Přeskočit na obsah

Slovenská studie: Chyby při řízení pandemie mají na svědomí tisíce obětí

covid-19, jip
Foto: Shutterstock

Generální prokuratura na Slovensku přezkoumá řízení pandemie. Nedávno zveřejněná studie slovenské poradenské firmy Pažitný & Kandilaki totiž poukázala na nadměrnou úmrtnost na COVID-19, kterou dává do souvislosti s chaotickým politickým rozhodováním, zanedbanou přípravou, pozdním zavedením tvrdé uzávěry a politizací otázky očkování. V důsledku toho dle studie zemřelo na Slovensku až o 21 308 lidí více, než bylo nutné. Česko ovšem nedopadlo o mnoho lépe, průběh vln byl podobný a dělali jsme i podobné chyby.

Autoři rozsáhlé studie zkoumali data o úmrtnosti na COVID-19 v kontextu politického rozhodování na Slovensku v období let 2020 až 2022. Ve studii se zabývají nejen celým průběhem pandemie na Slovensku během daného období, ale také účinností všech klíčových protiepidemických opatření, která byla na Slovensku přijata s cílem eliminovat dopady pandemie. Další zkoumanou oblastí byl počet úmrtí s primární příčinou smrti COVID-19, resp. na Slovensku zaznamenaná nadúmrtnost ve srovnání s referenčními zeměmi včetně České republiky, které autoři studie věnovali zvláštní pozornost. V této souvislosti se pak výzkumníci zaměřili i na životy, které mohly být potenciálně zachráněny, kdyby byla zavedena protiepidemická opatření charakteristická pro vybrané země nebo skupiny zemí. Nakonec se autoři studie zabývali také analýzou dat zdravotních pojišťoven, pomocí kterých identifikovali klíčové faktory pro přežití, a naopak rizikové z hlediska úmrtnosti na COVID-19.

Po slibném rozjezdu zavládl chaos

Takzvaná první vlna pandemie proběhla na Slovensku stejně jako v Česku na jaře roku 2020 od března do května. Slovenští politici přistoupili takřka od prvního dne k přísnému lockdownu. Tento postup se podle autorů studie odrazil pozitivně na nízké úmrtnosti. „Slovensko zažilo velmi slabou vlnu s malým počtem nakažených a zemřelých. Toto úspěšné zvládnutí začátku pandemie dokonce Slovensku přineslo pozitivní ohlasy ze zahraničí,“ připomínají autoři studie, ale současně poukazují na existenci druhé strany mince. „Tvrdé uzavření mělo také velmi negativní dopady, zejména ekonomické a sociální. Slovensko, stejně jako mnoho dalších zemí, zaznamenalo zhoršení duševního zdraví svých obyvatel,“ upozorňují.

Během druhé vlny pandemie, která následovala po krátkém létě a rozvolnění opatření a probíhala v období od září 2020 do května 2021, se podle výzkumníků začaly objevovat četné chyby v řízení a politickém rozhodování. „Chaotická rozhodnutí, která se řídila spíše emocemi a politikou než vědou, politické neshody, přenesení odpovědnosti na místní samosprávy bez finanční podpory a nedostatečná komunikace s veřejností nepochybně přispěly ke snížení schopnosti provádět nezbytná protipandemická opatření. Vláda je navíc zbytečně odkládala, dokud počet nakažených nedosáhl rekordních hodnot a nemocnice nezkolabovaly,“ konstatují autoři studie s tím, že tato vlna skončila z epidemiologického hlediska pro Slovensko přímo katastrofálně. „Sedmidenní klouzavý medián od října 2020 do dubna 2021 neklesl pod 1 000 případů týdně a počet úmrtí na COVID- 19 se k 30. dubnu 2021 vyšplhal na 11 732,“ uvádějí autoři.

Mezidobí před třetí vlnou pandemie je spojeno zejména s nástupem očkování, do kterého vláda vkládala veliké naděje. K vakcinaci však část veřejnosti zaujala překvapivě negativní postoj a nízká proočkovanost znamenala zejména v případě ohrožených skupin velkou zátěž pro zdravotnický systém. Třetí vlna probíhala v období od září 2021 do května 2022. Předchozí chyby, zejména pak zmíněná nízká proočkovanost seniorů, kolabující zdravotnický systém i pozdní zavedení uzávěry přispěly podle autorů studie k tomu, že počet úmrtí byl na konci této vlny „opět děsivý“. „K 30. dubnu 2022 se počet úmrtí s COVID-19 vyšplhal na 19 738, dalších 4 054 lidí zemřelo na COVID-19, celkem tedy 23 792 životů,“ konstatují autoři.

