Rath chce soud o nemocnice

Rok a půl starý prodej malých středočeských nemocnic a léčeben možná bude projednávat soud. Chce se na něj obrátit nové vedení kraje v čele s Davidem Rathem (ČSSD). Ten byl vždy proti prodeji.

Krajští radní včera odsouhlasili, že se obrátí na soud. Teď kraj bude hledat právníky, kteří by bitvu o nemocnice svedli. Zatím existuje právní audit prodeje, na jehož základě se kraj chce soudit.

Důvodů, proč podat na prodej nemocnic žalobu, našli podle Ratha právníci hned několik. "Protiprávní je například to, že pokud dochází k prodeji majetku, musí to být potvrzeno na místě notářským zápisem. Nic takového jsme nedohledali. Další věc je, že když akciová společnost prodává více než deset procent svého majetku, musí mít soudem stanoveného znalce amajetek se nesmí prodat pod cenou, to také nebylo splněno," uvedl Rath příklady.

Bývalý středočeský hejtman Petr Bendl (ODS), za jehož vlády v kraji se malé nemocnice a léčebny prodaly soukromníkům, Rathovy výroky odmítá.

"Nepřekvapilo mě to, kriminalizace čehokoliv byla vždycky politikou pana poslance Ratha. Proces privatizace byl transparentní, ve výběrové komisi byli odboráři, odborníci, zástupci dvou největších pojišťoven, zástupci krajského úřadu, zástupce Transparency International. Já jsem v komisi nebyl," zdůraznil Bendl.

Osobně ale nevěří tomu, že by mohla Rathova žaloba na prodeji něco změnit. "K ničemu takovému není právní důvod," doplnil. Kraj prodal nemocnice a léčebny za téměř půl miliardy korun.

Pokud by se měly vrátit do majetku kraje, musel by však vyplatit více než kupní cenu všech nemocnic. Každý z kupců se totiž zavázal do zařízení investovat další miliony korun, leckde už tuto sumu překročili a platí peníze nad rámec smlouvy.

Rath má představu, že by převzetí nemocnic zaplatil z krajského rozpočtu. Pokud by mu peníze nestačily, vzal by si podle něho kraj úvěr. Sám přitom kritizoval předchozí občanskodemokratické vedení, že se zadlužilo, aby mělo na opravy silnic. "Kraj už zadlužený je, zadlužil by se tedy více," konstatoval Rath.

Nevyloučil ani vyjednávání s majiteli. V některých případech by si prý dovedl představit i jakousi dohodu, například u těch kupců, kteří získali více zařízení.

Jednoho majitele mají třeba nemocnice v Hořovicích a Berouně. Jedna z nemocnic by se například mohla vrátit kraji, druhá by zůstala majiteli a kraj by vlastníkovi nemusel na oplátku vyplácet peníze, které do zařízení vlastník investoval.

"Neříkám, že to tak bude, je to jedna z možností, pokud by kraj neměl dost peněz," zdůraznil Rath. V některých případech by ale kraj investované peníze majiteli vrátit musel.

Majitelé prodaných nemocnic možnou žalobu nechtěli příliš komentovat. "Jsme přesvědčeni, že jsme vše koupili podle zákona a pracujeme v nemocnicích podle nejlepšího vědomí a svědomí. Nezbývá nám než čekat, jak se situace vyvine, a teprve potom budeme moci nějak zareagovat," řekl Tomáš Tvarůžek, ředitel společnosti PP Hospitals, která koupila nemocnici v Brandýse nad Labem a provozuje nymburskou nemocnici.

Podobně to vidí v Berouně a Hořovicích, nemocnice mají stejného majitele. "Nebudeme se vyjadřovat k tomu, jak privatizace probíhala. My jsme byli kupci a tyto záležitosti nám komentovat nenáleží. Většina nemocnic ve Středočeském kraji, jež byly prodány, byla ztrátová, zadlužená, nemoderní, léta bez řady nezbytných investic. A vysoké částky, více než 150 milionů korun, které již byly do nemocnice v Berouně a Hořovicích za jeden rok od převzetí investovány, mají jediný cíl: zajistit kvalitní péči a rozšířit spektrum služeb," řekla mluvčí nemocnic Vlasta Dolejšová.

V Berouně se proti navrácení nemocnice kraji postavil i starosta Jiří Besser. "Berounská nemocnice vypadá teď jinak. Logicky. Cokoliv je v tržním hospodářském systému v soukromých rukách, musí fungovat lépe než to, co je dotované z veřejných peněz," řekl.

Zdroj: Mladá Fronta DNES