Přeskočit na obsah

Sestry řeší kompetence a ohodnocení v paliativní péči

klinicka studie
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Komunita paliativní péče se rozrůstá, daří se rozvíjet odbornost paliativní medicíny, rozšiřuje se komunita odborníků, kteří se k této odbornosti připojují, a tato specializace se rozšiřuje v lékařské profesi i v profesi zdravotních sester. Ty se stávají nejen partnerem, ale i samostatným důležitým článkem v jejím poskytování.

Sestry se stávají významnými nositelkami odbornosti paliativní péče a rovnocennými partnery, ale i samostatnými jedinci v poskytování péče, což je v tomto oboru patrné více než jinde. Dobře vedená ošetřovatelská péče u pacientů s nevyléčitelným onemocněním může významně ovlivnit kvalitu jejich života. Přestože sestry mají ve specializované paliativní péči nezastupitelnou úlohu a plní řadu úkolů, v ČR zatím není jejich role v rámci konziliárního paliativního týmu normativně ukotvena.

„Jsem ráda, že sestry dostávají právě v paliativní péči velký prostor a že ti, kteří paliativní péči vedou a řídí, si uvědomují, že sestra je opravdu samostatná a potřebuje mít kompetence k tomu, aby mohla samostatně tuto práci vykonávat. Proto je do nejbližší budoucnosti potřeba pozměnit systém vzdělávání, zavést více vzdělávání, které bude sestrám umožňovat větší kompetence, a samozřejmě v neposlední řadě to, aby sestry byly nositelkami výkonů. Nadále budeme pokračovat v posílení kompetence sester, což je v paliaci hodně potřeba. Také musíme zlegalizovat činnosti, které již nyní sestra v paliativní péči vykonává,“ uvedla na letošní 14. celostátní konferenci paliativní medicíny PhDr. Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester a členka Paliativního týmu IKEM.

Prezentována zde byla i analýza paliativních intervencí vedených samostatně sestrou, jejímž cílem bylo popsat role sestry při samostatně prováděných intervencích prostřednictvím vyhodnocení samostatně sledovaných výkonů provedených na Klinice paliativní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze. Výsledky ukázaly, že v roce 2022 bylo provedeno celkem 1 823 intervencí, z nich 718 (u 543 pacientů) prováděly výhradně zdravotní sestry. Jejich průměrná délka trvala 64 minut, v nejvyšším počtu byly zastoupeny tři typy sesterských intervencí: odběr hodnotové anamnézy, psychopodpůrné intervence pro pacienta a pečujícího a telefonické intervence.

Klíčovým prvkem v paliativní péči je komunikace. Právě zde hraje sestra zásadní roli. Podle Bc. et Bc. Viery Ivanovové z Centra paliativní péče lze komunikační kompetence sestry v paliativní péči vnímat jak z pohledu oprávnění daných zákonem, tak schopností vykonávat určitou činnost. Zákon č. 55/2011 Sb. a novelizace č. 391/2017 Sb. stanovuje, že zdravotnický pracovník s odbornou způsobilostí poskytuje pacientovi informace v souladu se svou odbornou způsobilostí a že všeobecná sestra poskytuje a zajišťuje psychologickou podporu umírajícím a jejich blízkým. V náročné situaci sestry potřebují uplatnit následující schopnosti:

  • porozumět, že je normální tápat mezi obavou a nadějí – jde o zdravou vyrovnávací strategii,
  • doprovázet – znamená, že tápeme s nimi, neopravujeme jejich pohled na situaci,
  • ověřit si pochopení situace, schopnost vracet do reality bez zpochybňování tvrzení druhého,
  • vědomě používat komunikační techniky – parafrázování, otevřené otázky, zrcadlení, ticho,
  • vést cílený profesionální rozhovor, kdy každá otázka, věta, pauza má svůj význam.

„Klíč v komunikaci nespočívá v tom, co lidem řeknete vy, ale co druzí řeknou vám a co se během tohoto procesu děje v jejich hlavách,“ připomněla Viera Ivanovová.

Další velkou oblastí v práci sestry je ošetřování ran. Jak uvedla vrchní sestra Mobilního hospice Anežky České v Červeném Kostelci Iva Valerová, převazy v hospicové péči, kde se nejčastěji setkávají s onkologickými ranami, jsou obecně obtížné. Náročné jsou i finančně, někdy pokryjí i denní paušál od ZP. Jednou z možností, jak zajistit převazový materiál a snížit finanční zátěž, je prostřednictvím ambulancí (převazová, paliativní), zde se však často naráží na problém s časem. Další možností je řešit převazový materiál podle finančních možností mobilního hospice, jehož zdroje jsou ale omezené. Tato nesystémová řešení pak sestry vedou k hledání kreativity v převazech. Proto by podle Ivy Valerové měla péče směřovat k proškolování sester a ty, které již mají zkušenost s převazy ran, by měly získat kompetence k preskripci materiálů, což by se odrazilo na spokojenosti pacienta, zkvalitnění péče a snížení zátěže pro zdravotníky při hledání řešení pro náročné pacienty.