Cílem zaváděných opatření na Slovensku bylo stejně jako v jiných zemích světa omezení pohybu a kontaktu mezi obyvatelstvem a eliminace šíření viru. Uzavíraly se školy, školky, obchody, hranice. Platil též zákaz vycházení, shromažďování a zaváděna byla práce z domova, povinně se nosili respirátory, dezinfikovaly se ruce a hromadně se testovalo. Slovensko ale zavedlo také cílená opatření jako povinnou karanténu pro pozitivně testované, třídění či testování. Všechna tato opatření, která byla podle autorů studie úspěšná v první vlně, nepřinesla v dalších vlnách kýžený efekt. To zejména z důvodu jejich pozdního zavedení a skutečnosti, že nebyla obyvateli tak důsledně dodržována.

„Účinnost protipandemických opatření byla nesrovnatelně nižší zejména kvůli pozdnímu zavedení některých opatření a také kvůli zhoršení disciplíny obyvatelstva, které ztrácelo důvěru ve vládu, která věděla, co dělá,“ konstatují autoři s tím, že menší účinnost opatření souvisí také se vznikem výrazně infekčnějších mutací koronaviru – variant Delta a později také Omicron. Podle autorů bylo také na rozdíl od první vlny důležité při velkém počtu nakažených osob použít účinné cílené testování (zejména v pandemických ohniscích), což se prý Slovensku nepodařilo. „Spoléhalo se na neúčinné a nepřesné plošné antigenní testování. Současně špatná situace ve slovenském zdravotnictví a nepřipravenost prvních kontaktů komplikuje léčbu nakažených pacientů,“ upozorňují autoři.  

Podobný příběh pandemie zažilo i Česko

Vzhledem k historické i geografické blízkosti se autoři studie zvláště zaměřili na srovnání průběhu pandemie s Českou republikou. Podle autorů se obě naše země potýkaly s podobnými problémy, dělaly podobné chyby, a nakonec i následky jednotlivých pandemických vln, resp. počet zbytečných obětí byl podobný. A stejně jako na Slovensku i v Česku začal po dobře zvládnuté první vlně postupně převládat chaos v řízení pandemie.

