Přeskočit na obsah

Rada NSC projednala koncepci screeningových programů

karcinom pros
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Ministerstvo zdravotnictví informovalo o ustavení a prvním zasedání Rady Národního screeningového centra. Rada na své první schůzi projednala jak koncepci stávajících populačních programů, tak přípravu nového programu časného záchytu karcinomu prostaty, který by se mohl rozběhnout již v roce 2024. Do čela Rady se postavil ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek, místopředsedou se stal ředitel ÚZIS prof. Ladislav Dušek.

Preventivní screeningové programy a prevence obecně je jednou z často zdůrazňovaných priorit ministerstva zdravotnictví. Od roku 2023 jsou preventivní programy koordinovány v rámci Národního screeningového centra (NSC) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Mezi dlouhodobě zavedené programy v České republice patří screening kolorektálního karcinomu, karcinomu prsu a cervikálního karcinomu. Minulý rok byl rovněž spuštěn program včasného záchytu karcinomu plic. „Svým rozsahem pokrývají již běžící programy prevence téměř celou populaci České republiky, a proto je nezbytné výrazně posilovat kontrolu jejich kvality a efektivnosti. Projekty Národního screeningového centra jsou významně podporovány z evropských prostředků Operačního programu Zaměstnanost. Cílem je zajištění vysoké nákladové efektivity a dosažení maximálního pozitivního dopadu na zdraví obyvatel,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví, podle kterého má naplnění tohoto cíle dopomoci právě široká odborná rada složená z předních odborníků napříč lékařskými specializacemi, zástupců zdravotních pojišťoven, politiků a dalších relevantních subjektů, jako je například Pacientská rada ministerstva zdravotnictví či Národní síť zdravých měst. Činnost rady by měla být podle ministerstva zdravotnictví maximálně transparentní, a tedy přístupná široké veřejnosti. „Výsledky činnosti Rady NSC budou transparentně zpřístupňovány na portálu Národního screeningového centra a portálu poradních orgánů ministerstva zdravotnictví,“ informovalo ministerstvo zdravotnictví s tím, že všechny analytické výstupy screeningových programů, včetně otevřených dat, mají být postupně zveřejňovány na datovém portálu screeningových programů.

Expanze screeningových programů

Kromě stávajících programů rada projednala také možnost rozšíření programů časného záchytu u dalších onemocnění. Konkrétně chystaný plošný screening karcinomu prostaty, což je onemocnění, které je v České republice ročně diagnostikováno přibližně sedmi tisícovkám pacientů. Podle ministra zdravotnictví, který nově ustavené Radě NSC předsedá, si tato oblast zaslouží zvýšenou pozornost. „Ustavením Národního screeningového centra a jeho rady dáváme jasně najevo, jak velký význam prevence pro naše zdravotnictví i celou společnost má. Kromě maximální podpory již zavedených programů budeme v brzké době iniciovat řadu dalších, z nichž bych na prvním místě zmínil plošný screening nádorů prostaty. S ročním počtem více než sedmi tisíc nově diagnostikovaných onemocnění jde o oblast onkologie, která si prevenci jednoznačně zaslouží. Věřím, že budeme jednou z prvních zemí Evropské unie, která tento screening zahájí jako plně hrazený ze zdravotního pojištění,“ shrnul ministr zdravotnictví jednání rady k tomuto bodu (více k pilotnímu screeningu karcinomu prostaty viz rozhovor s Vlastimilem Válkem na str. B1).

Efektivitu stávajících programů podle ministerstva jasně prokazují například výsledky screeningu kolorektálního karcinomu. Jen za posledních dvacet let tento program dokázal přispět ke snížení nově diagnostikovaných nádorových onemocnění o více než 30 procent a mortalita dle dat ministerstva klesla o téměř 45 procent. Potenciál je však prý ještě vyšší. „S vyšší účastí občanů a s podporou efektivity vyšetřování má tento program potenciál dosažené výsledky ještě podstatně posílit,“ uvedlo ministerstvo ve zprávě.

Kromě již zmíněných programů Rada NSC na svém prvním zasedání podrobně diskutovala i další probíhající screeningové programy. Například časný záchyt karcinomu plic, novorozenecký laboratorní screening, pilotní populační program screeningu svalové atrofie (SMA) či těžké kombinované imunodeficience (SCID) u novorozenců a řady dalších. Realizace screeningových programů a zlepšení jejich dostupnosti nejrizikovějším skupinám je součástí výzvy č. 39 Operačního programu Zaměstnanost s alokací přibližně 300 milionů korun. K realizaci je díky evropským penězům připraveno podle ministerstva zdravotnictví deset nových preventivních programů a dalších deset jich má být v následujících letech projektově pilotováno. Zda se tyto screeningové programy stanou běžnou součástí systému prevence v České republice, ukáže až následná analýza. „Podmínkou jejich implementace v praxi bude prokázání nákladové efektivity a zajištění proveditelnosti při vysoké kvalitě vyšetřování. Zde sehrají zásadní roli zejména zdravotní pojišťovny,“ upozornilo ministerstvo zdravotnictví.

Klíčové je hodnocení

A právě hodnocení efektivity stávajících i budoucích programů bylo jedním z dalších bodů prvního zasedání Rady NSC. Jednou z velkých výzev do budoucna je podle ministerstva pokročilejší digitalizace jednotlivých agend a větší zapojení nástrojů elektronického zdravotnictví. Místopředseda Rady NSC a ředitel ÚZIS Ladislav Dušek vnímá v digitalizaci této oblasti nedostatky. „V rozvoji systémů elektronického zdravotnictví cítíme stále velký dluh, a to nejen u preventivních programů. Nyní máme velkou příležitost zavést do praxe systém, který pomůže lékařům sdílet informace o vyšetřeních a lépe koordinovat péči. Inspirací je i nově zavedený systém centrální evidence očkování, který se ve spolupráci s praktickými lékaři pro děti i dospělé podařilo velmi rychle rozběhnout,“ uzavřel ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…