Téměř polovina dětí má křivá záda

Čtyřicet procent českých školáků má vadné držení těla. Zjistil to výzkum Státního zdravotního ústavu. V předškolním věku přitom stejným problémem trpí pouhá desetina dětí. Příčiny? Těžké školní tašky, špatný tvar židlí, málo pohybu. Čtyřicetiletý Tomáš, řidič kamionu, je chlap jako hora. Jeho dvanáctiletá dcera Petra - útlá studentka prvního ročníku víceletého gymnázia. Otec je svátečně doma, chce pomoci dceři se školní brašnou na záda a... zakleje nad její tíhou. Domácí váha to za chvíli vyčíslí naprosto přesně: třiačtyřicetikilová dívka se tahá s dvanáctikilovou taškou! A nic v ní nevypadá zbytečně: učebnice, sešity, atlas, potřeby na výtvarnou výchovu, svačina, věci na tělocvik, pití...

Doktorka Jana Tušerová z Krajské hygienické stanice v Brně říká, že žádná norma, která by nařizovala, kolik může vážit školní taška, neexistuje. "Nicméně odborná literatura uvádí, že dítě by nemělo mít na zádech víc než 10 až 12 procent vlastní váhy," říká Tušerová.

V případě studentky Petry je to víc než dvakrát tolik, plných 28 procent. Je to ojedinělý případ? Zdaleka ne. Potvrdil to včerejší test MF DNES na pražské Základní škole Plzeňská, v němž nejhůř dopadli prvňáčci. Například sedmiletý Vilda tahá na zádech 18 procent vlastní váhy.

Důsledky jsou alarmující. "Čtyřicet procent školních dětí mladších patnácti let má vadné držení těla, tedy kulatá záda, zvýšené bederní prohnutí, předsunutou hlavu, nebo dokonce skoliózu (vybočení páteře)," říká Věra Faierajzlová ze Státního zdravotního ústavu v Praze. To způsobuje bolesti zad, hlavy, zvýšenou únavu, chronické problémy v dospělosti, které v nejednom případě vedou až k invaliditě.

Přitom u předškoláků trpí stejnými problémy jen 10 procent dětí. "K razantnímu zhoršení zcela jednoznačně dochází s nástupem do školy," potvrzuje Věra Filipová ze Státního zdravotního ústavu. "Nejde jen o těžké tašky, ale i vynucenou polohu sezení ve škole, špatnou ergonomii (tvar) školního nábytku, vysedávání u počítače a minimum sportovní aktivity," vypočítává.

Podle Pavla Vacka, zástupce ředitele Základní školy ve Veverské Bítýšce, má problém dvě roviny. Jednak, co učitel vyžaduje, aby děti nosily do výuky, a jednak, zda rodiče kontrolují obsah školních brašen.

Zatímco školy dětem vycházejí vstříc a místo jedné tlusté učebnice na celý rok mají několik tenčích, děti do školy často tahají zbytečnosti. To se ukázalo i ve včerejším testu MF DNES. Čtvrťák Radim ze své tašky nejdřív obřadně vyskládal několik autíček, pak lahev s pitím, dva penály a teprve potom jedinou objemnější učebnici - čítanku.

"Rodiče a hlavně prarodiče svým potomkům v dobré víře ubližují," říká Faierajzlová. "Dítěti koupí největší a nejhezčí penál, nejhezčí a největší desky. Přitom takový penál zpravidla váží víc než nejtěžší knížka a desky víc než všechny sešity dohromady."

Že přibývá školáků s vadným držením těla, potvrzuje i lékařská praxe pediatra Milana Kudyna. "Situace se bezpochyby stále zhoršuje, ale je to začarovaný kruh," soudí Kudyn. "Ano, prvňáček by měl mít na zádech maximálně dvoukilovou zátěž, to je však úsměvný požadavek, neboť tolik zpravidla váží sama taška." Ve své péči má 1 100 dětí, z toho nějakých dvě stě až tři sta navštěvuje 1. až 3. třídu. Více než šedesáti z nich už musel napsat doporučení, aby dítě mělo dvě sady učebnic -jednu ve škole a jednu doma. Školy tomuto přání zpravidla vyhoví. "Nebyl nejmenší problém," popisuje vlastní zkušenost Renata Vítová z Neratovic, jejíž obě dcery postihly problémy s páteří ve 2. třídě. "Učitelka zašla za hospodářkou a prakticky okamžitě nám donesla další sadu učebnic."

Nárůstu počtu takových dětí se školy upřímně bojí. "Jednak škola nedisponuje tolika uzamykatelnými prostory a jednak nelze opomíjet finanční stránku věci, třeba jedna učebnice angličtiny stojí školu čtyři sta až pět set korun," vysvětluje učitelka Blanka Dragounová ze Základní školy ve Velvarech.

Z výzkumu Státního zdravotního ústavu přece jenom jedno číslo vyznívá pozitivně. Na školách, kde během vyučování fungují takzvané tělocvičné chvilky, je problémů s vadným držením těla oproti celostátnímu průměru dvakrát méně.

Zdroj: Mladá Fronta DNES