Tajné podzemní lazarety

V hororu či duchařském filmu tak někdy vypadá cesta na onen svět: úzký, chabě osvětlený tunel. A vy nevíte, co vás na jeho konci čeká. Z útrob se ozývají tajemné hlasy, ale nikdo tam není - je to jen vaše ozvěna. Tak takhle vypadá podzemní špitál.

Železná vrata ve stráni za posledním pavilonem Thomayerovy nemocnice v pražské Krči připomínají vstup do atomového bunkru - a válečný kryt pro případ jaderné katastrofy (s dvěma operačními sály) to také vlastně je. Třípatrový komplex zasazený do železobetonového monolitu byl budován v letech 1952 - 1962, tedy v dobách největší poválečné atomové hysterie.

Do roku 1990 o něm vědělo jen pár vyvolených. U druhých dveří tunelu, nad jehož stropem je šestimetrový zásyp z písku, štěrku a zeminy (jištěný téměř metr tlustou železobetonovou deskou), ještě visí tabulka z oněch pohnutých dob: "Vstupní dozimetrická kontrola".

Dnes tento opevněný vchod "hlídá" jen stádo muflonů, kteří sem pravidelně přibíhají z Krčského lesa okusovat stromy a nechat se krmit od pacientů na procházce. Idylu ovšem narušují mexická prasata, přesněji prasečí chřipka, která se v posledních měsících stále drží v popředí hlavních zpráv.

O podzemní nemocnicí pod "Thomayerkou" se totiž nyní mluví jako o možném útočišti v případě pandemie této nemoci. Přestože zatím není nebezpečnější než běžná chřipka, ministerstvo zdravotnictví nakupuje za stamiliony vakcínu a oprašují se krizové scénáře.

Do šedesáti minut

Rádio z padesátých let, na stěně zavěšená petrolejka, operační stůl a stařičké reflektory snad ještě z časů před seriálovým doktorem Sovou. " Všechno je funkční a pravidelně kontrolované," ujišťuje při chůzi po liduprázdných sálech a místnostech Dagmar Poláková z útvaru krizového managementu krčské nemocnice.

Areál je prý v případě krize připraven k okamžitému použití (do šedesáti minut). V několika téměř sterilně vyhlížejících sálech je dvaasedmdesát povlečených a igelitem pokrytých lůžek (včetně šesti dětských postýlek), celkem se do krytu vejde 170 lidí. K dispozici tu jsou nejnutnější léky a zdravotnické potřeby, které se vždy před vypršením záruční doby vyměňují. V kuchyňce jsou na stole seřazeny šálky na kávu, krizoví manažeři nezapomněli ani na cukr.

" Ministerstvo neposuzuje akceschopnost těchto zařízení. Za reálnost provedení krizových plánů zodpovídá ředitel nemocnice," říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Nicméně dodává, že v Krči každý rok probíhají cvičení, která tamní připravenost prověřují.

Bizarní záchytka

Naposledy byli zdejší krizoví experti v pohotovosti, když na začátku srpna na Chodově vystoupila Madonna. " Kdyby nastala panika a byl ušlapán nebo zraněn větší počet lidí, byli jsme k dispozici," říká mluvčí Thomayerovy nemocnice Martina Štanclová.

Poslední den roku 1999, kdy počet opilců přesáhl běžný silvestrovský standard, posloužil kryt jako záchytka; svezli sem několik alkoholem zničených turistů z Nizozemska a Švýcarska. Probuzení v monstrózním stalinském podzemí pro ně muselo představovat zcela unikátní zážitek. A před několika lety tu proběhla jediná operace: pod nůž šel muž s otevřenou tuberkulózou, jemuž byla při zákroku amputována část nohy.

S dalšími operacemi se v běžném režimu nepočítá. Část nejvyššího ze tří pater, jehož strohé chodby jsou vyzdobeny dětskými kresbami, ovšem slouží od roku 1994 jako ozařovna pro pacienty s rakovinou. Na dveřích radioterapie svítí zelené světlo, někdo je právě uvnitř. V malé čekárně sedí asi šedesátiletý muž v erárním županu.

" Podzemní nemocnice je tu v první řadě pro katastrofické scénáře: kdyby spadlo v Praze letadlo nebo se na dálnici stala hromadná nehoda s desítkami zraněných," vysvětluje Štanclová. Kdyby v současnosti prasečí chřipka přerostla v epidemii větších rozměrů, musela by nemocnice postupovat podle svého pandemického plánu, k jehož nasazení dává pokyn Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Pro pacienty s chřipkou by byl vyklizen pavilon zdejší léčebny dlouhodobě nemocných - ti by museli jít na jiná oddělení. A kdyby tam už pro " eldéenkáře" nebylo místo, museli by na čas do krytu. " Před sedmi lety sem záchranáři evakuovali na pár dní důchodce z karlínských domů zaplavených povodní," říká Štanclová.

