Reforma psychiatrické péče oficiálně odstartovala

Terénní služby lidem s vážným psychickým onemocněním začaly specializované zdravotně‑sociální týmy poskytovat v centrech duševního zdraví v Přerově, Havlíčkově Brodě, Brně a v Praze na Proseku a ve Strašnicích už v letních měsících, hned po schválení dotace z Evropského sociálního fondu. V průměru na jedno centrum to je 15 milionů korun na 18 měsíců, poté naváže financování ze zdravotního pojištění. Sociální část zajistí resort práce a sociálních věcí. Do roku 2021 má být celkem 30 center duševního zdraví, v dalších letech má vzniknout síť až 100 center rovnoměrně rozmístěných po celé České republice.

„Centra duševního zdraví představují zásadní průlom v psychiatrické péči. Zaměstnanci centra dojíždějí za klienty do jejich domácího prostředí a pomáhají jim začlenit se do běžného života, například i při jednání s úřady, školou či s hledáním zaměstnání. Cílem je, aby pacienti díky této podpoře nemuseli být hospitalizováni a mohli při léčbě pobývat doma, fungovat maximálně samostatně a zároveň zůstali aktivně zapojeni ve společnosti,“ řekl ministr Vojtěch na tiskové konferenci v Centru duševního zdraví pro Prahu 9 na prosecké poliklinice.

„Centra duševního zdraví vnímám jako zásadní krok dopředu v komunikaci problémů sociálně‑zdravotního pomezí mezi oběma resorty. Jsem přesvědčena, že to povede k významnému zvýšení kvality péče o pacienta i k pozitivnímu dopadu do systému sociálního pojištění,“ doplnila ministryně Maláčová.

Týmy jsou složeny ze sociálních i zdravotnických pracovníků (psychologů, psychiatrů, zdravotních sester) a peer konzultantů. Pracují formou případového vedení a poskytují flexibilní, individualizovanou službu pacientům ze spádové oblasti bez čekací doby.

„Funkcí center je prevence hospitalizací pacientů, zkrácení hospitalizací, včasný záchyt rozvoje vážného onemocnění, rehabilitace a nápomoc k opětovnému začlenění dlouhodobě hospitalizovaných do běžné komunity,“ uvedla gestorka reformy MUDr. Dita Protopopová, Ph.D., z oddělení koncepcí a strategií Ministerstva zdravotnictví ČR.

Péče center je nepřetržitá. Cílovou skupinou jsou v první fázi pacienti s vážným duševním onemocněním, zejména s těžkým průběhem schizofrenních onemocnění a bipolární afektivní poruchou. Právě oni jsou nejvíc ohroženi institucionalizací a vyloučením z běžné společnosti. Model multidisciplinárního týmu bude pilotován postupně i pro další skupiny pacientů, jako jsou děti, senioři s duševním onemocněním nebo osoby se závislostí.

Reforma psychiatrie

O přesunu části péče do komunit a deinstitucionalizaci se začalo v ČR hovořit téměř před čtvrtstoletím, prvních pět center bylo otevřeno až letos. „Reforma není o otevření center, o výstavbě nových budov, ale především o změně myšlení – lidé psychicky nemocní nejsou vězni, kteří musejí být za zdmi velkých psychiatrických nemocnic mimo civilizaci, jak odpovídalo konceptu posledních sta let. To reformou měníme, chceme, aby psychicky nemocní mohli žít standardně v naší společnosti,“ řekl ministr Vojtěch.

Ministryně Maláčová doplnila, že otevřením center pro její resort práce nekončí. „Na tyto služby navážeme nový typ sociálních služeb a do budoucna jsme připraveni podpořit toto úsilí i navázáním na dávkový systém,“ řekla.

„Za tři týdny to bude pět let, co ministerstvo zdravotnictví publikovalo strategii reformy psychiatrické péče. Tehdy jsme to považovali za významný předěl a velký úspěch, že se po desítky let trvajících snah dostala reforma psychiatrické péče do vládních strategií,“ připomněl ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice MUDr. Martin Hollý, který je součástí managementu proseckého centra. Otevřením center začíná podle něj „nová psychiatrie“. Centra duševního zdraví nejsou jediným prvkem reformy, jsou ale zcela zásadní na cestě k přeměně pojetí péče. Jde o novou formu psychiatrické péče o pacienty, v první fázi o pacienty s vážnou duševní poruchou.

