Přeskočit na obsah

Svaz zdravotních pojišťoven: Letošní deficit bude 12 miliard

peníze shutterstock_1025992318
Foto: shutterstock.com

Výhledy na letošek nejsou v očích zdravotních pojišťoven růžové. Plány pojišťoven, odevzdávané na konci loňského roku, rýsují opět nesoulad mezi příjmy a výdaji.

Svaz zdravotních pojišťoven ČR informoval, že podle zdravotně pojistných plánů skončí letos systém veřejného zdravotního pojištění v deficitu 12 miliard korun. To by bylo podobné saldo jako v roce 2021. Ministerstvo zdravotnictví při psaní návrhu úhradové vyhlášky na letošní rok přitom počítalo s deficitem zhruba sedm miliard korun.

„Ke konci listopadu odevzdaly všechny zdravotní pojišťovny své plány na rok 2023. Potvrdily se v nich obavy z dopadu úhradové vyhlášky. Růst příjmů je aktuálně plánován na 464 mld. Kč (meziroční růst o 7,4 %). Výdaje se sice u jednotlivých pojišťoven mírně liší, ale s průměrem navýšení o 8,5 procenta opět vzniká pro rok 2023 deficit, a to ve výši 12 miliard korun,“ vypočítává Svaz zdravotních pojišťoven. Růst úhrad je tedy větší, než kolik by si zdravotní pojišťovny mohly dovolit z očekávaných příjmů, kdyby neměly stále přebytky z dřívějších let.

Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna má zdravotně pojistný plán pro rok 2023 za sebe sestaven se schodkem ve výši 5,5 mld. Kč. Schodek bude krytý z finančních rezerv minulých let. Stejně jako SZP očekává i VZP pomalejší růst příjmů než výdajů. Celkové příjmy základního fondu pojištění plánuje VZP oproti roku 2022 o 7,1 procenta vyšší, výdaje základního fondu meziročně o 8,2 procenta vyšší.

Růst nákladů se pro jednotlivé segmenty předpokládá různý, pro ambulantní péči očekává VZP letos růst o pět procent, na lůžkovou péči o 10,3 procenta, na léky o 5,6 procenta a největší nárůst se očekává v souladu s úhradovou vyhláškou u nákladů na zdravotnickou záchrannou službu – o 40,5 procenta. Největší podíl i v roce 2023 mají tvořit náklady na lůžkovou péči, a to 59 procent. Význam lůžkové péče roste. V roce 2013 tvořily náklady VZP na lůžkovou péči zhruba 53 procent celkových výdajů na zdravotní služby.

Do jednání o roku 2024 půjdou pojišťovny s nabídkou čtyřprocentního navýšení

Jednání o úhradách pro rok 2024 budou nejspíš velmi obtížná, protože rezervy na pokrytí deficitu už budou vyčerpány, avizuje Svaz zdravotních pojišťoven. Celkově všechny zdravotní pojišťovny měly ke konci listopadu 2022 na všech účtech zůstatky 55,8 miliardy korun. Pokud bychom brali v úvahu jen zůstatky na základním fondu, ze kterého se mohou okamžitě hradit zdravotní služby, jednalo se na konci listopadu o 24,5 miliardy korun, srovnatelně jako před rokem. Na tom, kolik by měly zdravotní pojišťovny na svých účtech mít pro základní krytí výdajů a jaké zůstatky už lze považovat za určitý polštář, není jednoznačný konsensus. Přitom 24,5 miliardy korun představuje zhruba náklady na zdravotní služby na dvacet dní.

„Deficit v roce 2023 se ještě uhradí ze zůstatků na fondech pojišťoven, ale už se nebezpečně přiblížíme hranici, kdy nebude z čeho dál čerpat. Navíc deficit prakticky znemožní cenové dohody pro rok 2024, o nichž by se mělo začít jednat už v březnu. Pojišťovny těžko budou moci podle aktuálních odhadů nabídnout víc než tří‑ až čtyřprocentní navýšení, zatímco poskytovatelé budou i kvůli inflaci nejspíš očekávat výrazně víc,“ říká Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. „Znovu se potvrzuje, že centrálně určované ceny nad hranicí příjmů nejen vedou k deficitům, ale omezují možnosti zdravotních pojišťoven reagovat na konkrétní situaci jednotlivých poskytovatelů péče a smluvně intervenovat ve prospěch pacientů. Vyhláškou deklarované úhrady zbytečně podporují celkový deficit. Spravedlivé by bylo, pokud bude mít každá ordinace a nemocnice přiměřený zisk odpovídající nutným nákladům a kvalitě služeb pro pacienty. Toho však plošným cenovým předpisem dosáhnout nelze,“ dodává.

Zatímco u VZP byly zůstatky na účtech na konci loňského listopadu vyšší než před rokem, u ostatních pojišťoven v průběhu roku 2022 prostředky na účtech poklesly. „Ukazuje se, že stávající systém přerozdělení vytváří spolu s úhradovou vyhláškou výrazné rozdíly v hospodaření ve prospěch VZP, které jednotlivé pojišťovny již nemohou dostatečně ovlivnit,“ tvrdí Svaz zdravotních pojišťoven. Jak uvedl pro MT jeho prezident Ladislav Friedrich, pojišťovny jednají s ministerstvem zdravotnictví o úpravě výpočtu přerozdělení, která by tyto rozdíly v příjmech pro pojišťovny ještě letos eliminovala.

V roce 2024 už žádné deficity?

Se schodkem za rok 2023 je srozuměno ministerstvo financí, i když s menším, než jaký avizuje tisková zpráva svazu. Na příští roky už každopádně ministr financí deficit ve zdravotním pojištění vidět nechce. „Ve střednědobém výhledu by mělo být hospodaření systému přinejmenším vyrovnané, nebo lépe mírně přebytkové,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura koncem loňského listopadu.

To bude i požadavek Svazu zdravotních pojišťoven, se kterým půjdou do jednání o úhradách na rok 2024 – aby se už neopakovalo deficitní hospodaření, ale aby rozdělené úhrady odpovídaly příjmům.

Ovšem Všeobecná zdravotní pojišťovna i ve svém výhledu na roky 2024 a 2025 s nižšími deficity počítá. Pro příští rok s kosmetickým schodkem minus 0,7 miliardy, pro rok 2025 s minus 6 miliard korun.

Co se týká příjmů, v roce 2023 je platba státu za státní pojištěnce stanovena naposledy fixně na 1 900 korun, od roku 2024 státní platby do zdravotnictví porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Záležet bude na inflaci, jaká bude letos v červnu. Platby státu přitom tvoří téměř třetinu veškerých příjmů veřejného zdravotního pojištění, pro letošek mohou podle odhadu ministerstva zdravotnictví z loňského podzimu činit 141 miliard korun (z celkových příjmů cca 465 mld. Kč).

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi jednoznačně odmítl spekulace, že by se uvažovalo o změně valorizačního vzorce kvůli rozpočtové odpovědnosti. „Valorizační vzorec je dobře postavený a odpovídá tomu, jaká rizika nás čekají v budoucnosti. Musíme se připravit na personalizovanou medicínu, na výrobu léků pro jednotlivé pacienty, na centrovou léčbu…“ řekl Válek.

Sdílejte článek

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…