Rezervy pojišťoven klesnou. Náklady poskytovatelů rostou a rok 2023 bude náročný

Poslanci na výboru mluvili o ekonomice zdravotnictví. Nemocnice by kvůli inflaci potřebovaly přidat ne o čtyři nebo pět, ale o 14 procent, varuje poslanec ANO Mašek. Ekonomická situace je vážná, pro zdravotnictví to ale není katastrofa, míní poslanec ODS doc. Svoboda.

Rezervy zdravotních pojišťoven letos významně klesnou, ale očekává se, že zůstanou nad hodnotou 40 miliard korun. Zaznělo to na jednání výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny.

„Situace se vyvíjí. Předpokládáme ke konci roku zůstatky asi 43 miliard, ale je to předpoklad,“ řekla na výboru Ing. Helena Rögnerová, náměstkyně ministra zdravotnictví.

Plány pojišťoven očekávaly minus 9,5 miliardy

Ekonomická debata se na jednání výboru rozproudila při projednávání zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na letošní rok. Ke zdravotně pojistným plánům pojišťoven dostali poslanci také jejich hodnocení ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem financí. V plánech jsou ovšem odhady z loňského podzimu, které se od těch aktuálních liší.

„Mohou padnout otázky, že zdravotně pojistné plány vznikaly v době, kdy nebylo rozhodnuto o změně platby za státní pojištěnce. Na druhé straně vývoj přinesl více příjmů z výběru zdravotního pojištění z mezd. Ve výsledku je tam rozdíl asi 10 miliard v očekáváních. Na konci roku budeme chytřejší. Pojišťovny předpokládaly vyšší výdaje na covid, než to vypadá nyní, ale nevíme ještě, jaká bude situace na podzim. Vše se bude upřesňovat,“ uvedla Rögnerová.

Co tedy zdravotně pojistné plány, které pojišťovny odevzdaly koncem loňského roku, říkají? Na letošní rok počítají s celkovým saldem příjmů a výdajů minus 9,5 miliardy korun.

Loňské saldo mělo podle zdravotně pojistných plánů být minus 15,6 miliardy korun a skutečnost za rok 2021 byla příznivější, saldo dosáhlo minus 12,4 mld. Kč.

Tabulky, které ministerstvo zdravotnictví předložilo ke zdravotně pojistným plánům, ukazují podrobněji, jaké saldo měly mít jednotlivé pojišťovny. Největší saldo uvedla za loňský rok Všeobecná zdravotní pojišťovna (–10,4 mld. Kč), a to i v přepočtu na jednoho pojištěnce (–1 754 Kč). Druhé nejvyšší saldo za loňský rok v přepočtu na jednoho pojištěnce uvedla Vojenská zdravotní pojišťovna (–1 613 Kč) následovaná OZP (–1 560 Kč). Na druhou stranu nejmenší deficity v přepočtu na jednoho pojištěnce hlásí RBP (–428 Kč) a ČPZP (–815 Kč), ani ty ale v letošním roce nedokázaly naplánovat vyrovnané hospodaření.

„Systém veřejného zdravotního pojištění (dále jen „v. z. p.“) podle očekávané skutečnosti obsažené v ZPP vykázal v roce 2021 příjmy ve výši 405,6 mld. Kč a výdaje ve výši 421,3 mld. Kč. Dosáhl tak deficitu přibližně 15,6 mld. Kč. Deficit je způsoben vysokým tempem růstu výdajů na zdravotní služby a vyúčtováním zdravotních služeb za rok 2020. Rekordní dynamika výdajů na zdravotní služby způsobila, že systém v. z. p. by měl poprvé od roku 2013 hospodařit deficitně. Finanční odolnost systému by se tak oproti trajektorii z minulých let měla zhoršit, ale ani tak díky naakumulovaným rezervám nebyla v tomto roce ohrožena dostupnost a kvalita zdravotních služeb,“ shrnuje zpráva ministerstva loňské hospodaření zdravotních pojišťoven.

