Sestry mohou předepisovat zdravotnické prostředky. Proč toho nevyužívají?

Sestry tento rok získaly novou kompetenci. Po dohodě s lékařem mohou předepisovat pacientům vybrané zdravotnické prostředky. Z nedávno prezentovaného průzkumu však vyplývá, že tato možnost není dostatečně využívána zejména kvůli neochotě lékařů tuto pravomoc sestrám přenechat. Důvodem je ale také nedostatek zkušeností a znalostí sester souvisejících s potřebnou administrativou preskribovaných zdravotnických prostředků.

Již téměř rok zákon umožňuje, aby kromě lékaře vystavoval poukaz na vybrané zdravotnické prostředky také zdravotnický pracovník, který má specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilost dle zákona č. 96/2004 Sb. – zjednodušeně řečeno všeobecná nebo dětská sestra. První zhodnocení zkušeností sester s touto novinkou bylo prezentováno v rámci odborného kulatého stolu na téma Systém prevence, sledování a léčby dekubitů v České republice, který se koná každoročně pod záštitou hlavní sestry České republiky Mgr. Alice Strnadové, MBA.

Delegovaná preskripce

Podle Mgr. Lucie Jursíkové Brožkové, sestry domácí péče, která na odborném setkání problematiku preskripce zdravotnických prostředků prezentovala, byla sestrám nová kompetence udělena primárně pro usnadnění poskytování domácí péče. „Nešlo o to, abychom lékařům vzaly kompetenci, ale abychom se staly jejich prodlouženou rukou především v domácí péči, kde je sestra v každodenním styku s pacientem a ví, co pacient potřebuje,“ vysvětlila smysl posílení pravomocí sester Jursíková Brožková s tím, že novinka také reagovala na plánované zvyšování kompetencí praktických lékařů. Domácí péči však už dnes nepředepisují jen praktici, ale na omezenou dobu 14 dní ji mohou nově předepsat i ambulantní specialisté. „Odbornost pro preskripci nemají jen sestry domácí péče, ale i všeobecné a dětské sestry v ambulancích s odborností 911,“ upřesnila Jursíková Brožková. Sestry, které mají potřebnou kvalifikaci a chtějí novou kompetenci využít, jsou však stále závislé na vůli lékaře. „Povolení k tomu, že sestra může daný zdravotnický prostředek předepisovat, jí musí udělit lékař. Hovoříme tedy o delegované preskripci,“ zdůraznila Jursíková Brožková, podle které lékař musí určit i rozsah, v jakém sestra může v preskripci pokračovat. Tato delegovaná preskripce navíc platí pouze po dobu platnosti poukazu, tedy maximálně tři měsíce. Finanční odpovědnost však nadále nese lékař. Sestrami předepisované prostředky tedy podle Jursíkové Brožkové stále spadají do limitů lékaře. „Pro pojišťovnu je z pohledu regulace irelevantní, zda a kolik předepisuje sestra nebo lékař, ale ve vztahu lékař–sestra je to nejdůležitější důvod, proč se preskripce v domácí péči tak nevyužívá,“ domnívá se Jursíková Brožková. Pokud jde o ostatní sestry odborně způsobilé předepisovat zdravotnické prostředky, ty pracují v ordinacích praktických lékařů a ambulantních specialistů a tento problém nemají. Jsou zaměstnanci daného lékaře a preskripce probíhá pod jeho dohledem.

Lékaři odmítají přenést kompetenci

Zda se tedy, že první rok platnosti nové legislativy posilující sestrám kompetence v oblasti preskripce nedopadl úplně nejlépe. Zejména v domácí péči nebyl potenciál této novinky zřejmě ještě plně využit. I proto se Lucie Jursíková Brožková rozhodla provést se svými kolegy šetření, které mělo odhalit hlavní i vedlejší příčiny nevyužívání preskripce v domácí péči (viz graf 1). Osloveno bylo 68 poskytovatelů domácí péče, kteří zaměstnávají celkem 82 sester oprávněných k preskripci zdravotnických prostředků. Nejčastějším důvodem nevyužití preskripce bylo nepřenesení kompetence lékařem. Svěřit sestře preskripci zdravotnického prostředku odmítlo 60 procent lékařů, přestože jim byla podle Jursíkové Brožkové tato možnost sestrami aktivně nabídnuta. Druhým nejčastějším důvodem (25 procent) byla nedostatečná kvalifikace na straně sestry – ne všechny sestry domácí péče mají potřebnou specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilost pro preskripci. Třetím důvodem byla neznalost postupu a administrativních náležitostí – 10 procent sester nevědělo, jak předepisovat zdravotnické prostředky. Tři procenta sester pak neznala platnou legislativu a dle Jursíkové Brožkové tyto sestry vůbec netušily, že mohou zdravotnické prostředky předepisovat. Kruh pak uzavírají dvě procenta sester, které nevyužily nových pravomocí, protože nechtějí převzít odpovědnost a necítí se kompetentní na to, aby mohly zdravotnické prostředky samy preskribovat.

Navzdory uvedeným výsledkům nezůstala preskripce zcela bez využití. Průzkum proto také zmapoval, jaké zdravotnické prostředky sestry nejčastěji předepisovaly, pokud na ně lékař tuto kompetenci přenesl (viz graf 2). Tři čtvrtiny všech zdravotnických prostředků preskribovaných sestrami v domácí péči tvoří krycí prostředky. Následují pomůcky pro inkontinentní pacienty (20 procent), pacienty se stomií (4 procenta) a zdravotnické prostředky určené pro kompresní terapii (1 procento).

Sestry musejí začít u sebe

Přestože výsledky průzkumu označují za hlavní viníky nedostatečného využívání preskripce sestrami lékaře, ostatní důvody nelze přehlédnout. Neznalost problematiky preskripce a úhrady zdravotnických prostředků je pochopitelná, nikdo to sestry neučil a kompetence je nová. Proto Lucie Jursíková Brožková iniciovala vznik certifikovaného kursu NCO NZO, ve kterém by zájemci měli získat nejen potřebné znalosti, ale také zvláštní odbornou způsobilost k preskripci zdravotnických prostředků. „Doufám, že se sestry postupem času přestanou bát předepisovat pacientům zdravotnické prostředky a lékaři se nebudou bát toho, že by byla preskripce sestrami zneužívána. Věřím, že mezi lékaři a sestrami nastane harmonie, protože všem nám jde především o pacienta,“ uzavřela Lucie Jursíková Brožková.