Šonka: Úhrady v příštím roce víc podpoří prevenci
Navýšení úhrad pro praktiky na rok 2023 je dobré. Máme povědomí o možnostech ekonomiky a státního rozpočtu. Neočekáváme, že se plně vykompenzuje celá inflace, uvádí předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Petr Šonka.
- Uklidňují vás zprávy o zastropování cen energií?
Informace o zastropování cen energií nás samozřejmě uklidnila, je ale otázka, jak bude konkrétně vypadat v realitě. V segmentu praktických lékařů jsou energie řešeny různě. Někde jsou praktici ve svém, jinde jsou jako zdravotnické zařízení v nájmu a neplatí za energie přímo. Zatím nevíme, jak to v praxi bude provedeno. Každopádně je lepší řešit mimořádný růst cen energií zvlášť než se snažit ho promítnout do úhradového mechanismu. Jak jsem zmínil i na radě poskytovatelů, takové navýšení úhrad by se dál promítalo do příštích let. Žijeme v zemi, kde se úhrady mění jedině směrem nahoru, a já doufám, že tyto ceny energií budou jen mimořádné a nezůstanou tak vysoko trvale.
- Nebude zapotřebí oboje? Jak zastropování, tak i navýšení úhrad kvůli vyšším nákladům?
Můžeme se bavit o hledání nějakého kompenzačního mechanismu. Měl by být ale individuální a jednorázový. Je hodně variabilní, jaký podíl nákladů v tom kterém segmentu nebo v kterém zdravotnickém zařízení tvoří náklady na energie… To má ale čas, až budeme schopni tyto náklady seriózně vyčíslit, nejspíš až v příštím roce. Pokud by to nějaké zdravotnické zařízení ohrožovalo natolik, že by to omezovalo jeho platební schopnost, je namístě mluvit o zálohových platbách ze strany zdravotních pojišťoven. Mohly by se tak využít rezervy, které na účtech zdravotních pojišťoven leží. To je ale zatím jen nápad.
- Ministerstvo zdravotnictví kvůli inflaci navýšilo dohodnutý růst úhrad na příští rok a navrhuje osmiprocentní růst. Je to dost?
Peněz ve zdravotnictví nikdy není dost! Podle mě to ale je dobrá aktivita a myslím, že to většina poskytovatelů přivítala. Máme povědomí o možnostech ekonomiky a státního rozpočtu. Neočekáváme, že se plně vykompenzuje celá inflace.
- Kromě nárůstu úhrad, co je v úhradách pro praktiky na příští rok nového?
Ministerstvo zdravotnictví prakticky zkopírovalo, co jsme se zdravotními pojišťovnami dohodli v dohodovacím řízení, jen parametry navýšilo ještě jednou tolik. Výrazně se zvyšuje hodnota bodu u preventivních prohlídek. Na prevenci jsme se rozhodli dát důraz. Myslím, že to je důležité. Mělo by to být motivační pro poskytovatele, aby se začali preventivním prohlídkám více věnovat.
- Jak se vyvíjí motivace v souvislosti s místní nedostupností primární péče?
V úhradové vyhlášce se otázka nedostupnosti neřeší, v té zůstávají úhradové mechanismy stejné. Řešíme to ale v novém bonifikačním programu VZP Plus, který se na nedostupnost zaměřuje. Uvidíme, jaký to bude mít výsledek.
- VZP zároveň získala data, že na lékařských fakultách studuje nepoměrně málo studentů z malých měst a z regionů, kde pak chybějí lékaři. Neměli bychom se zaměřit už na motivaci středoškoláků?
Naše sdružení se snaží přesvědčit mediky, aby se specializovali na všeobecné lékařství a šli dělat praktiky. Pak se je snažíme motivovat k práci v potřebných regionech. Spolupracujeme na tom s obcemi a kraji. Byl jsem na jednání na Kraji Vysočina, kde si tento problém uvědomují. Jít pracovat na Vysočinu, o tom snáz přesvědčíte člověka, který to tam zná, má to tam rád a umí si představit, že se tam vrátí. Podle mě je důležité, aby takový člověk už při studiu medicíny věděl, že kraj chce, aby se tam vrátil. Proto se mi líbí, že Kraj Vysočina zavedl stipendia pro mediky za to, že se vrátí. Pro studenta je to motivace, pro kraj jsou to náklady, které nejsou velké a které se vyplatí. I o tom, motivovat středoškoláky ke studiu medicíny, se mluví. Upřímně nechápu, proč studenti z venkovských oblastí na medicínu nechodí. Myslím, že by tato profese pro ně naopak mohla být zvlášť atraktivní, je to přeci prestižní povolání, které lze vykonávat i v jejich rodném regionu.