Sjezd ČLK. Lékaři varují před snižováním kvality péče
Parametry úhradové vyhlášky podle České lékařské komory nestačí k pokrytí zvýšených nákladů způsobených inflací a ohrožují kvalitu i dostupnost péče. Delegáti 36. sjezdu České lékařské komory se zabývali také možností navýšení poplatku za pohotovost, uznáváním lékařských diplomů lékařů z Ukrajiny, otázkou přenosu kompetencí na jiné zdravotníky a mnoha dalšími tématy.
I letošní sjezd České lékařské komory (ČLK), který se uskutečnil 12. a 13. listopadu v Brně, se nesl v duchu kritiky poměrů v tuzemském zdravotnictví. Pozici vlády pak do jámy lvové přijel hájit ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Hlavní výtka ČLK směrem k ministrovi zdravotnictví směřovala k parametrům úhradové vyhlášky. S tou lékaři projevili zásadní nespokojenost. Hlavním důvodem je podle prezidenta ČLK Milana Kubka skutečnost, že osmiprocentní růst, který ministr Válek označuje za maximální možný, je nedostatečný pro pokrytí vyšších nákladů poskytovatelů zdravotních služeb a dle usnesení ČLK neumožňuje ani spravedlivý nárůst platů a mezd zdravotníků. Podle komory by současná inflace a vysoké ceny energií vyžadovaly růst ve výši alespoň 13 procent.
Méně peněz, méně péče?
ČLK v této souvislosti na sjezdu připomněla, že poskytovatelé zdravotních služeb jsou plně závislí na úhradových mechanismech, čímž se odlišují od jiných podnikatelských subjektů, které mohou prudký růst nákladů promítnout do cen svých služeb. Takto nastavená úhradová vyhláška může vést dle ČLK spolu s dalšími faktory k destabilizaci našeho zdravotnictví. „ČLK varuje nejenom před rizikem ekonomické a personální destabilizace zdravotnických zařízení, ale především před zhoršením dostupnosti a kvality zdravotní péče. Byli to přitom právě zdravotníci, kdo během epidemie nemoci covid‑19 udržovali v chodu společnost i ekonomiku,“ píše se v usnesení sjezdu ČLK. Podle komory vláda odsoudila zdravotnictví do pozice resortu, na kterém hodlá nejvíce šetřit. „Považujeme to za ostudu, ale s ohledem na bezpečnostní situaci také za závažnou politickou chybu,“ uzavírá tento bod usnesení ČLK. Milan Kubek později kritizoval úhradovou vyhlášku i v Otázkách Václava Moravce (OVM), kde ji označil za „špatně napsanou“, „netransparentní“ a jednání ministerstva za „arogantní“. Podle Kubka je úhradová vyhláška netransparentní například v případě ambulantních specialistů. Ministerstvo podle něj využilo situace, že nebyla dohoda, a udělalo zásahy do způsobu úhrad, které prý nepožadovaly pojišťovny ani poskytovatelé. „Změnily se hodnoty bodu mezi různými odbornostmi. A poprvé, co si pamatuji, se stalo, že Ministerstvo zdravotnictví při své aroganci vůbec neodpovědělo na připomínky České lékařské komory,“ řekl Milan Kubek. Slova o aroganci a nekomunikaci později ministr Válek odmítl s tím, že komunikace probíhala, a v České televizi slíbil, že komoře vyjde vždy vstříc a najde si čas, kdykoli prezident ČLK Milan Kubek požádá o schůzku.
Nevhodné šetření na zdravotnictví však podle ČLK začalo už rozhodnutím vlády snížit v průběhu tohoto roku platby za státní pojištěnce, což také navrhl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Tímto chybným rozhodnutím zapříčiněné snížení příjmů systému veřejného zdravotního pojištění je jedním z hlavních důvodů, proč úhrady od pojišťoven nebudou poskytovatelům zdravotních služeb kompenzovat inflací způsobené zvýšení nákladů a proč dojde ke snížení dostupnosti zdravotní péče pro pacienty,“ míní ČLK. Platba za státní pojištěnce činila od ledna tohoto roku 1 967 korun, ale navzdory vetu prezidenta ji poslanci v srpnu snížili na 1 487 korun. Stát tak na platbách za státní pojištěnce ušetřil v tomto roce oproti původním předpokladům zhruba 14 miliard korun. Předmětná novela zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, pak od roku 2024 zavádí automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Ta se bude odvíjet od částky 1 900 korun na jednoho státního pojištěnce, což je suma schválená pro příští rok.
