Slovenští lékaři vybojovali platy vyšší než v Česku

Slovenští lékaři dosáhli hromadnými výpověďmi zvýšení platů a příslibu hlubších změn. Doufají v návrat slovenských lékařů ze zahraničí a také v to, že bude méně studentů odcházet studovat na české lékařské fakulty.

Teprve pár dní před ukončením výpovědní lhůty hromadných výpovědí dospěl slovenský Lékařský odborový svaz (LOZ) k dohodě s vládou. Poslední den výpovědní lhůty, 30. listopadu, podepsali odboráři s vládou memorandum, poslanci schválili první body jejich požadavků, valná většina ze 2 100 protestujících nemocničních lékařů stáhla svou výpověď z pracovního poměru a další lékaři zrušili výpověď z prosincových služeb.

Na Slovensku pracuje dvacet tisíc lékařů včetně ambulantních, z toho 26 procent starších 60 let. Pokud by protestující lékaři výpovědi nestáhli, musely by nemocnice přejít 1. prosince na krizový režim, na což se také připravovaly a rušily odložitelné operace. Mluvilo se o možnosti vyhlášení nouzového stavu.

Dohodě nebyl nakloněn ministr financí Igor Matovič (OĽaNO), který na poslední klíčové jednání nedorazil, a tím dal prostor premiérovi Eduardu Hegerovi (OĽaNO) dohodu s odborovým svazem uzavřít. Po dosažení dohody Matovič přirovnal LOZ k teroristům a obvinil je, že se zachovali amorálně. Prohlásil, že předsedou LOZ Petrem Visolajským pohrdá. „Mzdy státních zaměstnanců by měly být rozděleny spravedlivě. Tímto návrhem vytvoříme extrémní nespravedlnost mezi lidmi, kteří pracují v nemocnicích,“ prohlásil Matovič. „Sto milionů eur, které si vzali navíc v porovnání s českými platy, bude chybět ostatním zdravotnickým profesím. A jestli to nebude chybět jim, bude to chybět pacientům v nemocnicích,“ poznamenal Matovič.

Ten vypočítává, že lékaři podle dohody získali platy o deset procent vyšší, než jaké jsou v České republice.

Podpis memoranda mezi LOZ a vládou SR Foto Úřad vlády SR

4 500 eur měsíčně

Jak uvedl analytik Martin Smatana, průměrné navýšení platů lékařů včetně všech přesčasů a příplatků v roce 2023 proti letošku bude o zhruba tisíc eur. „Průměrná hrubá mzda lékaře v nemocnici, dohromady se všemi příplatky a přesčasy, bude příští rok okolo 4 500 eur. Letos se přitom očekává průměrná mzda okolo 3 500 eur,“ uvádí hrubý výpočet Smatana. „Toto je suma, když to přepočteme na počet odpracovaných hodin a porovnáme s očekávaným průměrem Česka v roce 2023, za odpracovanou hodinu stejná až mírně lepší, než mají nemocniční lékaři v Česku,“ dodává. Na Slovensku mají lékaři o něco více přesčasových hodin, proto volí Smatana přepočet na odpracované hodiny. Bez tohoto přepočtu vychází rozdíl mezi očekávanými průměrnými příjmy na Slovensku a v Česku o něco větší ve prospěch našich sousedů.

Průměrná měsíční odměna se vším všudy tak pro lékaře na Slovensku má být v přepočtu zhruba 110 000 korun. V Česku v roce 2021 dosahovala průměrná hrubá mzda lékařů podle ČSÚ 84 000 korun měsíčně včetně přesčasů, a to byly její součástí mimořádné covidové odměny. ÚZIS uvádí za rok 2021 průměrnou odměnu lékaře nebo zubního lékaře v Česku 99 000 korun včetně přesčasů.

Podle tabulky, která udává minimální základní mzdu lékaře v nemocnici na Slovensku, má příští rok dostat ne­ates­to­va­ný lékař bez praxe alespoň 1816,5 eur měsíčně hrubého (cca 44 000  orun), atestovaný lékař s deseti lety praxe 3330,25 eur a nejvyšší základní plat náleží atestovaným lékařům se třiceti a více lety praxe, a to 3935,75 eur (zhruba 96 000 korun).

Nástupní plat lékaře-absolventa v Česku je v nemocnici, která se řídí vládními platovými tabulkami, 41 380  orun hrubého (12. platová třída).

Opakovaná srovnávání s platovou úrovní v Česku zaznívají na Slovensku proto, že hlavním argumentem pro zvyšování platů jsou odchody lékařů do zahraničí a jejich nedostatek na Slovensku. Vláda přišla během jednání s tím, že by lékaři na Slovensku měli příjem na úrovni stejného násobku průměrné mzdy na Slovensku, jako je podíl mezd českých lékařů na průměrné mzdě v Česku. To ale pro odbory nebylo dostatečné.

Zároveň vláda podpoří ostatní zdravotnické pracovníky, kteří ve slovenských nemocnicích zůstanou, stabilizačním příspěvkem. Ten by měli dostat do konce prosince. Pokud podepíší dohodu o setrvání na pracovišti po příští tři roky, dostanou 5 000 eur.

Ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek (TOP 09) se neobává toho, že slovenští lékaři odejdou z českých nemocnic do své vlasti, když se tam platy zvýší na českou úroveň. „Myslím si, že Slováci jsou tady proto, že se jim české zdravotnictví líbí a mají o ně zájem. Myslím si, že se dobře usadili v českém zdravotnictví, že jsou součástí našich týmů, a my si jich velmi vážíme,“ uvedl Válek pro ČTK před podepsáním definitivních dohod na Slovensku.

