrafu 16 o mimořádné úhradě, což ale s sebou nese těžkopádnost a malou předvídatelnost.

Navrhovaná pravidla pro léky na vzácná onemocnění podporuje Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Její výkonný ředitel Mgr. Jakub Dvořáček připomněl, že novela vznikala po širokých konzultacích. Ocenil, že do rozhodování o úhradě léku na vzácné onemocnění budou přizváni odborní lékaři a zástupci pacientů.

O úhradě pro orphany by nově mělo rozhodovat Ministerstvo zdravotnictví ČR, které si k tomu zřídí poradní orgán. V něm kromě zástupců jmenovaných ministerstvem a zástupců zdravotních pojišťoven budou zástupci odborných společností a pacientských organizací. Konkrétní případ by ale neměli posuzovat ti pacienti, kterých se užívání daného přípravku zrovna přímo dotýká.

Pacientská sdružení mají od novely vysoká očekávání. „Doufáme, že se novelu podaří schválit a bude se konečně systémově řešit problematika léků na vzácná onemocnění,“ uvedla ředitelka Klubu nemocných cystickou fibrózou Mgr. Simona Zábranská.

Má se ministr řídit stanoviskem komise?

Podle některých organizací by mělo být doporučení poradního orgánu v otázce úhrady pro lék na vzácné onemocnění pro ministerstvo zdravotnictví závazné. „Jestliže se Ministerstvo zdravotnictví v závazném stanovisku odchýlí od názoru poradního orgánu, odůvodní Ministerstvo zdravotnictví přezkoumatelným způsobem aplikaci jednotlivých kritérií a důvody takové odchylky ve svém závazném stanovisku,“ navrhuje v připomínkách Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Hospodářská komora navrhuje do zákona vložit pojistku, aby se nemohly pro cenovou referenci používat ceny léků, které ve skutečnosti nejsou na trhu dostupné.

Unie zaměstnavatelských svazů má za to, že je nutné změnit kritéria pro přiznání mimořádné úhrady jediné možné léčby, tedy paragraf 16. „Stanovení kritérií pro přiznání nároku na mimořádnou úhradu považujeme za jeden z klíčových problémů současné právní úpravy regulující přístup pojištěnců ke zdravotním službám. Zásadní nedostatek návrhu proto spatřujeme právě v rezignaci na úpravu podmínek přístupu k jinak nehrazeným zdravotním službám v mimořádném režimu, nyní upraveném výhradně v § 16,“ píše Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Problém spatřuje v tom, že kritéria pro přiznání mimořádné úhrady – „jediná možnost“ a „výjimečnost“ – jsou vágní a mohou být různě vykládána. „Podle VZP ČR je právě stanovení kritérií pro přiznání nároku na mimořádnou úhradu jedním z klíčových problémů současné právní úpravy regulující přístup pojištěnců ke zdravotním službám,“ uvádí Unie zaměstnavatelských svazů ČR názor VZP jako své členské společnosti.

Během projednávání se může debata o zákoně o zdravotním pojištění rozrůst i na jiná témata. Některé organizace doporučují, aby novela řešila také problematiku hrazení zdravotních služeb poskytovaných cizincům.

Lékárníci se pokusí prosadit dispenzační taxu

Česká lékárnická komora při otevření zákona o veřejném zdravotním pojištění zkouší prosadit myšlenku zavedení dispenzační taxy za výdej léčivého přípravku na recept hrazeného ze zdravotního pojištění. Výši taxy by stanovilo Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Dispenzační taxa by mohla pomoci majitelům lékáren při ekonomickém tlaku, který na ně vytvářejí klesající ceny léků a závislost na marži. Změna financování lékárenské péče je podle komory nezbytná. Šlo by to sice teoreticky řešit i jinak. Komora rovněž minulý rok předložila návrh na zařazení nových zdravotních výkonů prováděných lékárníky do sazebníku výkonů. Proč nyní považuje komora za lepší řešení dispenzační taxu než vykazování zdravotních výkonů? Zejména nepovažuje prosazení nových výkonů za pravděpodobné. „V případě zavedení výkonu by muselo dojít fakticky k vytvoření zcela nového způsobu výpočtu hodnot bodů pro lékárníky čili k poměrně složité změně. Navíc vnímáme (zcela zbytečné) obavy některých subjektů z toho, že by snad mohl jít lékárnický výkon na vrub jejich příjmů. Přitom se jedná pouze o redistribuci prostředků určených pro lékárenskou péči do jiného způsobu účtování,“ vysvětluje pro MT prezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs.

Konkrétní částku, jak vysokou taxu za dispenzaci by si lékárníci představovali, vedení komory neupřesnilo. „Bude potřeba použít aktuální data a z nich pak vypočítat konkrétní hodnotu dispenzační taxy, která bude vyjadřovat pevnou částku odměňování lékáren. Současně dojde k novému nastavení procentuální přirážky na léčivé přípravky,“ dodává viceprezident komory PharmDr. Martin Kopecký.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) navrhuje, aby rámcové smlouvy, které určují podobu smluv mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli, nevydávalo v případě nedohody dohodovacího řízení Ministerstvo zdravotnictví ČR, ale vláda. „Vzhledem ke skutečnosti, že v žádném jiném ministerském resortu nedochází cestou vyhlášky k přerozdělení částky vyšší nebo blížící se částce 300 mld. Kč, jako je tomu v případě přerozdělení prostředků veřejného zdravotního pojištění dle návrhu, máme za to, že o takto zásadním přerozdělení veřejných prostředků má rozhodovat vláda jako nejvyšší orgán moci výkonné, nikoli jediné ministerstvo,“ píše ve svých připomínkách ČMKOS. Zároveň by se podle konfederace měly odbory účastnit dohodovacího řízení o rámcových smlouvách.

Odbory: bylo málo času

Odbory si také posteskly, že času na připomínkování tak velké novely bylo poměrně málo. Sice šlo o standardních dvacet pracovních dní a kalendářně více než měsíc, jenže na přelomu roku. „Připomínkovým místům byl předložen materiál čítající řádově stovky stran textu, a to v období bezprostředně před koncem roku, kdy je všeobecně známo, že zaměstnanci (tedy i zaměstnanci připomínkových míst) v důsledku vánočních svátků nejsou přítomni na svých pracovištích,“ uvádí ČMKOS.

Česká lékařská komora oficiální cestou připomínky neposlala. „Návrh, který jsme obdrželi těsně před Vánoci, jsme nepřipomínkovali. Přiznám se, že některá ustanovení znějí tak nesrozumitelně, že si netroufáme odhadovat jejich důsledky,“ uvedl pro MT prezident ČLK Milan Kubek. V průběhu projednávání si určitě chce komora pohlídat případné pozměňovací návrhy. Zejména to, jestli se nevrátí odmítnutý návrh na zrušení rámcových smluv mezi pojišťovnami a poskytovateli. „V rozporu se zákonem ministr ani po více než roce po skončení dohodovacího řízení nevydal rámcové smlouvy, na kterých se s pojišťovnami poskytovatelé dohodli. Tušíme tedy zase další ‚kulišárnu‘,“ poznamenal MUDr. Kubek.

Poslanci zdravotního výboru na svém únorovém zasedání avizovali, že do novely budou chtít včlenit také změny v rozsahu hrazení očkování.

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění má jít podle vyjádření ministra Vojtěcha v březnu na vládu a následně ještě na jaře do sněmovny.

Zdroj: MT