Obhajoba vyhlášky i ministerstva
Ministr Vlastimil Válek úhradovou vyhlášku i další své kroky hájil a uvedl, že „nepřipustí, aby se jakýmkoli způsobem kvalita a dostupnost zdravotní péče zhoršila“. Podle Válka je úhradová vyhláška naopak zaměřena na zvyšování kvality dostupné zdravotní péče. „Úhradová vyhláška je zaměřena tak, aby se zvýšila kvalita dostupné zdravotní péče. Aby se drahá péče a jednodenní medicína hradila tak, jak je to v západní Evropě standardem. Aby to bylo standardem i u nás,“ vysvětloval v OVM ministr zdravotnictví. Ministr též rozporoval slova prezidenta ČLK o netransparentnosti procesu přípravy nové úhradové vyhlášky. Podle Válka se většina segmentů dohodla. Některým segmentům prý dokonce porostou úhrady nad rámec původní dohody. Válek jmenoval například praktické gynekology a další praktické specialisty, kteří se prý dohodli na čtyřech procentech a ministerstvo jim nakonec přisoudilo růst osm procent. Pokud jde o další výdaje ve zdravotnictví, bude je dle Vlastimila Válka moci dorovnat tzv. kompenzační zákon a navazující kompenzační vyhláška. Zákon by měl být prý schválen do konce roku, nejpozději však v lednu 2023.
Válek: Ať už to není jen o tom, „kdo co urve“
Ministr zdravotnictví na sjezdu lékařům prezentoval mimo jiné také své vize v oblasti budoucího financování zdravotnictví či vývoje platů a mezd zdravotnických pracovníků. Podle Válka je současný systém dohodovacího řízení příliš komplikovaný. „Mně vždy vadil ten princip dohodovacího řízení, kde jedna fáze je dohoda o úhradách a pak je druhá fáze – dohoda, kolik vlastně bude za bod. Mně to vždy přišlo komplikované. Tím, že máme valorizaci úhrad za státní pojištěnce, tak bych rád, abychom se v letošním roce dostali do intenzivní diskuse, abychom v roce 2024 měli úhrady v nějakém delším horizontu,“ vysvětloval Válek lékařům ve svém projevu. Podle Válka by bylo ideální plánování úhrad na tři roky dopředu, ale je prý ochoten přistoupit i na dvouletý cyklus. To by prý umožnilo všem zdravotnickým zařízením lépe plánovat a rozvíjet se. „Aby to nebyla vždy jen debata, ‚kdo co urve‘. S tím souvisí i výše úhrad, principiálně mi nepřijde úplně šťastné, aby za stejný výkon dostávaly různé nemocnice různě zaplaceno a přitom různé pojišťovny různě platily,“ poznamenal ministr, který chce jít cestou postupného navyšování počtu vybraných výkonů, které by za každých okolností byly hrazeny všude stejným způsobem. „V letošním roce jsme po dohodě s odbornými společnostmi vybrali dvanáct procent výkonů, které budou vždy placeny ve stejné výši. Bez ohledu na to, u které pojišťovny je daný pojištěnec a v jaké nemocnici,“ řekl Válek s tím, že původním záměrem odborných společností bylo zařadit tímto způsobem celkem čtvrtinu všech výkonu, ale ustoupilo se od toho, neboť by to mohlo destabilizovat systém. „Nicméně v tomto smyslu jsem připraven být velmi tvrdý. Rád bych, abychom se na konci volebního období dostali do situace, že by padesát, možná šedesát procent akutních výkonů bylo hrazeno všude stejně. To si myslím, že je věc, která je podstatná pro naše pacienty,“ konstatoval ministr Válek.
