Přeskočit na obsah

Robot pomáhá při zavádění kochleárního implantátu, prodloužená implantace je výhodou

08-B01 ROBO RobOtol_Boucek3
Jan Bouček, vedoucí programu kochleárních implantací u dospělých FN v Motole, při zácviku s robotickým systémem Foto: archiv FN v Motole

Lékaři motolské fakultní nemocnice začali letos v březnu jako první ve střední a východní Evropě využívat při zavádění kochleárního implantátu u dospělých i dětských pacientů trpících vážným poškozením sluchu či hluchotou robotický systém RobOtol. Hlavním přínosem je eliminace třesu ruky operatéra a výrazné zpomalení rychlosti vkládání elektrodového svazku, což chrání jemné struktury vnitřního ucha před poškozením. „Robotické rameno je nicméně stále řízeno a naváděno chirurgem, který zvolením správného úhlu a rychlosti pohybu zajistí šetrný a bezpečný průběh operace,“ říká prof. MUDr. Jan Plzák, Ph.D., přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole.

Systém RobOtol, který vznikl ve Francii, byl na trh uveden na jaře roku 2019. Po Německu, Itálii a Belgii se tak Česká republika stala pátou evropskou zemí, která má robotické rameno k dispozici v klinickém provozu. Nejen na dosavadní zkušenosti s robotickou operativou uší jsme se zeptali prof. Jana Plzáka a jeho kolegy doc. MUDr. Jana Boučka, Ph.D., vedoucího programu kochleárních implantací u dospělých FN v Motole.

  • Jaké jsou dosavadní klinické zkušenosti s robotickým systémem RobOtol ve světě a co bylo hlavním impulsem pro to, že jste se nakonec rozhodli pořídit si ho i na vaše pracoviště?

Rozvoj robotických technologií v ušní chirurgii – a zejména v implantologii – probíhá již řadu let a klinické zkušenosti jsou pozitivní. Zatím se nedá mluvit o zázračném průlomu, ale postupnými krůčky přináší robotizace naději na jemnější a pomalejší zavedení svazku elektrod, tedy větší šanci na uchování zbytkového sluchu pacienta. Impulsem pro vyzkoušení systému RobOtol byla snaha o získání vlastních zkušeností a o posun možností, které naše pracoviště a naše fakultní nemocnice pacientům nabízí.

  • Měli jste možnost si systém vyzkoušet v zahraničí, na trenažérech? Jak dlouhá je „learning curve“?

Každému podobnému vstupu technologie do klinické praxe předchází trénink a příprava na trenažérech. RobOtol jsme tedy měli možnost nejprve vidět a poté si ho i vyzkoušet v zahraničí. „Learning curve“ není příliš dlouhá, pohybuje se v rámci jednotek hodin, protože je systém velmi intuitivní. Od běžných výkonů se ale křivka učení liší – v rámci ušní chirurgie se totiž jedná o unikátní postup, kdy poprvé je mezi pacienta a operatéra vložen stroj, který vykonává pohyby na základě úkolů chirurga.

  • Hlavní indikací pro použití robotického systému je implantace kochleárního implantátu. Mohl byste popsat, jak probíhá a v čem jsou její největší benefity pro pacienta i chirurga oproti zavádění „z ruky“?

Operace se od běžné implantace liší jen v části, kdy je elektrodový svazek zaváděn do vnitřního ucha pacienta. Robotizované rameno se speciálním mikrodržákem totiž dokáže postupovat mimořádně malou rychlostí a prodloužit implantaci na dobu přesahující deset minut. To je postup velmi šetrný vůči strukturám vnitřního ucha, přičemž lidská ruka není vlivem únavy takového zpomalení schopna. Doba operace je tak vlastně prodloužena, což ale představuje benefit, který je ve prospěch pacienta a zachování jeho reziduálního slyšení.

  • Jak poznáte, že je implantát správně zaveden?

V rámci operace probíhá elektrofyziologické měření, jehož výsledky nás informují o správnosti uložení elektrodového svazku. Navíc po každém výkonu probíhá rentgenová kontrola implantace.

  • Jsou nějaká rizika či limitace, kdy není možné RobOtol použít, respektive kdy je vhodnější zavádění implantátu klasickým způsobem?

O žádných limitacích z pohledu nemocných zatím nevíme. Existují určité výjimky, co se týká možnosti použití některých typů elektrodových svazků, ale vývoj jde velmi rychle dopředu. Naše zkušenosti se navíc stále prohlubují a je možné, že do budoucna budeme vědět, pro které typy pacientů je použití sytému RobOtol výhodné a pro které třeba ne.