„Klíčové je paritní zastoupení zdravotní a sociální péče v centrech, což zatím nikde v republice nemáme. To je revoluční změna. Centrum má také koordinační funkci v systému péče. Pro člověka, který často je v průběhu nemoci handicapován ve svých kognitivních schopnostech, je velmi obtížné orientovat se v relativně složitém systému zdravotnickém a sociálním. Centrum mu pomůže zorientovat se a bude nasíťované na všechny služby v daném regionu,“ popsal dr. Hollý.

Centrum má podle něj i významnou preventivní roli. Snižuje se práh, člověk může přijít kdykoli od 8.00 do 20.00, kdy je centrum otevřeno, telefonický kontakt je možný nepřetržitě, 24 hodin denně. Centrum má i asertivní složku, vyhledává, jde naproti lidem, kteří projevují psychickou nepohodu. S tím souvisí i zajištění větší bezpečnosti pro klienta, protože se nedostane do stavu, ve kterém může ohrožovat sám sebe, a bezpečnosti pro jeho okolí, blízké a celou společnost. „V neposlední řadě je centrum nositelem změny kultury poskytované péče a vztahu klient (pacient) versus zdravotník nebo pečující,“ ocenil dr. Hollý.

Další postup reformy

Co se týče center duševního zdraví, je už podle koordinátorky dr. Protopopové připravena metodika na vypsání dalších 16 center duševního zdraví. Garancí udržitelného financování po ukončení 18měsíčního pilotu z evropských fondů je memorandum ministerstva se zdravotními pojišťovnami. „Také se připravují piloty pro další cílové skupiny. Zkušenosti ze zahraničí ukazují přínos multidisciplinárních terénních zdravotně‑sociálních týmů i pro jiné skupiny. Pilot ověří, zda i v českém kontextu to bude přínosné a efektivní. V červnu 2019 by se měly spustit pilotní komunitní týmy pro dětské pacienty, pro gerontopsychiatrické pacienty, pro pacienty se závislostí a pacienty s forenzní problematikou,“ řekla garantka reformy. Pacienti, u nichž to bude možné, budou propuštěni z nemocnic do péče center. „Už nyní jsou ve všech psychiatrických nemocnicích vytvořeny transformační týmy, které mapují dlouhodobě hospitalizované pacienty. Máme zmapováno, kolik jich tam je, odkud přicházejí, s jakými diagnózami. Teď se ověřují jejich potřeby, co je potřeba udělat, aby nemuseli být hospitalizováni,“ řekla dr. Protopopová.

Ministerstvo tvoří krajské sítě péče, v každém kraji zmapovalo dosavadní kapacity služeb pro lidi se závažným duševním onemocněním. Aby se ti zdravotně kompenzovaní mohli přesouvat z nemocnic, je třeba další služby vytvořit. „V každém kraji máme krajského koordinátora a začíná mapování pro další cílové skupiny,“ popsala dr. Protopopová.

Nejde podle ní jen o propouštění pacientů z velkých nemocnic, ale i o zvyšování kvality péče v nemocnicích. „Máme projekt kvalita péče, kde ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací mapujeme domény péče, které musíme zlepšit, a od října budou v každé nemocnici zaměstnáni lidé, kteří na tom s managementem budou spolupracovat,“ řekla.