Celkové příjmy zdravotních pojišťoven v roce 2022 byly podle původních zdravotně pojistných plánů pojišťoven plánovány na 431,2 miliardy korun. Příjmy z pojistného z toho měly tvořit 285,1 miliardy a příjmy ze státního rozpočtu 141,3 miliardy korun (32,8 % celkových příjmů systému). Teprve následně započítalo ministerstvo financí vliv snížení plateb za státní pojištěnce o zhruba 14 miliard, jak ho navrhla vláda a nedávno odsouhlasil parlament.

Původní zdravotně pojistné plány vycházely mimo jiné z makroekonomické predikce ministerstva financí zpracované v listopadu 2021. Dnešní ekonomická situace a odhady jejího vývoje se ale od loňských očekávání značně liší. I hodnocení ministerstev, předložené poslancům v červnu, vzniklo za jiných ekonomických predikcí, než jaké jsou aktuální. Veškeré odhady tak jsou do značné míry nejisté.

Celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění na rok 2022 jsou ve zdravotně pojistných plánech plánovány ve výši 440,7 mld. Kč. Při meziročním srovnání s rokem 2021 tak má dojít k růstu o 19,5 mld. Kč.

60 miliard korun představuje 19 procent ročních výdajů

Probíhající druhý rok deficitního hospodaření zvládají pojišťovny díky rezervám, které na svých účtech nashromáždily v letech 2016 až 2020. Ke konci roku 2020 překročila hodnota zůstatků 60 miliard korun. To je nominálně historicky nejvyšší číslo. Zároveň je to ovšem zhruba 19 procent výdajů zdravotních pojišťoven v daném roce, což je srovnatelné s tím, jaký podíl z tehdejších výdajů měly pojišťovny na účtech v roce 2008 a 2019, ukazuje materiál ministerstev financí a zdravotnictví.

O zůstatcích na účtech zdravotních pojišťoven také vedli poslanci zdravotního výboru debatu. Padlo v ní, že zůstatky na běžných účtech všech fondů zdravotních pojišťoven není dobré jako celek považovat za rezervy, protože pouze základní fond je určen pro úhradu zdravotních služeb. To náměstkyně Rögnerová odmítla. Prioritně sice je na zdravotní služby vyhrazen základní fond, i s ostatními fondy může pojišťovna svým způsobem nakládat. „Prioritně musíme pracovat se základním fondem, ale už se stalo, že si VZP vypomáhala tím, že převáděla prostředky z provozního do základního fondu,“ uvedla Rögnerová. Na provozním fondu se v posledních letech také pojišťovnám dařilo vytvářet určité rezervy, protože je provozní fond tvořen procentem z příjmů pojišťovny a rostl rychleji než náklady na provoz.

„Vlivem deficitního hospodaření v letech 2021–2022 se finanční odolnost systému veřejného zdravotního pojištění podstatně sníží. V letech 2023–2024 by úsilí mělo směřovat ke konsolidaci hospodaření zdravotních pojišťoven tak, aby dále neklesaly jejich rezervy (zůstatky na účtech). Konsolidace by se měla odehrávat na výdajové straně. Růst výdajů na zdravotní služby by měl respektovat možnosti výběru pojistného a odpovídat zdravotnímu stavu obyvatelstva,“ uzavírá hodnotící zpráva ministerstev.

Ministerstvo finišuje úhradovou vyhlášku na příští rok

O růstu výdajů na zdravotní služby na rok 2023 se rozhoduje na ministerstvu zdravotnictví právě v těchto dnech. A to v nové ekonomické situaci, kdy na poskytovatele zdravotních služeb dopadá inflace zejména cen energií.

„Probíhá příprava úhradové vyhlášky, která je ve fázi vzniku. Jen predikce z ministerstva financí na vývoj inflace a na vývoj výběru z platů jsou významně změněné proti dohodovacímu řízení. Poměr zůstává podobný. Vzrostly platy i inflace, budeme to v úhradové vyhlášce zohledňovat. Nebylo by fér teď říkat čísla,“ řekla k přípravě vyhlášky náměstkyně Rögnerová.

