Smrtící geny odhaleny

Týmu japonských vědců se podařilo rozklíčovat geny španělské chřipky Byla to nejhorší nákaza v dějinách, zemřelo při ní na 50 milionů lidí, rozšířila se od Ameriky po Indii. A zabila víc než dvojnásobek lidí, kteří zahynuli během 1. světové války. Přesto španělská chřipka byla ještě donedávna pro vědce záhadou. Až nyní se japonským vědcům americké univerzity veWisconsinu a z univerzit v japonském Tokiju a Kobe podařilo rozklíčovat její geny.

Díky nim chtějí vysvětlit, proč nákaza byla tak smrtící, proč i mladí a odolní lidé ve věku 20 až 40 let náhle během několika hodin nebyli schopni ani chůze, na obličeji se jim začaly objevovat podlitiny a podle svědectví jim začala vytékat z uší krev. Proč umírali po jednodenním boji s nemocí. Vždyť jen za prvních 25 týdnů po vypuknutí epidemie v roce 1918 zemřelo ve světě na 25 milionů lidí. Co týden, to jeden milion.

Smrtící nejsou geny, ale jejich kombinace "Běžné viry, které způsobují chřipku, se v lidském těle množí hlavně v horní části cest dýchacích, tedy v ústech, krku a nosu. Virus španělské chřipky z roku 1918 byl však schopen množit se i v plicích, tím způsoboval prudké zápaly plic," citovala agentura Reuters Yoshihiro Kawaoku, vědce z univerzity ve Wisconsinu, který výsledky výzkumu zveřejnil v odborném časopise americké Národní akademie věd.

Vědci se při experimentu na fretkách, které reagují podobně jako lidský organismus, snažili zjistit, čím byl virus jiný. Ze vzorků tkáně jedné z obětí se jim podařilo izolovat tři geny zvané PA, PB1 a PB2. Podle japonských vědců by tyto geny samy o sobě tak nebezpečné nebyly, dohromady však tvoří smrtící kombinaci, která jim právě umožňuje množit se přímo v plicích. Z běžné chřipky se tak stala nemoc, která kosila lidi po milionech a jíž podlehli například i Guillaume Apollinaire, rakouský malíř Egon Schiele, dcera Zikmunda Freuda Sophie či děti Francisco a Jacinta Martovi, kterým se během války v portugalské Fátimě zjevovala Panna Maria.

Japonští experti věří, že by mohli díky poznatkům, které získali, v budoucnosti včas rozeznat, zda nastupující chřipková epidemie může mít vraždící potenciál. Odborná veřejnost totiž předpokládá, že pandemie chřipky může na lidstvo opět udeřit. Nikdo však netuší, kdy a jaký typ může mít podobně fatální následky. Hlavním podezřelým je virus ptačí chřipky H5N1.

Nejčernější scénáře se ovšem zatím nepotvrdily. Zatímco na ptačí chřipku od roku 2003 ve světě zemřelo 247 lidí, na tu španělskou jen v rodné zemi vědců, v Japonsku (které bylo po válce díky přísnému zákazu cestování jednou z nejméně postižených zemí), podlehlo lidí tisíckrát víc.

Zdroj: Mladá Fronta DNES