Společné nákupy léků ve V4 o krok blíž realitě
V rámci českého předsednictví uskupení V4 proběhlo v Praze setkání ministrů zdravotnictví a Světové zdravotnické organizace (WHO). Tématy byly lidské zdroje ve zdravotnictví, léková politika a otázka využití expertiz WHO v zemích V4. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha setkání potvrdilo, že země V4 řeší často stejné problémy. „Z mého pohledu je Visegrádská čtyřka čím dál důležitější seskupení,“ uvedl.
Největší prostor pro spolupráci vidí v lékové politice. Zatímco v jiných otázkách se mohou jednotlivé státy spíše vzájemně inspirovat a sdílet dobré i negativní zkušenosti, v oblasti léků už pracují na společném projektu. „Potenciál spolupráce zemí Visegrádské čtyřky v oblasti lékové politiky je velmi významný. U lékové politiky můžeme nejen sdílet zkušenosti, ale reálně pracovat na tom, abychom měli dostupné léky. Naším zájmem je, abychom léčili co nejvíce pacientů nejmodernějšími léky za optimální náklady. V tom má spolupráce našich zemí obrovský potenciál,“ uvedl ministr Vojtěch.
Pět zemí, jeden trh?
Základ této spolupráce položila V4 v květnu, kdy bylo podepsáno Memorandum o porozumění ke spolupráci zemí V4 a Litvy v oblasti spravedlivého oceňování léčiv a jejich cenové dostupnosti. „Už dnes se snažíme sdílet informace o cenách léků na základě memoranda o lékové politice, podepsaného před několika měsíci ve Varšavě. Cílem je, byť to nebude jednoduché, abychom do budoucna společně vyjednávali o vstupu například některých drahých léků na vzácná onemocnění na trh. Společně jako země Visegrádské čtyřky plus Litva, která také toto memorandum podepsala, tvoříme poměrně velký trh a chceme se stát silnějším partnerem nadnárodním farmaceutickým firmám. Jako jednotlivé malé země máme při vyjednávání s nimi horší pozici, než když se spojíme,“ vysvětlil ministr Vojtěch. „Diskutujeme na expertní úrovni i se zeměmi Beneluxu, které se také v lékové politice spojují,“ dodal.
Také slovenská ministryně zdravotnictví Andrea Kalavská očekává, že úzká spolupráce při cenových jednáních o lécích na vzácná onemocnění přinese pozitivní efekt. „Když se v regionu spojíme, dokážeme vybojovat inovativní léky za lepší ceny pro naše pacienty. Všichni si uvědomujeme, že medicína jde mílovými kroky dopředu, nové léky jsou velmi drahé a v rámci udržitelnosti zdrojů se k této otázce musíme stavět velmi odpovědně,“ řekla v Praze ministryně Kalavská. V současnosti probíhají v jednotlivých zemích analýzy možností konkrétní spolupráce. „Všichni máme nyní za domácí úkol rozebrat si průniky v legislativě a na druhou stranu body, kde se rozcházíme, abychom pro naše pacienty mohli nakupovat špičkové léky za rozumné ceny,“ popsala Kalavská.
Práce na zavedení společných vyjednávání potvrdil polský náměstek ministra zdravotnictví Maciej Miłkowski. „Léků na vzácné nemoci je potřeba v každé zemi málo. Budeme směřovat k tomu, abychom naše úsilí sjednotili tak, aby naše vyjednávací pozice vůči farmaceutickým firmám byla silnější a využili jsme ji ve prospěch pacientů,“ uvedl Miłkowski.
Reexporty na slovenský způsob
Slovensko v otázce léků rovněž prezentovalo svoje zkušenosti se zásadním omezením reexportu a jeho dopady. „Reexport se nám na Slovensku podařilo velmi omezit, dva roky po přijetí nové legislativy je dostupnost léků na Slovensku mnohem lepší. Reexport dnes není zásadní problém, kterému bychom čelili. Pokud máme dnes nedostupné léky na Slovensku, je to obvykle kvůli problémům na straně výrobců, výpadkům ve výrobě a podobně,“ uvedla Kalavská.
