Přeskočit na obsah

Sto let soudního lékařství v Hlavově ústavu

19-SOUD Hlavův ústav 2 zdroj - 1. LF UK
Foto: 1. LF UK

Za tu dobu zde byl proveden nespočet pitev, toxikologických vyšetření a znaleckých posudků, které pomohly objasnit onemocnění, úrazy, intoxikace i velké kriminální případy. „Soudní lékařství je obor vhodný pro přemýšlivé lékaře, kteří mají rádi překvapení,“ míní doc. MUDr. et MUDr. Alexander Pilin, CSc., z Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN.

K tomuto výročí se 15. září 2021 v prostorách Muzea Policie ČR konala celodenní konference, která mimo jiné mapovala nejdůležitější kriminální případy, na jejichž řešení se zaměstnanci Ústavu soudního lékařství podíleli. Jde vesměs o případy, které se pro svoji závažnost zapsaly do dějin soudního lékařství, kriminalistiky, ale i historie naší země. Z těch starších případů byla připomenuta dodnes nevyřešená vražda Otýlie Vranské z roku 1933, pozadí vyšetřování Katyňského masakru, okolnosti smrti Jana Opletala, jehož pitva byla provedena v Ústavu soudního lékařství, stejně jako pitva Jana Masaryka, jež spolu se znaleckým posudkem z forenzní biomechaniky nasvědčuje pádu s působením vnější síly v okamžiku ztráty kontaktu. Byla možnost i nahlédnout do zákulisí šetření případů Olgy Hepnarové, sériového vraha Václava Mrázka, spartakiádního vraha Straky, bezcitného vraha Roubala nebo průniku ruskojazyčného organizovaného zločinu do ČR, který na naše území začátkem 21. století přinesl i kriminální činnost, jež se u nás do té doby prakticky nevyskytovala – soupeření zločineckých gangů. Při řešení všech těchto případů se odráží nejen um a znalosti medicíny, ale i důvtip a důsledná a trpělivá práce kriminalistů.

Pitva včera a dnes

Kromě výuky a vědecké práce je právě zjišťování příčin smrti hlavní činností Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Proto zde lékaři pitvají a zkoumají makroskopické a mikroskopické změny lidských tkání. Provádějí se tu dva druhy pitev – zdravotní a soudní.

Pitvy zdravotní jsou indikovány prohlížejícím lékařem na místě nálezu těla, tedy mimo zdravotnické zařízení. Jejich účelem je určit příčinu smrti. Při podezření na intoxikaci zemřelé osoby se provádí také toxikologické vyšetření. Oproti tomu pitvy soudní nařizují orgány činné v trestním řízení a jejich konečným výsledkem je znalecký posudek, přičemž nemusí jít vždy jen o úmrtí. Pitevní nález a jeho souvislosti s újmou na zdraví a zdravotními následky se zkoumají i u živých osob. Jak vysvětlila primářka Ústavu soudního lékařství a toxikologie MUDr. Klára Neureutterová, pitva může mít i svého druhu preventivní efekt: „Když lékaři během pitvy zjistí závažné infekční onemocnění, jako například tuberkulózu či momentálně infekci COVID‑19, mají povinnost to nahlásit hygienické stanici, která může přijmout další opatření,“ uvedla.

Druhy pitev a jejich nařizování se v průběhu 20. století značně změnily. Ještě na jeho počátku se prováděly pitvy tzv. soukromé na přání příbuzných nebo na základě poslední vůle zemřelého, pitva mohla být také nařízena úřadem, když mělo být tělo spáleno, a v neposlední řadě důvody pitvy mohly být i vědecké. Také se ale prováděly pitvy zdravotně policejní, které v případě nakažlivých chorob nařizovalo hejtmanství nebo magistrát. Prováděly se také v případě neznámé příčiny smrti a u násilných smrtí, ty pak mohly být převedeny v pitvu soudní, kterou nařizovalo c. k. státní zastupitelství, krajský soud atd. a vykonával ji soudní lékař.

Toxikologické pracoviště ústavu vyšetřuje podezření na otravu neznámou látkou 24 hodin denně sedm dní v týdnu, kromě toho provádí například rozbory krve řidičů, kteří požili před jízdou alkohol nebo jiné omamné látky. Všechny toxikologické laboratoře v ČR jsou vybaveny nejmodernější přístrojovou technikou a jsou schopny detekovat prakticky jakoukoli látku.

Obor zasahuje do mnoha odvětví medicíny

Soudní lékař se musí vyznat hned v několika medicínských oborech. „Základem je dobrá znalost patologie. Ten, kdo se chce soudnímu lékařství věnovat, musí absolvovat specializační výcvik na patologii a teprve pak na soudním lékařství – trvá to celé pět let,“ vysvětluje zástupce přednosty doc. Alexander Pilin. Dále je velmi důležitá znalost histologie, čili vyšetřování tkáňových změn, které může například ukázat, zda ke zranění zemřelého došlo zaživa, nebo až po smrti. Soudní lékař musí ovládat také chirurgii a traumatologii, která je nezbytná pro posuzování mechanismu vzniku poranění a způsobu léčení. Rozumět musí i interní medicíně a toxikologii a v současné době se neobejde bez znalostí molekulární genetiky a pokročilých zobrazovacích metod.