„Jak se bude vyvíjet příští rok, o tom se teď bavíme. V této době nemusí nic platit stoprocentně za několik měsíců. Jsme si toho vědomi. V úhradové vyhlášce chceme zajistit nemocnicím úhrady na náklady i na eventuální platy, ale zároveň udržet stabilitu systému,“ dodala.

Zdražení energií bude pro poskytovatele zdravotních služeb problém, uvedli někteří poslanci. „Věřím, že letos to ustojíme. Nicméně pro příští rok řešíme zdražení energií. To je velký problém. S úhradovou vyhláškou se, jestli se nemýlím, počítá se zvýšením úhrad asi o čtyři procenta. I kdyby ministerstvo kývlo na pět nebo šest procent, zdravotnická zařízení by podle těch, se kterými jsem měl možnost mluvit, potřebovala při tomto výhledu 14 procent,“ prohlásil poslanec Jiří Mašek z hnutí ANO. „Řítíme se do nekontrolovatelné situace a tváříme se, že se nic neděje,“ myslí si.

Podle předsedy výboru doc. Bohuslava Svobody (ODS) není možné ignorovat aktuální ekonomickou situaci státu. „Ekonomická situace je vážná. Rozhodování musí vycházet z konkrétních možnosti, i kdyby to znamenalo kroky, které jsou nepříjemné a nejednoduché. Pro zdravotnictví je to vážná situace, ale není to takové, abychom mluvili v současné době o katastrofě,“ poznamenal Svoboda.

O tomto tématu se mluvilo také na plénu sněmovny, než v sobotu 27. srpna ve čtyři hodiny ráno poslanci přehlasovali veto prezidenta, a potvrdili tak zavedení automatické valorizace a snížení plateb za státní pojištěnce o 14 miliard korun pro letošní rok, navržené vládou.

Podle poslance prof. Julia Špičáka (ANO) budou nemocnice muset šetřit. „Čtrnáct miliard není zanedbatelná položka a zcela jednoznačně hrozí ohrožení dostupnosti a kvality. Hovořil jsem s řadou ředitelů nemocnic, s řediteli pojišťoven a s dalšími stakeholdery. Horečně počítají a všichni vědí, že to zdražování zejména energie bude mít obrovské dopady, a to přímé i nepřímé. V nemocnici IKEM se výdaje za energie zvýšily o 60 procent na 90 milionů korun. V ostravské nemocnici z 15,5 milionu korun na 51 milionů korun. U motolské nemocnice se předpokládá nárůst ze 180 na 380 milionů korun… V rozpočtu každé nemocnice jsou největší položkou mzdy. Odbory by nebyly odbory, kdyby nevznikl tlak na navýšení o 10 až 15 procent, a tomuto tlaku nebude možné odolat. To pro IKEM například bude znamenat 250 milionů ročně,“ počítá Špičák a dodává, že se očekává zdražení i u léků, zdravotnických pomůcek, praní prádla, stravy a dalších. „Je jednoznačné, že nemocnice budou muset šetřit, sníží se objem investic, na konci tohoto roku bude většina z nich v negativní bilanci,“ tvrdí Špičák.

Na druhou stranu Svaz zdravotních pojišťoven ČR varuje, že při předpokládaných příjmech na příští rok není možné, aby pojišťovny financovaly větší meziroční růst úhrad než o domluvená čtyři procenta, nanejvýš pět procent. Podle svazu pojišťoven mají nemocnice v příštím roce využít své zisky z minulých let. „Pro rok 2023 platí, že bude vyrovnané hospodaření jen tehdy, pokud se dodrží navýšení úhrad do pěti procent. Pokud by mělo být navyšování větší, pak budou muset do systému přitéct další peníze, aby ztrátu pokryly,“ uvedl Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. „Úhrady pro rok 2023 by se neměly stát předmětem politického boje. Pro další roky by pak byla potřeba širší politická shoda, jakým způsobem bude systém financovat stále rostoucí náklady, a také to, jakým způsobem tento nárůst omezit jen na nezbytnou míru. Pokud bereme státní platby jako zafixované, čeká nás tedy diskuse o možných úsporách, ale také o vyšší míře spoluúčasti pacientů či zvýšení sazeb pojistného,“ dodává Ladislav Friedrich.