Inspirováno slovenským modelem, vypracovalo a předkládá nová pravidla pro reexport i pro vnitřní distribuci léčiv české ministerstvo zdravotnictví. Vyvážet se budou smět jen ty léky, u kterých není v Česku žádný problém s distribucí. Fenomén reexportů aktuálně není v Česku dominantní příčinou výpadků léků. Vojtěch má ovšem obavy, že může zesílit reexport do Německa. „Máme informace, které nás znepokojují. V Německu vytvářejí nové motivace pro německé lékárny, aby dovážely levnější léky ze zemí, kde jsou jejich ceny nižší. Toto čerstvé opatření může posílit motivaci vysávat léky z České republiky a dalších zemí do německých lékáren,“ uvedl.
Rovněž Polsko zvažuje vydat se v otázce reexportů ve slovenských stopách. „V našich zemích jsme byli efektivní při vyjednávání cen léků, ceny léků jsou v našich zemích nižší než v západní Evropě. S tím souvisejí problémy s reexportem. V tomto ohledu byl velmi inspirativní slovenský příklad. I my v Polsku budeme slovenské řešení analyzovat a chceme tuto dobrou praxi využít,“ řekl náměstek Maciej Miłkowski.
České dotace do regionů inspirují
Dalším společným problémem, který trápí všechny čtyři země Visegrádské skupiny, je nedostatek lékařů a sester, stárnutí populace lékařů a odliv kvalifikovaného personálu na západ. Diskusi o různých nástrojích, které jednotlivé země využívají pro zajištění dostatečných personálních kapacit, ocenila maďarská ministryně zdravotnictví Ildikó Horváth. „Mohli jsme sdílet dobrou praxi v otázkách zajištění personálu pro zdravotnická zařízení, podělit se o různá opatření, která chceme dělat, aby zdravotnický personál považoval za dobré rozhodnutí pracovat v našich zemích,“ uvedla.
Pro slovenskou ministryni Andreu Kalavskou bylo zajímavé, jak Česko dotuje lékaře, kteří jdou pracovat do méně atraktivních regionů. „Vezu si jako ministryně domů inspiraci v otázce lidských zdrojů. Diskutovali jsme problém, že mnozí všeobecní lékaři jsou v důchodovém věku, hledáme nástroje, jak jejich počty doplnit, aby to co nejméně pocítil pacient. Nechala jsem se inspirovat tím, že je možné bonifikovat profesionály, kteří půjdou pracovat do regionů, o které není velký zájem,“ uvedla Kalavská.
Podle náměstka Miłkowského je nepochybné, že v regionu budou muset dál výrazně růst odměny zdravotníků. „Vzhledem k nižším mzdám ve zdravotnictví v našich zemích u nás velmi často lékaři získají vzdělání a poté odjíždějí na západ od našich hranic. Ve všech čtyřech našich zemích došlo k tomu, že se odměny ve zdravotnictví výrazně zvýšily, a v tomto trendu budeme pokračovat,“ uvedl Miłkowski s tím, že zvyšování odměn ale samo o sobě nestačí.
S tím souvisí i otázka specializačního vzdělávání. „Řešili jsme někdy až přílišnou délku specializačního vzdělávání. Představitelé lékařů se bohužel snaží někdy až uměle prodlužovat vzdělávání mladých lékařů, což není vždy namístě. Naopak jsem přesvědčen, že specializační vzdělávání by mělo být spíše kratší v rámci určitých mantinelů, abychom dostávali lékaře dříve do praxe,“ myslí si Vojtěch.
S tím souhlasí i Kalavská. „U specializací, kde nám hrozí kolaps dostupnosti zdravotní péče, je potřeba hledat i změny specializačních zkoušek. Délka vzdělávání mnohých oborů je delší, než přikazuje směrnice Evropské unie,“ řekla ministryně.
Zdroj: MT