Přeskočit na obsah

Transformace zdravotních ústavů: Má to být druhý Opencard?

Vysočina - Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo šetřit a ruší původní zdravotní ústavy. Z původních čtrnácti mají zůstat pouze dva - v Praze a v Ostravě. Některým jejich zaměstnancům se to ale nelíbí. Kroky ministerstva označují dokonce za tajnou tichou privatizaci, kterou se ministerstvo snaží uskutečnit do květnových voleb.

Pokud bude chtít někdo v budoucnu změřit toxické látky ve vodě, ve vzduchu, sledovat epidemiologickou situaci, nebo se nechat otestovat na virus HIV, nezbude mu, než si zaplatit soukromou laboratoř. Stát už nic z toho dělat nechce. Důvody jsou prý čistě ekonomické.

Tyto změny se nelíbí ale například některým zaměstnancům zdravotního ústavu v Jihlavě, kteří se rozhodli hovořit na toto téma s redaktorem Deníku. Představili se, ale iniciály zveřejnit nechtějí.

"Bojíme se, že bychom přišli o práci. Podle našeho názoru se tyto změny dějí nezákonnou cestou. Například činnost laboratoří přechází do soukromých rukou, což je na pováženou. Nechápeme také, proč se zdravotní ústavy ruší. Například náš zdravotní ústav neměl ztrátové hospodaření, na rozdíl od ústavu v Brně, kam od prvního ledna administrativní cestou přešla většina zaměstnanců jihlavského ústavu. Podle našeho názoru se jedná o tichou privatizaci řízenou Ministerstvem zdravotnictví, kterou je třeba stihnout do voleb, aby byla nevratná a nechápeme, jak je to možné," podivují se zaměstnanci zdravotního ústavu z Jihlavy.

S redaktorem Deníku se chtěli sejít osobně, nakonec ze schůzky sešlo. "Naše vedení nás upozornilo, že nesmíme poskytovat žádné informace tisku, chápejte, už teď se bojíme, co bude dál," omluvili se zaměstnanci jihlavského zdravotního ústavu.

Podle jejich informací je podstatné třeba to, že zdravotní ústavy už nebudou také zajišťovat osvětu a anonymní bezplatné testování na přítomnost viru HIV. Jejich práci pravděpodobně převezmou v řadě regionů soukromé laboratoře.

V Česku zdaleka nejde o jedinou změnu v systému preventivní péče, kterou dřív zajišťovaly krajské hygieny nebo právě zdravotní ústavy. V červenci loňského roku ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že už nebudou vakcíny lékařům do ordinací distribuovat hygienici, ale soukromá firma. Proto Deník oslovil přímo Ministerstvo zdravotnictví a požádal jej o stanovisko k této záležitosti.

Ministerstvo: Mění se jen struktura

"Časy anonymního testování na HIV zdarma zdaleka nejsou nenávratně pryč. Část věcí nesledují zdravotní ústavy, ale hygienické stanice, nicméně to na podstatě věci nic nemění," informuje Vladimír Sršeň, ředitel odboru pro komunikaci s veřejností Ministerstva zdravotnictví. Podle jeho informací se zaměstnanci zdravotních ústavů nemusejí bát budoucnosti a ztráty zaměstnání.

"Jednotlivá pracoviště včetně pracovních míst a zaměstnanců v jednotlivých krajích zůstávají zachována a služby, které zdravotní ústavy poskytovaly, zůstávají zachovány rovněž. Mění se pouze organizační struktura v rámci reorganizace, která má vést jednak k úsporám, tak k racionalizaci činností a větší akceschopnosti těchto ústavů," zdůrazňuje ředitel Vladimír Sršeň.

Podle jeho slov jsou zrušena některá administrativní místa a zdravotní ústavy budou mít nyní vedení v Praze a v Ostravě.
"Rád bych ještě jednou zdůraznil, že ani v Jihlavě se tak nebudou rušit žádná pracovní místa a veškeré odborné činnosti zůstanou zachovány tam. Opravdu nechápu, jak standardní racionalizace činností může souviset s tichou rychlou privatizací," diví se Sršeň.

Ministerstvo jako každý jiný subjekt je povinno zajišťovat co nejracionálnější a nejefektivnější chod svých přímo řízených organizací, obzvláště s ohledem na to, že se jedná o finanční prostředky z daní, tedy prostředků nás všech," konstatuje ředitel Sršeň.

Hejtman: Budeme to rozporovat

Mlčet nehodlá hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek, který transformaci zdravotních ústavů přirovnává dokonce k nechvalně známému projektu Opencard.

"Je to přesně v intencích všech opakovaných kroků spojených se současným vedením ministerstva zdravotnictví. To jest bez diskuse s kraji a jejich informování změnit fungující soustavu péče. Dochází k jejímu postupnému rozvrácení, což nejsou jen zdravotní ústavy, laboratoře a další provozy. Velmi dobrou ukázkou je Tkáňová banka Brno a společnost, co ji má nahradit sídlící v bytě paneláku," konstatuje hejtman Běhounek a pokračuje: "Je to velmi podobné Opencard a zdá se, že to má jednotný a cílený základ. Když pominu navíc systém vzdělávání, tvorbu standardů za 125 milionů korun vypsanou Ministerstvem zdravotnictví a tak dále." Podle jeho názoru zůstává minimálně otázka kam tento postup spěje.

Velmi dobrou ukázkou je podle hejtmana Běhounka organizace očkování proti takzvané prasečí chřipce.

"Dlouholetý fungující systém očkování byl již dříve rozvrácen, nyní narychlo nahrazován očkovacími centry a důsledek je znám. Rezignace státu na všechna tato systémová řešení, tedy rezignace Ministerstva zdravotnictví, přesněji řečeno, nevěští z mého pohledu v budoucnu nic dobrého a je dle mého soudu přímým ohrožením dalšího fungování již tak roztříštěného systému poskytované zdravotní péče. Ta není o jednotlivcích a podnikání ale o provázanosti, organizaci a řešení potřebných kroků," připomíná hejtman.

Každá změna dotýkající se tak velkého počtu obyvatel této republiky by měla být dle jeho názoru prodiskutována a mělo by být řečeno jak dál, jak po změně. Že se tak neděje, je jasně zřejmé. "Jakmile získá kraj Vysočina informaci, předá ji všem ostatním krajům a jistě bude tento krok rozporovat," připomíná hejtman.

V současné době se ministryně zdravotnictví Dana Jurásková rozhodla rušení zdravotních ústavů zastavit, a to prý pod politickým tlakem.

Regionální deníky, ŠTĚPÁNKA SAADOUNI

Zdroj: Regionální deníky

Sdílejte článek

Doporučené