Celkový průběh první vlny v Česku byl takřka totožný jako na Slovensku. Díky včasným a rázným opatřením jsme měli nízký počet infekcí i zaznamenaných úmrtí – do konce dubna 2020 si zde pandemie vyžádala přibližně 200 obětí. Už v srpnu 2020, před začátkem druhé vlny, však začíná počet nově infikovaných povážlivě narůstat. Na to reaguje někdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a nařizuje nošení roušek ve vnitřních prostorách. Do hry však vstupuje premiér Andrej Babiš a nařízení svého ministra „na svou politickou odpovědnost“ odvolává. K odvolání, resp. rezignaci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha dochází nedlouho poté 21. září. Autoři studie připomínají „české otálení“ se zaváděním významnějších protiepidemických opatření a jako jeden z možných důvodů zhoršení epidemiologické situace v České republice uvádějí konání říjnových krajských a senátních voleb. Právě v té době došlo k prudkému nárůstu počtu nakažených a tři dny po volbách byl vyhlášen opět výjimečný stav. Podobně jako na Slovensku i v Česku začala postupně klesat morálka obyvatelstva, k čemuž dle autorů přispěli i někteří lékaři, kteří se veřejně prostřednictvím sociálních sítí ohrazovali vůči tvrdým opatřením. Dobrým vzorem ale nebyli ani někteří významní politici. Například Václav Klaus ostentativně odmítal nosit roušku a nový ministr zdravotnictví Roman Prymula porušil vlastní zákazy a musel rezignovat. V listopadu 2020 pak v Česku zemřelo na Covid-19 bezmála 5000 lidí, tedy takřka dvojnásobek oproti říjnu. Již třetí „pandemický“ ministr zdravotnictví Jan Blatný následně zavádí nový protiepidemický systém (PES). Odborníci z poradenské firmy Pažitný & Kandilaki však připomínají, že česká vláda tento systém bez porady s experty záhy mění a na základě toho rozvolňuje opatření. Následně premiér Babiš navzdory rostoucímu počtu nakažených odmítá před Vánoci zavřít obchody, přestože podle původních parametrů PES měl být v České republice vyhlášen lockdown. V této době se také množí politické skandály a narůstá politická nejednotnost, takže je problematické i schválení potřebného nouzového stavu. To podle autorů studie vede k dalšímu zhoršování situace v České republice. V lednu a únoru 2021 jsou již počty nových pacientů kritické. Nejhorší situace ale přichází až v březnu. Česká republika má přibližně 9000 hospitalizovaných a padá i listopadový rekord v počtu obětí, který nyní přesahuje 6000. V dubnu 2021 se situace zklidňuje a opět dochází ke změně na pozici ministra zdravotnictví. Do funkce přichází Petr Arenberger, v pořadí již čtvrtý ministr zdravotnictví během 8 měsíců. Ve funkci však setrvává necelé dva měsíce a na jeho pozici se vrací staronový ministr Adam Vojtěch. Průběh druhé vlny pandemie v Česku autoři shrnují podobně jako na Slovensku. Během druhé vlny prý panoval v Česku chaos, ke kterému přispěly značnou měrou i problémy s prodloužením nouzového stavu. Řízení pandemie bylo nepřehledné, politici zatajovali fakta o vážnosti situace, dávali falešné sliby, nezvládalo se trasování, lockdown byl zaveden pozdě a situaci neprospívala ani častá změna na postu ministra zdravotnictví. To vše vedlo podle autorů k narůstající skepsi českého obyvatelstva, napomáhalo šíření dezinformací a dalšímu zhoršování situace nemocnic, počtu nakažených i zemřelých.

Bohužel, dle zjištění autorů se Češi z popsaných chyb druhé vlny nepoučili a některé nedostatky si přenesli i do vlny třetí. „Česká republika se nepoučila z některých chyb minulé vlny. Očkování stagnovalo, chyběla důvěra lidí v protipandemická opatření i vakcinaci. Mezi politiky vládly neshody, neuměli najít společné řešení a blížící se volby pravděpodobně přispěly k odkládání potřebných opatření,“ uvedli autoři studie s tím, že stejné chyby na Slovensku vedly k neúspěchu boje s pandemií vyjádřenému zbytečně vysokou mírou nadúmrtnosti v obou našich zemích. Třetí vlna však dopadla z hlediska nadúmrtí pro Česko přeci jen o něco lépe než pro naše východní sousedy. To mohlo být podle autorů studie způsobeno tím, že v Česku je oproti Slovensku výrazně vyspělejší a lépe fungující intenzivní medicína.

Graf: Srovnání Česka a Slovenska

Výstřižek

Potvrzeno! Hlavní důvod nadúmrtnosti byl covid-19

Pokud jde o úmrtnost, resp. nadúmrtnost na Slovensku v souvislosti s onemocněním COVID-19, autoři studie čerpali data pro tuto analýzu z mnoha rozličných zdrojů veřejně dostupných dat – od Statistického úřadu Slovenské republiky přes ministerstvo zdravotnictví a Národní centrum zdravotnických informací (NCZI) až po Eurostat. Sekundárně se poté zaměřili na údaje od zdravotních pojišťoven. Data poskytla ZP Dôvera a ZP Union, VšZP žádost výzkumníků o data zamítla.

Statistický úřad Slovenské republiky evidoval v období od března 2020 do konce února 2022 celkem 133 682 úmrtí, což je o 26 786 více, než činí průměr let 2016-2019. S touto nadprůměrnou úmrtností zcela nekorelují data NCZI, podle kterých k 28. únoru 2022 zemřelo „na COVID-19“ celkově 18 530 lidí a „s COVID-19“ celkem 21 917 lidí. Tato diskrepance (4869 úmrtí) je však podle zjištění autorů způsobena buď nepřesnou evidencí úmrtí souvisejících s COVID-19, nebo nadměrnou úmrtností způsobenou nepřímými účinky pandemie.

