Té dali, té málo a na tu se nedostalo

„Dobrá sestra by se měla vyvažovat zlatem.“ Podobných slov uznání si sestry sice váží, ale mnoho si za ně koupit nemohou. A skutečné peníze na zvýšení platů sester se hledají až překvapivě obtížně.

Změny ve vzdělávání, větší kompetence nebo třeba podpora vzniku nemocničních školek. To vše obsahoval plán ministerstva zdravotnictví na stabilizaci sester. Pro sestry samotné bylo jistě nejvýznamnější položkou na tomto seznamu patnáctiprocentní zvýšení platů. Původně se mělo týkat jen zdravotnických zařízení, která přímo spadají pod ministerstvo, s tím, že ostatním nemocnicím nezbude než tento krok následovat, jinak jim ošetřovatelský personál uteče. Později ministerstvo vzbudilo naději, že nárok na zlepšení finančních podmínek budou mít všechny sestry.

Nyní se ukazuje, že tento záměr od všech zúčastněných vyžaduje kromě dobré vůle také ochotu vyškrábat poslední zdroje až na dřeň. Vznikla poněkud nepřehledná situace, v níž však platí jedna jistota – dostát tomuto slibu je obtížné pro všechny nemocnice bez ohledu na zřizovatele – a mnohde se už sestry opatrně připravují na to, že spíše než o tisícové částky půjde asi jen o symbolické gesto.

Pojišťovny na tento účel vyčlenily 1,2 miliardy korun, z toho 790 milionů jde z fondů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Na tak plošný projekt však tyto prostředky nestačí.

Aby sestry skutečně dostaly slíbených 2500 korun, je třeba ze zvýšeného platu uhradit povinné odvody. To již musí musí udělat nemocnice ze svých zdrojů. Na to bude zapotřebí dalších přibližně 400 milionů korun.

Navíc většina nemocnic ještě nic nedostala, i když sestry měly pocítit změnu k lepšímu už v červencové výplatě. „Tyto peníze jsme začali jednotlivým zdravotnickým zařízením posílat během první poloviny srpna, někdo je dostane o něco dříve, jiný o něco později,“ uvádí mluvčí VZP Jiří Rod.

Podle hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka v některých zdravotnických zařízeních, kde finanční prostředky dostali, podmiňují pojišťovny tuto dotaci splněním určitých požadavků. „S tím zásadně nesouhlasím. Všechna zařízení podle struktury dostanou peníze tzv. na hlavu a jejich výplata nesmí být spojována s dalšími požadavky pojišťoven,“ uvedl Radko Martínek.

Na druhé straně pojišťovny nemohou zajistit, že prostředky, které na účet nemocnice pošlou, skutečně ovlivní částku na výplatní pásce sester. „Takový nástroj skutečně nemáme,“ připouští Jiří Rod.

Šetříme kvůli tomu kde můžeme

Relativně nejsnáze by se s úkolem měla vyrovnat přímo řízená zdravotnická zařízení. I zde je však třeba peníze bolestně hledat. „Abychom mohli tomuto požadavku vyhovět, zavedla nemocnice úsporná opatření. Tím prvním je snížení pracovních úvazků u technicko‑hospodářských pracovníků a managementu. Do konce roku by mělo jít o 100 lidí.

U všech kategorií pracovníků významně omezujeme školicí akce. Sníží se počet výjezdních dnů, jež mohou lékaři využít například k účasti na kongresech, a v neposlední řadě dochází ke snížení platů managementu,“ vypočítává mluvčí FN Motol.

Eva Jurinová a připomíná, že k výraznému zvýšení platů v největší české nemocnici došlo už v první části roku: „Celkem se jednalo o 110 milionů a polovina připadla na sestry.“

Druhou skupinou jsou nemocnice krajské. Asociace krajů již dříve ministerstvu přislíbila, že všechny peníze, které pojišťovny na tento účel vyčlení, také sestry dostanou.

Je též pravděpodobné, že mezi zařízeními v jednotlivých krajích nebudou velké rozdíly. „Stejné procento dostanou přidáno zdravotní sestry ve všech zařízeních, tedy jak v ambulancích, tak v sociální sféře,“ říká hejtman Martínek.

Asi nejvíce se budou muset o tyto peníze strachovat sestry v ostatních zařízeních, ať už je jejich zřizovatel soukromá společnost, město nebo třeba církev. „Velmi rádi bychom sestrám přidali, už prostě proto, že si to zaslouží,“ říká Bc. Blanka Leitermannová, hlavní sestra Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze.

„Vzhledem k zodpovědnosti jejich práce by určitě měly mít vyšší příjem než třeba nejrůznější asistentky ve firmách, a to nikoli za cenu přesčasů. Ze strany ministerstva jde o hezký slib, zvýšit platy sester o 15 % si ale nemůžeme dovolit, nemáme na to. Jsme odkázáni na to, co si vyděláme. Naše nemocnice patří církevnímu řádu a ten nás může finančně podporovat jen velmi omezeně. Navíc jsme tuto iniciativu poněkud předběhli a přidali sestrám dříve, než ministerstvo tento záměr zveřejnilo,“ dodává.

Ministerstvo zdravotnictví si je potíží vědomo. „I za pomoci České asociace sester monitorujeme situaci a zjišťujeme, k jakým změnám v červenci skutečně došlo. Určitě budeme původní záměr dále prosazovat,“ říká mluvčí úřadu Vlastimil Sršeň.

Česká asociace sester tento monitoring pojala skutečně široce. „Udělali jsme anonymní anketu mezi všemi našimi členy, kterých je bezmála třicet tisíc. Chceme získat přehled, jak na tom jednotlivé regiony a nemocnice jsou. Již se nám scházejí odpovědi, na hodnocení takto získaných dat je ale ještě brzy, protože v těchto dnech sestry teprve zjišťují, jak velká je jejich výplata za červenec. Nicméně z toho, co již máme k dispozici, se zdá, že ve většině zdravotnických zařízení skutečně k avizovanému zvýšení došlo. Jsou ale patrné zřetelné regionální rozdíly,“ uvádí členka prezidia asociace Bc. Irena Pejznochová.

V poslední době se zdá, že palčivý nedostatek sester poněkud polevil. Pracovní trh je již tolik neodsává z nemocnic pryč. „Když některá z kolegyň odejde, je sice obtížné za ni najít náhradu, ale rozhodně to není tak tragické jako před několika měsíci,“ říká hlavní sestra Leitermannová.

To je jistě dobře, v konečném důsledku by se to ale mohlo obrátit proti sestrám – ztrácejí silnou vyjednávací pozici, kterou ještě donedávna měly. Hlasovat nohama bude pro ně obtížnější minimálně do doby, než poleví ekonomická krize.

Lucie Ondřichová, Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune