Přeskočit na obsah

Stát nezvládá kontrolovat kvalitu psychoterapeutické péče

psychiatrie,
Foto: shutterstock.com

Psychoterapeutická péče je v Česku poskytována ve zdravotnictví i mimo ně. Ve zdravotnictví ji poskytuje na 1 500 zdravotnických subjektů, kapacity však nestačí a čekací doby jsou často i více než půl roku. Lidé tak mohou vyhledávat psychoterapeutické služby poskytované mimo zdravotnictví. Problémem je, že stát nemá nástroje, jak zajistit kvalitu těchto poskytovaných služeb. Změnit to má nový návrh vázané živnosti, který jasně definuje požadavky na poskytovatele těchto služeb.

Psychoterapii ve zdravotnictví obdrží ročně na 150 000 pacientů. Je hrazena zdravotními pojišťovnami a je poskytována odborníky z oblasti klinické psychologie, psychiatrie, dětské psychiatrie, návykových nemocí nebo sexuologie. Kapacity této zdravotní péče jsou však velmi omezené, a řada lidí se tak obrací na služby poskytované mimo zdravotnictví. Vzdělání a odbornost těchto privátních poskytovatelů ale stát nemá jak hlídat a lidé nejsou ve své často nelehké situaci nijak chráněni. „Problémem je, že v důsledku dosavadní neexistence příslušné legislativní úpravy jsou řádově tisíce lidí nuceny poskytovat tuto péči nejčastěji na živnostenský list ‚Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků‘. To je volná živnost a tento živnostenský list je s trochou nadsázky řečeno stejný i pro lidi, kteří například radí, jak krmit koně. Stát tak nemá žádné nástroje na to, jak zajistit příslušnou odbornost poskytovatele a kvalitu nabízených služeb,“ popisuje Mgr. Daniel Krejcar, MBA, předseda Pracovní skupiny k zajištění dostupnosti psychoterapie, psychoterapeutických a psychosociálních intervencí Ministerstva zdravotnictví.

Dlouhodobě problematická situace

Stávající situace je problematická, neboť stát nemůže garantovat, že na současném systému nebudou parazitovat „šarlatáni“ bez vzdělání, kteří budou ze svých klientů jen vytahovat peníze a budou znamenat potenciální riziko i pro jejich zdraví. Situace je tak dlouhodobě nebezpečná a zanedbaná a hrozí neodborné až škodlivé zásahy vůči klientům. Vznik nové vázané živnosti Psychoterapeutické poradenství tak představuje vůbec první organizovaný krok státu v této oblasti, který bude mít zásadní vliv na kvalitu poskytovaných služeb a jejich bezpečnost pro klienty.

„Zájmem Ministerstva zdravotnictví je nejen podpora dostupnosti psychoterapeutických služeb ve zdravotnictví, na čemž se nyní také pracuje (třístupňový model psychoterapie), ale zároveň i zajištění kvality služeb odborníků s psychoterapeutickým vzděláním mimo zdravotnictví, aby lidé věděli, na koho se mohou s důvěrou obrátit a kdo jim může pomoci a nikoli ublížit. Tyto služby přispívají i k prevenci případného rozvoje závažnějších problémů, a proto je nabízejí zdravotní pojišťovny v rámci svých preventivních programů. I zde je ale nutná garance odbornosti, čemuž by zákonné vymezení vázané živnosti přispělo,“ doplnil mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

„Za výbor Psychiatrické společnosti se problematice týkající se psychoterapie dlouhodobě věnujeme jak v oblasti definice a podmínek psychoterapie poskytované zdravotníky, kterou je třeba odlišit od psychoterapeutického poradenství, poskytovaného jinými profesemi, tak v oblasti komunikace směrem k veřejnosti. Jednou z podmínek bylo zajištění vzdělání pro psychology a psychiatry, které umožní rozšíření sítě poskytovatelů psychoterapie jako léčebné metody poskytované ve zdravotnictví. Změny, které se podařily v této oblasti, považuji za velmi významné v rámci systémových změn, na kterých Psychiatrická společnost s Ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami spolupracuje,“ říká předsedkyně Psychiatrické společnosti ČLS JEP MUDr. Simona Papežová. „Jako zdravotníci máme ale velký zájem i na zpřehlednění pole poskytování psychoterapeutického poradenství i mimo sektor zdravotnictví, a vítáme tedy aktivity snažící se mimo jiné i o vyšší ochranu veřejnosti,“ dodává dr. Papežová.

Nová vázaná živnost Psy­cho­te­ra­peu­tic­ké poradenství definuje jasná kritéria, která musí poskytovatel péče splňovat. „Budou například stanoveny obory vysokoškolského studia, které jsou pro tuto živnost relevantní, jako jsou například sociální práce, učitelství nebo teologie atd.,“ uvádí Daniel Krejcar. Mezi další požadavky bude patřit absolvované vzdělání ve státem akreditovaném vzdělávacím programu a také potřebná praxe. „Prostředí tak bude výrazně transparentnější a zájemci o psychoterapeutické služby budou mít možnost okamžitě zjistit, zda jimi vybraný terapeut splňuje požadovaná kritéria, neboť tuto informaci bude moci uvádět na svých webových stránkách či je na požádání poskytnout. V neposlední řadě dojde i k významnému posunu u dotčených profesionálů, protože podnikat na základě volné živnosti pro tak náročné služby vyžadující komplexní vzdělání je nedůstojné i z jejich hlediska,“ uzavírá Daniel Krejcar.

Návrh vázané živnosti je ve fázi těsně před zařazením do potřebných legislativních procesů na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Doporučené