„Sestra je ta, která tráví s pacientem značnou část času a může se podílet na rozhodování nejen o tom, jaký by měl být cíl při ošetřování ran, ale i o tom, co komunikujeme. Komunikace závažných zpráv není jen v rukou lékaře. To, že se rána nehojí, že se nezahojí, možná se bude zvětšovat, nebo převoz do lůžkového hospice již nebude možný a pacient umírá… to všechno jsou závažné zprávy. Je to něco, čemu jsme zvláště v paliativní péči vystavováni téměř denně. To, co v tomto oboru leží před námi, záleží nejen na legislativě, ale i na našich dovednostech,“ uvedla Mgr. Jitka Kosíková z Domácího hospice sv. Michaela v Oblastní charitě Polička.

Výkony a kompetence dnes a zítra

„Specializovaná paliativní péče poskytovaná v ambulanci paliativní medicíny (APM) je obor, který vykazuje vysoký podíl mentální práce, značný nárok na komunikační dovednosti, potřebu určité míry psychické odolnosti, dovednost koordinace a mnohé další. Pro zajištění dostupnosti této služby, která bude disponovat odpovídajícími kapacitami, je důležité přemýšlet mimo jiné i o jejím financování. Aktuální výkony v ambulancích paliativní medicíny nereflektují multidisciplinární charakter poskytované péče,“ uvedla Mgr. Eliška Vokřálová, všeobecná sestra na Klinice paliativní medicíny.

V současném nastavení nejsou zohledněny komunikační a administrativní výkony a práce nelékařských zdravotnických pracovníků. Tímto problémem se začala zabývat pracovní skupina pro APM, v níž jsou zastoupeni jak lékaři, tak i nelékařští zdravotničtí pracovníci (všeobecné sestry). Obě skupiny samostatně připravují registrační listy nových výkonů pro lékaře a všeobecné sestry v APM. Návrhy nových výkonů mají být v listopadu 2023 předmětem jednání na MZ ČR.

V legislativě je APM uvedena jako jakákoli jiná standardní ambulance s tím, že při poskytování ošetřovatelské péče by měla být zastoupena i všeobecná zdravotní sestra. Jak vysvětlila Mgr. Markéta Fuchsová, v současné době máme paliativní ambulance kamenné (při nemocnici, specializované ambulance soukromé) nebo ambulance v rámci mobilní specializované paliativní péče (mobilní nebo kamenné), přičemž poměr kamenných a mobilních APM se v regionech liší.

Výkony a kompetence sestry v APM, za něž je sestra finančně ohodnocena, obsahují mezioborové výkony ošetřovatelského typu, avšak komunikační a administrativní kompetence zde zahrnuty nejsou. „V naší pracovní skupině vidíme zdravotní sestru v AMP jako manažerku, koordinátorku, průvodkyni a překladatelku, která musí mluvit jazykem srozumitelným pacientovi a jeho rodině. Proto je potřeba zlegalizovat samostatnou, kompetentní a odbornou péči sestry v paliativní ambulanci, pojmenovat a nacenit její práci,“ zdůraznila Mgr. Fuchsová.

Právě komunikační a administrativní výkony při současném nastavení totiž scházejí nejvíce. Sestra stráví mnoho času s pacientem a jeho rodinou zjišťováním potřebných informací a průběžnou komunikací s nimi, konzultacemi s paliatrem nebo v rámci týmové rozvahy atd. Aktuálně je v rámci pracovní skupiny připravován výkon „kontrolní vyšetření“ zahrnující zhodnocení celkového stavu pacienta, informací od jeho blízkých, poskytnutí podpůrné intervence, zhodnocení nastavené medikace, aktuálních změn atd. S tím souvisí i adekvátní reakce na tyto změny, následná konzultace s lékařem a zápis do zdravotnické dokumentace. Zvažována je zde forma poskytnuté péče, která je rozdělena na distanční, ambulantní a návštěvní.

Základem je komplexnost, proto tvůrci nových výkonů přemýšlejí i o časové dotaci výkonů a vzájemném překrývání jednotlivých výkonů, protože o výkonech je potřeba přemýšlet tak, aby byly dobře časově sladěny a odpovídaly osmihodinové pracovní době.

„Paliativa jako taková ukazuje, že sestry se hlásí ke kompetencím, které jim jsou legislativně dány. A možná jich máme víc, než ke kterým se hlásíme, což může být z různých důvodů. Pojďme tyto kompetence využít, abychom si na sebe vydělaly, abychom dělaly to, co je v paliativním týmu dobré pro pacienta a jeho rodinu. Snahou je být parťáky jak s lékaři, tak i s ostatními profesemi a využívat k tomu vše, k čemu nás legislativa opravňuje,“ shrnula Mgr. Jitka Kosíková

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…