„Soudní lékařství zasahuje skutečně do mnoha odvětví medicíny, a kdo je hloubavý, má rád napětí, překvapení a rád přemýšlí i o zdánlivě nesouvisejících detailech, najde v našem oboru uplatnění,“ míní doc. Pilin s tím, že ústav se v minulosti podílel na vyšetřování mnoha nechvalně proslulých zločinů, jako třeba v případě tzv. spartakiádního vraha Jiřího Straky, nebo neobjasněného úmrtí Jana Masaryka.

Právě pitva hraje ve vyšetřování často rozhodující roli. Docent Pilin vzpomíná například na případ vraždy z tramvaje číslo 17 v roce 2014. „V první chvíli se přímo na místě o vraždě neuvažovalo. Až díky pitvě jsme nalezli drobný výstřel v zátylku. Policisté pak mohli spustit vyšetřování. Případ byl objasněn až dva roky poté, kdy se pachatel přihlásil sám,“ připomíná doc. Pilin.

Primářka Klára Neureutterová upozorňuje, že podobné šokující kriminální případy, ve kterých figurují například sérioví vrazi, jsou v poslední době velice raritní. „Řešíme spíše sebevraždy, nešťastné náhody a samozřejmě i sporné případy, kdy je pro nás kruciální úzká spolupráce s orgány činnými v trestním řízení,“ přibližuje MUDr. Neureutterová.

Vzdělávání lékařů a zkoumání nových metod

Soudní lékařství se stále vyvíjí a vědci v Hlavově ústavu již mnohokrát významně přispěli k rozvoji svého oboru. Ústav významně přispěl do poznání v soudním lékařství metodami určení skupinové příslušnosti v systému A, B, 0, Rh faktoru z různých tkání, zavedením metod specifického průkazu plodové vody, histochemickými metodami pro detekci časných ischemických změn myokardu a průkazu biomolekul při určování stáří poranění, postupy při identifikaci totožnosti osob podle chrupu nebo např. poznatky o patomorfologických změnách myokardu po zavedení kardiostimulátorů.

V současnosti se ústav podílí na studiu náhlé srdeční smrti u mladých osob molekulárněgenetickými metodami, identifikaci osob nezjištěné totožnosti stomatologickými metodami a rozvíjejí se i metody molekulární forenzní biologie. V oblasti toxikologie vědci zkoumají nové návykové látky a vyvíjejí metody potřebné pro diagnostiku intoxikací a nadužívání drog. Současný výzkum se zaměřuje na studium dispozice a metabolismu xenobiotik, především nových návykových látek, jejich stabilitu v biologickém materiálu nebo na vývoj nových metod analytické toxikologie potřebných pro diagnostiku intoxikací a abúzu drog.

Ústav soudního lékařství a toxikologie se jako součást 1. lékařské fakulty UK podílí také na pregraduálním a postgraduálním vzdělávání budoucích lékařů i dalších odborníků. Kromě studentů všeobecného a zubního lékařství i nelékařských oborů se zde vzdělávají také studenti Přírodovědecké fakulty UK.

První posudky již v 17. století

„Rozvoj poznání o stavbě těla založený na provádění pitev a znalostech struktury tkání souvisejících s objevem mikroskopu v druhé polovině 17. století, dále pak pokroky v přírodních, zejména biologických vědách a lékařství se odrážely v uplatňování těchto poznatků při vyšetřování škodlivých činů v nejrůznějších oblastech života společnosti,“ uvedl doc. Pilin. V souvislosti s pokrokem a specializací v lékařství se postupně vydělil samostatný obor zaměřený na zjišťování příčin smrti, hodnocení závažnosti poranění, způsobu jeho vzniku a možné příčinné souvislosti s následky zranění nebo smrti, tedy soudní lékařství.

Počátky soudního lékařství v českých zemích sahají daleko do 16. století, kdy se objevují zprávy o přítomnosti ranhojičů, léčitelů a chirurgů u podezřelých úmrtí nebo u podezření na otravu. Pražská lékařská fakulta začala podávat odborné posudky již v druhé polovině 17. století. Pitvy tehdy prováděny sice nebyly, ale z této doby se dochovaly zprávy o exhumaci těla k posouzení, zda na těle byly bodné rány.

Ústav soudního lékařství po rozdělení Karlo‑Ferdinandovy univerzity na českou a německou větev sídlil v Kateřinské ulici. Zásluhou profesora Hlavy se začala od roku 1908 projektovat stavba současné budovy v dnešní Studničkově ulici. Monumentální novoklasicistní stavba s prvky purismu a funkcionalismu byla dokončena v roce 1921. Současný Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vznikl v roce 1999 sloučením dvou pracovišť – Ústavu soudního lékařství a Ústavu pro toxikologii a soudní chemii.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…