Registry elektronického zdravotnictví nejsou. Povinnost je používat se odloží
Kvůli zpožděným centrálním registrům vázne elektronizace. Klíčová povinnost poskytovatelů zdravotních služeb používat kmenové zdravotnické registry se nejspíš odloží do roku 2026. Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že registry zprovozní až tři roky po termínu, který mu uložil zákon.
Poslanci nejspíše schválí odložení povinnosti, podle které měli poskytovatelé zdravotních služeb už od 1. ledna 2024 využívat centrální kmenové registry a evidovat identifikátory zdravotníků a pacientů. Registry totiž dosud neexistují a existovat hned tak nebudou. Pozměňovací návrh k novele zákona o zdravotnické záchranné službě podpořil zdravotní výbor sněmovny.
Za poslaneckým návrhem odkladu stojí ministerstvo zdravotnictví. Úřad tím necelé čtyři měsíce před plánovanou účinností této povinnosti přiznal nejen to, že kmenové registry jako součást integrovaného datového rozhraní nezvládl zřídit do ledna letošního roku, což je zjevné, ale i to, že zpoždění odhaduje dokonce až na tři roky.
Zákon o elektronizaci zdravotnictví, schválený v roce 2021, totiž ukládá, že ministerstvo zdravotnictví zřídí kmenové zdravotnické registry stejně jako výměnnou síť a jiné centrální služby elektronického zdravotnictví k 1. lednu 2023.
Jak uvedl na jednání zdravotního výboru sněmovny vrchní ředitel ministerstva zdravotnictví pro legislativu a právo JUDr. Radek Policar, k odkladu povinnosti nahlížet do registrů dochází „s ohledem na faktický stav jejich přípravy a vzhledem k financování jejich pořízení z Národního plánu obnovy“. Dříve podle něj nemohou být realizovány související veřejné zakázky. „Je to reakce na průběh dění. Máme za to, že se to zvládne tak, aby to mohlo fungovat od 1. 1. 2026, aby tam byla i doba, aby se tam všichni mohli připojit,“ uvedl Policar.
Vznik integrovaného datového rozhraní s kmenovými zdravotnickými registry je zásadní pro další rozvoj elektronizace zdravotnictví a bezpečného sdílení zdravotnické dokumentace.
Vytvoření integrovaného datového rozhraní se už jednou pokusil vysoutěžit Ústav zdravotnických informací a statistiky, po odvolání dodavatelů ale soutěž zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Zdravotní výbor pozměňovací návrh podpořil, ale ne bez kritiky ze strany opozice. Samotný pozměňovací návrh se skládá ze dvou částí – první řeší financování jednotného informačního systému letecké záchranné služby v letošním roce, druhá účinnost povinností v elektronickém zdravotnictví. „Je to škoda pro posun elektronizace zdravotnictví. Čekal jsem, že se od roku 2021 něco stane. Beru to jako velikou prohru a kdybychom o tom hlasovali zvlášť, tak to nepodpořím,“ poznamenal poslanec za ANO Jiří Mašek.
Na druhou stranu stejný pozměňovací návrh, pokud bude schválen, o rok uspíší povinnost poskytovatelů, kteří mají elektronické služby, dodržovat standardy elektronického zdravotnictví vydané ministerstvem. Zatím ministerstvo vydalo standard pro pacientský souhrn, tedy soubor základních informací o pacientovi a jeho zdraví.
EHDS se zřejmě rozeběhne naplno do roku 2029
Zatímco naplnění zákona o elektronizaci zdravotnictví z roku 2021 vázne, Evropská unie finišuje jednání o konečné podobě nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS). To pacientům garantuje přístup k jejich zdravotním datům v elektronické podobě a k možnostem jejich sdílení. Jak odhadl na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024 náměstek ministra zdravotnictví Mgr. Jakub Dvořáček, schválení nařízení o EHDS se dá očekávat už za pár měsíců. „S velkou pravděpodobností bude schváleno v březnu nebo dubnu v příštím roce,“ uvedl Dvořáček. „To je něco, co české a evropské zdravotnictví změní a nalinkuje, jak bude vypadat poskytování péče i dostupnost dat. Je to krok k tomu, aby mohl systém fungovat významně efektivněji než v dnešní době. Máme tendenci evropské změny podceňovat, očekávat odklad. Dnes je jisté, že to nebude více než pět let od schválení, kdy by měl být celý systém EHDS funkční. Je to revoluční změna a bude to vyžadovat obrovské investice – lidské, časové i finanční,“ dodal náměstek.
Zároveň připomněl, že na digitalizaci a elektronizaci na úrovni státní správy a nemocnic jsou připraveny dotace ve výzvách Národního plánu obnovy, které mohou být investovány v nejbližších letech právě i na přípravu na nařízení EHDS.
Česko je třetí nejhorší v Evropě
V souvislosti s EHDS a s tím, že by občané měli mít přístup ke svým zdravotním datům, si nechala Evropská komise zpracovat studii Digitální dekáda vývoje ukazatelů elektronického zdravotnictví (viz QR kód) Ta posoudila úroveň dostupnosti elektronických zdravotních záznamů v jednotlivých členských státech za rok 2022 pomocí kombinace 12 indikátorů. Dostupnost elektronických zdravotních záznamů v Česku byla ohodnocena na 47 procent, zatímco průměr EU činil 72 procent. Hůř než v Česku jsou na tom z hlediska dostupnosti elektronických zdravotních dat pacienti pouze ve dvou zemích EU, na Slovensku (45 %) a v Irsku (0 %). V Dánsku podle studie dosahuje dostupnost elektronických zdravotních záznamů 96 procent.