S úhradovou vyhláškou by měl být podle Válka provázán i postupný růst platů ve zdravotnictví. „Každoroční handrkování o tom, jak porostou nebo neporostou platy, mi taky nepřijde jako šťastné. Pokud rostou úhrady, měly by růst i platy a měl by v tom být nějaký systém, nějaký řád,“ míní ministr, podle kterého by úhradová vyhláška měla v budoucnu zajišťovat tzv. pevnou linii růstu platů, na kterou by naléhala pohyblivá linie představovaná odměnami a osobním ohodnocením zaměstnanců. A pokud jde o platy mladých lékařů, resp. růst platů u lékařů, kteří složili zkoušku po kmeni, zde ministr zopakoval svůj záměr zajistit postup těchto lékařů do vyšší platové třídy. Nyní však již upřesnil, že zlepšení platových podmínek mladých lékařů je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. „Pevně věřím, že od prvního ledna to bude v legislativě,“ uvedl ministr.
Peníze od pacientů
Ministr ve svém projevu na sjezdu ČLK, podobně jako při kritizovaném vystoupení na sjezdu TOP 09, znovu otevřel i otázku financování zdravotnictví skrze možnost zavedení jisté formy placených nadstandardních služeb pro pacienty. „Vždy je třeba se bavit o kvalitě, dostupnosti a bezplatnosti. My máme péči teoreticky zcela bezplatnou, říkáme že je všeobecně dostupná a podle posledních poznatků vědy a výzkumu, a vy se o to všichni snažíte,“ vysvětloval Válek lékařům s tím, že i on v rámci své lékařské praxi pro to dělal, co mohl. Podle Válka ale existují oblasti zdravotní péče, kdy všechna tato kritéria splnit nelze. „Některá náročná, drahá stomatologická péče. Prostě člověk, který nemá peníze, nedostane korunku, nedostane implantát, nemá žádný legální způsob v České republice, jak si na to naspořit – jak si třeba dlouhodobě střádat, aby si to pak ve věku, kdy to bude potřebovat, mohl dovolit,“ nastínil ministr řešení skrývající se v možnosti zavedení nových forem pojištění, které by pacientům usnadnily úhradu nadstandardních výkonů, které nyní nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a pokud o ně mají pacienti zájem, mu sejí je hradit „v hotovosti“. Válek následně v OVM připomněl, že různé varianty zdravotního připojištění jsou v západní Evropě běžné. „Je to lepší řešení než zvyšování daní nebo přesouvání vybraných daní z jedné kapitoly do druhé. Je lepší zaměřit se právě na ty, kteří mají zájem se připojistit,“ vysvětloval svůj pohled na věc ministr zdravotnictví, podle jehož odhadu je možné, že by se dílčí aspekty připojištění mohly začít diskutovat již v příštím roce. Samotné zavedení zvažované novinky by však podle ministra nebylo otázkou příštích dvou či tří let. „Zavedení by muselo být podstatně pozvolnější a muselo by postupně nabíhat. Musí tam být totální svoboda, nesmí tím v žádným případě dojít k zhoršení kvality péče a debata o standardech a nadstandardech je z mého pohledu velmi iluzorní,“ míní Vlastimil Válek. S názorem ministra zdravotnictví souzní i šéf VZP Zdeněk Kabátek. „Vytvořil by se tady prostor, aby ti, kteří chtějí dobrovolně hradit něco navíc, tu možnost měli. Myslím si, že to je správné, a zároveň si myslím, že dobrá praxe z okolních vyspělých zemí Evropské unie je jasná a říká, že je možno buď postavit tu filosofii na stoprocentní solidárnosti a na platbě víceméně z daní občanů, anebo skutečně pustit do toho financování další pilíř,“ řekl v OVM ředitel největší zdravotní pojišťovny, podle nějž však nelze v tuto chvíli říci, do jaké míry by tento nástroj zdravotnictví dokázal finančně pomoci. Soukromě a bez předchozí analýzy, která dosud neexistuje, však Zdeněk Kabátek odhaduje, že by mohlo dojít přibližně ke dvouprocentnímu navýšení zdrojů pro české zdravotnictví.