Osm požadavků, nejen platy

Předseda LOZ Visolajský ovšem zdůrazňuje, že nastavení platů na úroveň konkurenceschopnou s okolními státy bylo jen jedním z osmi požadavků protestujících lékařů. „Žádali jsme finanční zdraví nemocnic, aby byly nemocnice financovány alespoň tak, aby to odpovídalo nákladům na léčbu, aby se řešilo zadlužování státních nemocnic, které vyplývá ze špatných plateb od pojišťoven, to byl první bod našich požadavků. Chceme podporu lékařských fakult, aby mohly produkovat více kvalitních slovenských lékařů. Lékařské fakulty melou z posledního a my je nezbytně potřebujeme, aby mladé mozky neodcházely zdarma studovat do Čech, ale abychom si je nechali na Slovensku, protože pak je větší pravděpodobnost, že tu zůstanou pracovat jako mladí lékaři. Žádali jsme, aby se sestrám navýšily mzdy. Žádali jsme změny vzdělávání mladých lékařů na Slovensku, které je velmi komplikované a vyhání lékaře ze Slovenska, protože je daleko lehčí a flexibilnější v Čechách. To je přitom opatření, které nevyžaduje žádné peníze, jen práci úředníků na ministerstvu. Žádali jsme, aby byla optimalizace sítě nemocnic zajištěna tak, aby bylo v případě rušení oddělení zabezpečeno, kam mají jít pacienti jinam,“ vyjmenoval Visolajský v televizi TA3. „Jen jedním z požadavků bylo, abychom zajistili konkurenceschopnost Slovenska při získávání lékařů, protože během pandemie Česko, Maďarsko i Polsko výrazně zvýšily mzdy lékařů, to nám způsobilo velký problém v nemocnicích, lékaři odcházeli do ambulancí a do sousedních zemí. Nemůžeme se tvářit, když máme otevřený trh práce, že nemáme reagovat na navýšení mezd v okolních zemích. Debata o mzdách lékařů byla zneužita. Potřebujeme nové kolegy, proto se musíme přiblížit mzdám lékařů v Maďarsku, Česku a Polsku,“ dodal.

Zároveň ve svých vyjádřeních předseda odborů opakovaně vyzývá lékaře – slovenské rodáky, aby se vrátili do vlasti. „Udělali jsme vše pro to, aby se podmínky ve slovenském zdravotnictví zlepšily,“ vzkazuje.

Ministr zdravotnictví SR Vladimír Lengvarský nakonec projevil spokojenost s dosaženou dohodou a věří, že vyšší platy budou pro lékaře motivační. Nástupní plat lékaře po studiu se podle jeho slov stává konkurenceschopným s ostatními zeměmi V4. „Jsem rád, že lékaři dostanou platy, jaké si za svoji náročnou práci zaslouží. Pevně věřím, že se situace ve zdravotnictví i tímto krokem nejen stabilizuje, ale v blízké budoucnosti i zlepší. Naši lékaři tak mohou nejen stáhnout výpovědi, ale dostat novou motivaci pro ještě lepší výsledky péče o pacienty, kteří by měli změny pocítit už brzy,“ sdělil ministr po schválení navýšení platových tabulek. Zároveň ujistil, že resort zdravotnictví bude dál pracovat i na realizaci dalších bodů memoranda.

Nedostatek sester má být na Slovensku trestný čin

Odboráři přímo do memoranda prosadili paragrafovaná znění některých svých legislativních návrhů.

V memorandu je mimo jiné uveden závazek vlády, že prosadí nový trestný čin, kterého se dopustí osoba jako člen statutárního orgánu poskytovatele zdravotních služeb, když více než 90 dní nezajistí dostatečný počet lékařů, sester nebo porodních asistentek podle zvláštního předpisu. Za tento trestný čin má hrozit vězení na tři roky, pokud tím bude bezprostředně ohroženo zdraví více osob, tak až deset let, pokud tím způsobí smrt, až dvanáct let, v případě způsobení úmrtí nebo těžké újmy na zdraví více osob až patnáct let vězení.

Sdružení, která hájí zájmy ambulantních lékařů a poliklinik, už připomněla také potřeby soukromých ordinací. Požadují zvýšení ceny bodu a navýšení celkového rozpočtu pro zdravotnictví. Rozpočet, se kterým se pro zdravotnictví pro příští rok počítá, totiž nebude stačit. Stabilizace personálu, kterou vyjednali odboráři pro nemocnice, se ambulancí netýká a i v tomto segmentu by bylo potřeba zvýšit odměny zdravotníků.

„Nestátní ambulance, které zajišťují drtivou většinu přednemocniční péče na Slovensku s ošetří přibližně 60 procent všech pacientů, nemohou za současného modelu financování dál udržet svůj chod,“ upozornila prezidentka Svazu ambulantních poskytovatelů (ZAP) Jaroslava Orosová pro agenturu TASR.

Jak mnohé nemocnice, tak i zdravotní pojišťovny na Slovensku jsou zadlužené. Probíhají jednání o rozpočtu pro zdravotnictví na příští rok.

Řešení otázky platů lékařů sliboval premiér Eduard Heger od léta. Začátkem října parlament schválil zvýšení platů lékařů i sester, ale podstatně nižší, než jaké lékařské odbory požadovaly. Navíc nebyla dohoda na ostatních požadavcích.

Protest lékařů na Slovensku podpořil aktivně i Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů. „LOK‑SČL plně stojí za svými slovenskými kolegy a věří v jejich úspěch v boji za zlepšení slovenského zdravotnictví,“ prohlásil před skončením jednání předseda LOK‑SČL Martin Engel.

Slovensko má na rozdíl od Česka v rámci Evropské unie podprůměrný počet lékařů na počet obyvatel. V zahraničí pracuje přes 4 000 slovenských lékařů.