Toto tvrzení podporuje i analýza dat ZP Dôvera. V kmeni této pojišťovny zemřelo ve sledovaném období 7 621 pojištěnců, kteří byli v období tří měsíců před smrtí v kontaktu s onemocněním COVID-19. Autoři studie extrapolovali počet těchto úmrtí na celou populaci Slovenska a došli k číslu 25 172 úmrtí souvisejících s onemocněním COVID-19. To je počet, který se již výrazně blíží datům Statistického úřadu. Podle autorů je také možné předpokládat, že úmrtnost na COVID-19 u klientů VšZP byla, vzhledem k vyššímu podílu pacientů se závažnějšími diagnózami, vyšší. Tuto hypotézu však autoři nemohli ověřit, neboť tato data od pojišťovny nezískali. I tak však došli k závěru, že nejen že naprostá většina nadměrných úmrtí během pandemie souvisela na Slovensku s onemocněním COVID-19, ale skutečný počet obětí COVID-19 může být vyšší, než ukazují data NCZI.

Slovensko si vedlo neobyčejně špatně

Vyšší úmrtnost zaznamenaly v období pandemie vedle Česka a Slovenska všechny země Evropské unie. Slovensko si však vedlo dle zjištění výzkumníků nadmíru špatně. Autoři porovnali nadúmrtnost s různými zeměmi Evropské unie, které metodologicky rozdělili do pěti skupin – srovnání s tzv. efektivními zeměmi (Estonsko); se zeměmi s nejnižší úmrtností (Dánsko); se zeměmi s podobným systémem organizace zdravotnictví (Německo); srovnání s Portugalskem, jakožto lídrem v očkování; a konečně i srovnání s Českou republikou jako zemí, se kterou měli Slováci 70 let společný stát a jsou ji nejblíže i z hlediska mezinárodních vztahů.

„Analýza protipandemických opatření a vývoje počtu případů a úmrtí na koronaviry v jednotlivých zemích, jakož i rešerše literatury dalších autorů nám pomohly identifikovat klíčové faktory určující vývoj nadměrné úmrtnosti v dané zemi. Porovnali jsme je s opatřeními a průběhem pandemie na Slovensku, čímž jsme odhalili alespoň některé faktory, které stály za fatálním nezvládnutím druhé a třetí vlny,“ vysvětlují autoři.

Podle výzkumníků stojí za neúspěšně zvládnutou druhou a třetí vlnou na Slovensku především zanedbaná příprava. Chyběl plán, metodické pokyny, zdravotnické prostředky, a neúčinný byl také systém finanční podpory. Nevhodná, neprofesionální a emotivní byla i komunikace. Situaci navíc komplikovala nerozhodnost ohledně zavádění protipandemických opatření, nejednotný přístup vlády v boji proti pandemii i v podpoře jednotlivých opatření. Situaci na Slovensku prý neprospěly také neutuchající politické neshody, udělování výjimek, odkládání včasné výluky a nedůslednost. Neúčinné bylo dle autorů i plošné antigenní testování, kterému byla dávána priorita před cíleným testováním, jež mělo jen slabou podporu. V důsledku toho bylo nefunkční také sledování a odhalování ohnisek nákazy. Dle studie politici svou nejednoznačnou podporou přispěli k malé důvěře veřejnosti v očkování, což spolu s dalšími faktory (konspirační teorie, případ neschválené vakcíny Sputnik V. atd.) vedlo k celkově nízké proočkovanosti obyvatelstva. Vývoj během druhé a třetí vlny pandemie na Slovensku byl dle autorů negativně ovlivněn i nedůvěrou občanů ve zdravotnické instituce a skutečností, že lidé již nevnímali dodržování opatření jako plnění morální povinnosti.

„Netroufáme si jednoznačně tvrdit, že se jedná o jediné a nejdůležitější faktory tohoto selhání; další faktory nelze identifikovat bez další rozsáhlé analýzy,“ přiznávají autoři studie s tím, že k hlubšímu pochopení příčin by bylo potřeba provést také srovnání kvality poskytované zdravotní péče, případně dalších sociálních, ekonomických a kulturních faktorů.