  • Mimochodem, kolik kochleárních implantátů ročně na vašem pracovišti zavedete?

Každým rokem provedeme na naší klinice několik desítek kochleárních implantací. Poslední dobou se pohybujeme na úrovni okolo 40–50 těchto výkonů ročně. Z hlediska dospělé populace je jasné, že i nadále tyto počty porostou.

  • Jaké jsou v současnosti možnosti kochleárních implantátů – kam se jejich vývoj v posledních deseti letech posunul a jaké novinky lze do budoucna ještě očekávat?

Základní tvar a principy fungování kochleárních implantátů jsou stejné, jako tomu bylo před padesáti lety. Co se však zásadně mění, je technologie a výkon elektronických součástí. Ty dnes umožňují vysoce efektivní zpracování zvuků a jejich zprostředkování uživateli, dokážou propojení s externími zařízeními, například pro lepší rozumění a komunikaci s učitelem přes celou učebnu či při plavání v rámci hodin tělesné výchovy. Umějí také monitorovat průběh rehabilitace, nalézt ztracený řečový procesor nebo se propojit se sluchadlem, které používá pacient na druhém uchu. Novinek lze nepochybně očekávat mnoho, ale opravdový průlom nastane teprve tehdy, až bude dostupná technologie plně implantabilního zařízení, tedy i takového, jež bude mít mikrofon uschován v lidském těle.

  • Najde RobOtol uplatnění i při jiných diagnózách vyžadujících robotickou operativu uší?

Robotický systém se uplatňuje i u jiných ušních operací, protože umožňuje méně invazivní přístup do bubínkové dutiny nebo precizní a přesné použití laserového vlákna pro ošetření středoušních struktur.

  • Jak vůbec vnímáte rozvoj robotické chirurgie právě ve vašem oboru? Kam se bude ubírat?

Robotická chirurgie se stále častěji uplatňuje ve všech oblastech medicíny, ORL nevyjímaje. Dosud byla v našem oboru využívána zejména při výkonech TORS – transorální robotické chirurgii nádorů hltanu a hrtanu. Své specifické místo má ale také v ušní chirurgii a v některých ohledech nabízí pacientům zásadní benefity. V časných fázích klinického využití jsou taktéž robotické systémy, jež nahradí většinu práce chirurga a umožní zavedení implantátu pouze z malého vstupu, který v definovaném místě provede kompletně robot. Je možné, že i tímto směrem se budeme jednou ubírat.

K VĚCI...

Prvním pacientem byl dvouletý chlapec

První operaci robotickým ramenem RobOtol podstoupil na Klinice ušní, nosní, krční 2. LF UK a FN v Motole dvouletý chlapec, kterému byl zaveden kochleární implantát do vnitřního ucha. Malý pacient absolvoval ihned po narození screeningové vyšetření sluchu, při kterém bylo vysloveno podezření na sluchovou vadu, po sérii dalších testů u něj byla diagnostikována praktická hluchota. Chlapec nerozuměl lidské řeči ani po zesílení s nejlepšími sluchadly, jeho řeč se nerozvíjela, proto byl indikován ke kochleární implantaci.

„Při operaci jsme využili robotické rameno k zavedení elektrody na jedné straně a na straně druhé jsme elektrodu implantovali klasickým způsobem,“ upřesnil doc. MUDr. Zdeněk Čada, Ph.D., přednosta Kliniky ušní, nosní, krční 2. LF UK a FN v Motole. S kochleárním implantátem bude malý pacient slyšet a rozumět řeči, přičemž lze předpokládat, že se postupně naučí mluvit a dožene své slyšící vrstevníky.

Hlavním přínosem robotického ramene je atraumatické, šetrné zavedení elektrodového svazku do vnitřního ucha, které se vyznačuje minimálním poškozením okolních struktur. Tuto skutečnost potvrzuje i elektrokochleografické měření prováděné během operace. „Elektrokochleografie je metoda, která se používá při kochleárních implantacích k monitorování stavu kochley během zavádění elektrody. To dává chirurgovi možnost upravovat její uložení tak, aby nedocházelo k poškození vnitřních struktur. Dojde‑li k doteku s vnitřními strukturami kochley, elektrická odpověď buněk vnitřního ucha se sníží a biomedicínský inženýr může informovat chirurga, že je třeba polohu elektrody upravit,“ vysvětlil Ing. Miroslav Okluský.

Sdílejte článek

Doporučené

Maminkovština

2. 12. 2022

Řeči, kterou mluvily maminky a babičky na nejmenší děti, se kdysi říkalo maminkovština. Je nápadná jak zvukově, tak stavbou. Lze ji stejně dobře…