Financování zajistí memorandum s pojišťovnami o navýšení úhrad akutní psychiatrické péče. Pilot by měl začít od ledna 2019, v krátkodobém výhledu by měl přispět k lepší úhradě péče a kontrole její kvality, v dlouhodobém výhledu by měl přispět k tomu, že péče bude rozprostřena do více zařízení, i do všeobecných nemocnic, a tak bude mnohem dostupnější. Financování reformy Z plánovaných tří miliard korun je jedna miliarda tzv. měkkých peněz z operačního programu Zaměstnanost na lidské zdroje, na pracovníky spojené s reformou v nemocnicích, v krajích, na zaměstnance center duševního zdraví. Investiční peníze, cca dvě miliardy korun, jsou spojeny s první výzvou na rekonstrukci psychiatrických oddělení nemocnic. „Tato investice byla k tomu, abychom pozvedli akutní psychiatrickou péči, aby byla nejen efektivní, ale byla poskytována v humánních prostorech. Na druhé straně aktuálně běží výzva číslo 75, kde je zhruba 450 milionů korun na podporu denních stacionářů, mobilních týmů, center duševního zdraví a všech služeb, které potřebujeme v komunitách rozvinout,“ shrnula ministryně Maláčová.

Zeptali jsme se MUDr. Martina Hollého, jak Psychiatrická nemocnice Praha využije kapacit, které se jí uvolní přesunem části pacientů do center duševního zdraví a jak se na reformu dívají lékaři, kteří v terénu budou mít o to více práce?

K nemovitému majetku, který spravujeme a který se v nejbližších letech uvolní, probíhá nyní sofistikovaný proces mapování a úvah nad tím, jak ho lze smysluplně využít. V této chvíli odpověď tedy není jasná. Primárně v úvodní fázi jistě uvažujeme o rozšíření prostor pro některé terapeutické aktivity, ať už provozované Psychiatrickou nemocnicí, nebo některou ze spřátelených neziskových organizací, které poskytují prostor pro volnočasové a nízkoprahové aktivity našim klientům. V rámci reformy to bude řešeno v transformačních plánech nemocnic. Co se týče postoje lékařů, není to možné vidět jen tak, že jim přibude práce. Ta práce bude v podstatě úplně jiná, zatím ji lékaři, kteří vstoupili do této péče, vnímají jako mnohem smysluplnější, práce je víc naplňuje, než když vidí pacienta jen v nějakém výseku v akutní psychiatrické hospitalizaci a nemají zpětnou vazbu, jak se pacient v domácím prostředí zotavuje.

Na závěr jsme se zeptali předsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Martina Anderse, Ph.D., na to, jak vnímají reformu lékaři.

Čeká nás velký kus práce, co se týče změny systému. První, s kým budeme pracovat, jsou lékaři psychiatrických nemocnic, kteří by měli tvořit základ týmů. V koncepci je myšleno i na spolupráci s dalšími odbornostmi, především praktickými lékaři. V této oblasti se projekty nyní intenzivně rozvíjejí, chceme využít toho, že se bude restrukturalizovat primární péče, být u toho a psychiatrickou péči do tohoto procesu zakomponovat. Praktičtí lékaři by měli být v kontaktu s centrem duševního zdraví a s psychiatrickou nemocnicí. Tento koncept průběžně s přáteli diskutujeme, všichni ho vítají, protože, co hlavně trápí kolegy v praxi, je, že nemohou poslat své klienty do psychiatrické ambulance. Pokud existují osobní vazby, pacient se do ambulance dostane, ale v řadě oblastí jsou tak dlouhé čekací doby, že to je zcela neprůchodné. To bychom rádi napravili. Myslím si, že i kontakt s centrem duševního zdraví nebo s rozšířenou ambulancí, možnost komunikace praktického lékaře s psychiatrem nebo psychiatrickou sestrou může urychlit proces, kdy se pacient dostane do léčby. Co se týče financování praktiků za tuto péči, zatím nejsme ve fázi, kdy bychom toto řešili. Nyní řešíme hlavně udržitelné financování center duševního zdraví, což naráží na to, že péče je poskytována týmem, který musíme zaplatit, a mělo by to být udržitelné. Hledáme konsensus se zdravotními pojišťovnami, jak to udělat. Mysleli jsme si, že bychom udělali kód, jako praktici mají například kapitační platbu, ale to není plně průchodné, takže hledáme jiné cesty, a myslím si, že pojišťovna nám v tom velmi pomáhá a snaží se najít pro nás cestu.

Zdroj: MT