Kolik životů by tedy mohlo být a nebylo zachráněno, kdyby byla na Slovensku, potažmo v Česku zavedena protipandemická opatření charakteristická pro porovnávané země (viz výše)? Výzkumníci se pokusili spočítat, jaká by byla nadúmrtnost na Slovensku, kdyby se tam odehrál stejný scénář jako v uvedených zemích. Z výsledků vyplývá, že na Slovensku zemřelo v daném období až o 21 308 lidí více, než bylo nezbytně nutné. Podrobné srovnání s referenčními zeměmi uvádíme v tabulce.

Výstřižek

Faktory zlepšující prognózu vs rizikové faktory

Autoři nakonec prozkoumali také zdravotní, demografické a další faktory, které negativně nebo naopak pozitivně ovlivnily na Slovensku prognózu přežití pacientů s onemocněním COVID-19. Jednoznačně nejhorší prognózu přežití měli dle analýzy výzkumníků onkologičtí pacienti. Dále pak pacienti s renálním selháním a primární plicní hypertenzí. Prognóza přežití se s každou vlnou zhoršovala, stejně jako s každým rokem věku pacienta. Prognózu pacientů s COVID-19 významně zhoršovalo také náhodné předepisování antibiotik v rozporu s doporučeními. Indikátorem horší prognózy však byla na Slovensku také návštěva pohotovosti, protože pohotovostní lékařská služba či záchranná služba byly k pacientovi volány až v kritickém stavu.

O 84 procent lepší prognózu přežití měli dle autorů ti, kteří měli osobní kontakt s praktickým lékařem do 14 dnů od stanovení diagnózy COVID-19. Telemedicínský kontakt zlepšil prognózu také, ale jen o třetinu. Kontakt se specializovanou ambulantní péčí pak už jen o 9 procent. Významně lepší vyhlídky měli pacienti, kteří si již onemocněním prošli, a přežili jej. Předchozí infekce koronavirem zlepšila prognózu přežití o 54 procent. Každá další dávka očkování pak zvedla šance nemocných o třetinu. Nejlepší prognózu měli slovenští pacienti v péči poskytovatelů z Bratislavského kraje, nejhorší naopak pacienti v Banskobystrickém kraji. Ženy měly téměř o polovinu vyšší šance na přežití než muži. Předepisování vybraných léků ze skupin ATC (azitromycin, izoprinosin a dexametazon) prognózu zlepšilo, ale nikterak významně.

Slovensko prozkoumá možnou trestní odpovědnost

Konstatování, že vysoká úmrtnost na COVID-19 je důsledkem špatného řízení pandemie a že neúspěch Slovenska v průběhu druhé a třetí vlny byl způsoben především zanedbanou přípravou, chaotickým rozhodováním a pozdním zavedením tvrdé uzávěry a také politizací otázky očkování, nenechal klidným slovenského generálního prokurátora Maroše Žilinku. „Generální prokuratura Slovenské republiky přijala opatření k přezkumu významných skutečností vycházejících ze studie ‚Nadúmrtnost na COVID-19 v kontextu rozhodnutí zdravotní politiky (roky 2020 – 2022)‘ z prosince 2022, která byla předmětem reportáže odvysílané ve Zprávách RTVS dne 6. ledna 2023, a to z hlediska, zda v souvislosti s managementem pandemie COVID-19 nedošlo k takovému konání nebo opomenutí, které by stanovilo trestní odpovědnost,“ napsal šéf slovenské generální prokuratury Maroš Žilinka ve svém stanovisku.  

Spoluautor studie Petr Pažitný, který mimo jiné radil v letech 2007–2008 také českému ministrovi zdravotnictví Tomáši Julínkovi, a ještě předtím slovenskému ministrovi zdravotnictví Rudolfu Zajacovi upozornil, že podle jeho názoru by debata o protipandemických opatřeních měla zůstat striktně na odborné úrovni. „Cílem této studie bylo vyvolat odbornou diskusi, a proto nás překvapilo, že studie nevyvolala zájem příslušných zdravotnických institucí a organizací, jako je NZCI, IZA nebo ÚDZS. Jsme přesvědčeni, že pokud má studie přinést skutečné poučení pro budoucnost, měla by diskuse o ní zůstat na odborné úrovni," uzavřel Pažitný.

Sdílejte článek

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…