Hlavní nápor nemocných s mexickou chřipkou by však v Praze musela zvládnout jiná fakultní nemocnice - konkrétně Bulovka, kde sídlí specializovaná infekční klinika. Tady se na rozdíl od Krče počítá s tím, že by do podzemí putovala část nakažených.

Mouchy mají strach

Vchod do svahu, na jehož vrcholku je vybudována přistávací plocha pro helikoptéry, označuje velký modrý trojúhelník - znak pro kryt civilní obrany. " Lidi se ani neptají, co tam je. Každý si myslí, že je to tajný," říká Drahomíra Slobodníková, zaměstnankyně nemocnice Bulovka, která tu už čtrnáct let dělá správcovou.

" Je tu božský klid. Ani mouchy tady nejsou, asi je tady málo vzduchu," tvrdí padesátnice, jež má v nejnižším ze tří pater krytu útulný pokojík s velkoplošnou televizí.

Podzemní nemocnice pod Bulovkou má osmačtyřicet lůžek, maximální kapacitu až sto padesát. Je to vedle podobného zařízení pod " Thomayerkou" jediná skutečná podzemní nemocnice v Česku - alespoň podle informací ministerstva zdravotnictví. Kryty byly v padesátých letech budovány téměř u každé větší nemocnice.

Několik lůžek je stále v pohotovosti v bunkru patřícímu fakultním nemocnicím v Plzni a Hradci Králové, v ostatních nemocnicích mají dnes v někdejších krytech skladiště.

SARS, harley a radiace

Pro případný azyl infikovaných pacientů je v podzemí pod Bulovkou vyhrazeno první patro. Na rozdíl od krčského bunkru jsou zde u postelí i noční stolky, je tu rovněž modernější vybavení a přístroje, ale především jsou zdejší prostory dokonale izolovány od okolí. Před šesti lety - v době paniky kvůli nemoci SARS - tu byly instalovány speciální filtry, které mají zajistit, aby vzduch vydechovaný pacienty neohrozil svět venku.

V éře před SARS totiž byla zdejší vzduchoinstalace nastavena především tak, aby sem zamoření neproniklo zvenčí (podle plánů z dob studené války, kdy kryt vznikl, mělo jít o atomovou radiaci).

Během porevoluční éry - ta je na rozdíl od té minulé zmapovaná - nepřivítalo nemocniční podzemí pod Bulovkou zatím žádné pacienty či azylanty. " Loni se o tom uvažovalo, když propukla epidemie hepatitidy, ale ta naštěstí nedosáhla větších rozměrů," říká zdejší krizový manažer Jaroslav Hora.

Další tichý den již přes půlstoletí nevyužité podzemní nemocnice se chýlí ke konci. Pan Hora rozburácí svůj Harley Davidson bezpečně zaparkovaný v jedné z chodeb někdejšího krytu, jenž měl kdysi chránit Čechy proti útoku amerických imperialistů, a odjíždí domů.

Týden, Vladimír Ševela

---

Zatím spí

Spící nemocnice se nacházejí i nad zemí. Původně jich byly dvě desítky, dnes zůstaly jenom Dvě.. Zdravotnická zařízení s plným vybavením, využitelná jen v případě krizového scénáře, se nacházejí v obci Hredle v křivoklátských lesích a v Zábřehu na Moravě. Ty ostatní, udržované za minulého režimu v pohotovosti pro případ války, byly v devadesátých letech zrušeny. V Hredlích a Zábřehu dnes stejně jako dříve není jediný pacient; ceká se jen na případ nouze. Ministerstvo zdravotnictví odmítá do těchto objektu vpustit novináře " z bezpečnostních důvodů". Podle mluvčího úřadu Vlastimila Sršně se tyto nemocnice dají využít " jako shromaždiště a ošetřovna osob v rámci nezbytné izolace nebo karantény". Moderní nemocniční vybavení však mají podle odborníku, kteří " spící" nemocnice v minulosti navštívili, pouze Hredle; Zábřeh prý slouží především jako skladiště. Neprostupná je také moderní vojenská nemocnice v Těchoníně na Olomoucku, s níž se rovněž počítá v případě hrozících pandemií.

Zdroj: Týden