Podle prezidenta ČLK je však jakákoli debata o standardech a nadstandardech spíše akademická. „Základem je si uvědomit, že dnes ten standard, který je, je opravdu velmi široký, a není se tedy na co připojišťovat. A pokud nepřistoupíme k tomu, že standard snížíme, například tedy tím, že budeme snižovat výdaje na zdravotnictví a platby za státního pojištěnce, tak se lidé nemají na co připojišťovat,“ míní Milan Kubek, který považuje současné nastavení spoluúčasti za „neférové“, neboť přímé platby pocházejí zejména od seniorů, kteří už peníze nemají. „Senioři platí drahé léky. Dejme jim určitou jistotu, že teď si něco připlatí navíc, budou mít vyšší pojistné. A až budou v důchodu, nebudou muset platit doplatky na léky,“ uzavřel Kubek, podle kterého by tato forma „připojištění na doplatky na léky“ byla do budoucna jediná smysluplná.
Zaznělo na sjezdu…
- ČLK děkuje všem zdravotníkům za jejich pracovní nasazení při zvládání epidemie nemoci covid‑19 a zároveň vyslovuje upřímnou soustrast rodinám těch lékařů a ostatních zdravotníků, kteří během epidemie zemřeli.
- ČLK přichystá tiskovou konferenci o struktuře mezd a platů lékařů v nemocnicích. Cílem je informovat laickou veřejnost o skutečné hodinové odměně za práci lékařů a množství přesčasové práce.
- ČLK požaduje po ministerstvu zdravotnictví, aby připravilo návrhy takových legislativních změn, které by jí umožnily provádět kontroly personálního vybavení poskytovatelů zdravotních služeb.
- ČLK považuje za vyloučené, aby lékaři nebyli oprávněni být informováni o tom, že pacient trpí závažnou přenosnou chorobou, zejména že je HIV pozitivní.
- ČLK upozorňuje na konflikt vyhlášky č. 505/2020 Sb. se zákonem o soudních znalcích. Vyhláška ignoruje zákonnou podmínku, která určuje soudním znalcům v lékařských znaleckých odvětvích být držiteli osvědčení od ČLK.
- ČLK upozorňuje na kritický nedostatek soudních znalců z oboru zdravotnictví. Navrhuje proto umožnit, aby všechny fakultní nemocnice byly oprávněny vykonávat v plném rozsahu znaleckou činnost a také aby se odměna znalcům v oboru zdravotnictví minimálně zdvojnásobila.
- ČLK požaduje vyšší míru právní ochrany pro zdravotníky, kteří se stávají v čím dál tím větší míře terčem agresivních útoků některých pacientů či jejich příbuzných.
- ČLK vyjadřuje solidaritu a podporu lékařům, dalším zdravotníkům i všem občanům Ukrajiny.
- ČLK nesouhlasí s návrhy MZ ČR umožňujícími obcházet pravidla pro přístup lékařů z Ukrajiny a dalších zemí na pracovní trh v rámci EU. Lékaři, kteří vystudovali v zemích mimo EU, nemohou v ČR pracovat bez složení tzv. aprobační zkoušky, která ověří jejich znalosti. ČLK nezapíše do svého registru nikoho, kdo nesplňuje zákonem dané podmínky.
- ČLK varuje občany, že systematické porušování zákoníku práce, ke kterému dochází v nemocnicích, ohrožuje bezpečnost pacientů.
- ČLK nesouhlasí s přesuny kompetencí z lékařů na jiné zdravotníky, pokud tyto změny nejsou motivovány prospěchem pacienta a odbornými důvody, ale snahou ušetřit peníze na pacientech. Jakýkoli přesun kompetencí musí být vždy spojen s přesunem odpovědnosti.
- ČLK požaduje vytvoření výsluhové renty pro lékaře, kteří v rámci zajišťování pohotovostních služeb odpracovali takové množství přesčasových hodin, že s předstihem naplnili fond pracovní doby odpovídající věku odchodu do řádného starobního důchodu.
- Sjezd ČLK navrhuje zvýšení sazby regulačního poplatku za ošetření pacienta během lékařských pohotovostních služeb, neboť současná výše 90 Kč je velmi nízká, neplní svoji regulační funkci a nepřispívá ke snižování přetíženosti lékařských pohotovostních služeb.
- ČLK vyzývá vládu ČR a zejména ministra zdravotnictví, aby již konečně začali řešit problém nedostatku lékařů. ČLK je připravena s ministerstvem zdravotnictví spolupracovat.
Zdroj: Usnesení 36. sjezdu České lékařské komory