Stabilizační opatření mají zastavit zadlužování zdravotnictví
Kabinet schválil sérii úsporných opatření, která mají zlepšit finanční situaci zdravotnictví zatíženého desetimiliardovým dluhem. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) odhadla, že podle střízlivých propočtů by se mohlo do poloviny roku 2007 uspořit 35 miliard korun, pokud budou opatření uvedena do praxe. Vláda předložený materiál doplnila o konkrétní odpovědnost ministerstev i jednotlivců a také o termíny, do kdy mají úkoly splnit.
Stabilizační kroky jsou přílohou koncepce zdravotnictví, kterou ministři vzali na vědomí před dvěma týdny. Emmerová počítá například s tím, že stát pomůže pojišťovnám odkupem nedobytných pohledávek - Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) dá tři miliardy a zaměstnaneckým pojišťovnám 800 milionů korun. VZP dostane více prostředků i tím, že se od ledna změní systém přerozdělení vybraného pojistného.
Již minulý týden schválil kabinet valorizaci plateb pojistného za děti, důchodce a nezaměstnané. Zdravotnictví, které za rok spotřebuje na 200 miliard korun, tak dostane v příštím roce 2,3 miliardy navíc.
V oblasti lékové politiky hodlá ministryně zbrzdit náklady na léky ročně o pět až šest procent, například racionálním předepisováním léčiv či zavedením zdravotních knížek. Ministryně dává přednost papírovým dokumentům, i když připouští, že je čím dál větší tendence k elektronické komunikaci. "To je jedno, jakým způsobem to bude," uvedla. Hlavní je podle ní informovat pacienty, vnést do systému pořádek a navíc výrazně ušetřit. Například jedna slovenská zdravotní pojišťovna ušetřila ročně třetinu nákladů za léky, když zavedla zdravotní knížky. V Česku se za léčiva ročně utratí asi 55 miliard korun, dodala.
Emmerová chce snížením obchodní přirážky na léky získat tři miliardy a společnými nákupy léků pro nemocnice šest miliard ročně. V oblasti úhrad zdravotní péče plánuje uspořit za rok čtyři miliardy, mimo jiné počítá s regulací objemu a struktury služeb, pokud stoupne ohodnocení práce lékařů, jak je prosazuje Česká lékařská komora.
Ministryně chce rovněž zasáhnout do sítě zdravotnických zařízení, čeká úspory v řádu miliard, zdravotní pojišťovny se ale omezování smluvní svobody brání. Naopak vítají zřízení sociálně- zdravotního lůžka, část nemocničních lůžek by byla hrazena z peněz sociální sféry. Zdravotnictví by tím získalo dvě miliardy. "Půjde tam o jiný způsob financování - třetina by byla placena ze zdravotního pojištění, třetina ze sociálních zdrojů a třetina ze strany nemocného nebo jeho rodiny, protože jde více o sociální důvody než zdravotní důvody hospitalizace," uvedla Emmerová. Poslední oblastí návrhů je správa zdravotního pojištění - ministryně mimo jiné chce, aby pojišťovny zveřejňovaly výsledky hospodaření a snížily provozní náklady o 2,5 procenta.
Opatření jsou rozdělena do 22 bodů, podle pojišťoven by ale k úsporám stačily pouze čtyři - odkup pohledávek, navýšení plateb státu, zřízení sociálně-zdravotního lůžka a snížení obchodní přirážky na léky. Ostatní opatření se podle nich na bilanci neprojeví, naopak vydání vyhlášky o cenách péče pro nemocnice a ambulance může podle pojišťoven zvýšit dluh o dalších šest miliard korun.
Zdroj: ČTK