Trendy v očkování v České republice

Roste tlak na individuální očkovací plán. S ohledem na COVID‑19 se však očekává na podzim vyšší zájem o očkování proti chřipce.

Na tiskové konferenci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) MUDr. Igor Karen, místopředseda pro profesní záležitosti SVL ČLS JEP, uvedl, že k nižší proočkovanosti populace, která je nyní trendem, v některých případech přispěla koronavirová pandemie, neboť pacienti svá očkování odsouvali především z obavy před nákazou v ordinacích praktických lékařů (ačkoli toto riziko je vzhledem k přijatým ochranným opatřením nízké). U dospělých se víceméně plynule očkovalo např. proti tetanu, pandemie ale přispěla k oddálení některých přeočkování, např. proti klíšťové meningoencefalitidě, jakkoli o toto očkování obecně zájem spíše roste. U dětí je podle pediatrů nyní naopak ideální doba pro zahájení očkování – děti jsou po karanténě odpočaté a zdravé. Dle stanoviska OSPDL ČLS JEP ze začátku března 2020 nebyla epidemie COVID‑19 pokládána za důvod k odkládání očkování dle očkovacího kalendáře. Výjimku mohly tvořit děti akutně nemocné nebo děti, které byly ve styku s nemocným COVID‑19 či byly v karanténě. Doporučená doba odkladu očkování byla 14 dnů. Ve smyslu „neodkládat, neopožďovat a nerozvolňovat“ se v březnu vyjádřila i Česká vakcinologická společnost ČLS JEP.

Odkládání očkování a přerušování již započatého očkování může být velmi závažné. „V případě, že nebudeme očkovat, sníží se celková proočkovanost, tedy kolektivní ochrana. Nemoci, proti kterým očkujeme, nevymizely, děti mohou onemocnět – především černým kašlem, závažnou hemofilovou infekcí, závažnou pneumokokovou infekcí, zkušenost máme již i s epidemií spalniček,“ vysvětlila MUDr. Alena Šebková, předsedkyně OSPDL ČLS JEP, a doplnila, že tato onemocnění se nyní vracejí do programu vzdělávacích seminářů pro pediatry, protože zejména mladší lékaři je dosud znali jen z učebnic. Hlavními důvody snižující se proočkovanosti dětí jsou aktivity odpůrců očkování, které se dnes snadno a efektivně šíří na internetu a sociálních sítích. Do popředí vstupují obavy o zdraví dítěte, nedůvěra v očkovací látku, kombinované vakcíny či strach z nežádoucích účinků. „Není důvod domnívat se, že dětský organismus očkování nezvládne. Vakcína zaměstnává jen určitou část imunitního systému a je naopak žádoucí, aby imunita zaměstnávána byla. Intervaly očkování jsou nastaveny tak, aby si organismus vytvořil optimální množství protilátek, tedy optimální ochranu. V případě, že intervaly nejsou dodrženy, účinnost očkování může klesat,“ upozornila MUDr. Šebková. MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně SPLDD ČR, ukázala, že podle dat NRHZS klesá proočkovanost dětí do dvou let proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím – v roce 2010 činila 94 procent, zatímco v roce 2015 klesla na 86 procent (o rok později mírně stoupla na 88 procent). Situace se liší i mezi kraji – například u dětí narozených v roce 2015 byla nejlepší situace v Královéhradeckém kraji (92 procent) a nejhorší naopak v Praze (77,6 procenta). O jednotky procent klesá i proočkovanost čtyřmi dávkami hexavakcíny u dětí ve věku dvou let (u dětí narozených v roce 2010 činí proočkovanost 99 procent, u dětí narozených v roce 2015 zhruba 92 procent).

Klesá proočkovanost nepovinnými vakcínami – u dětí narozených mezi lety 2012–2018 absolvovalo aspoň jednu dávku očkování proti pneumokokům 80 procent dětí v roce 2012, ale jen necelých 65 procent v roce 2018. Pokud jde o kraje, nejnižší je proočkovanost proti pneumokokům ve Zlínském kraji, Moravskoslezském kraji, Jihomoravském kraji a v Praze. Co se týče očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) u dívek, podle dat VZP se proočkovanost v roce 2017 pohybovala kolem 52 procent (nejlepší situace byla v roce 2014 – 65 procent). „Poskytovatelé zdravotní péče jsou podle řady studií a průzkumů považováni za nejdůvěryhodnější a nejdůležitější zdroj informací o tom, jak se chránit očkováním. Měli bychom toho jako praktičtí lékaři plně využít a aktivně motivovat naše pacienty a rodiče dětí k očkování,“ zdůraznila MUDr. Šebková a doplnila, že důležitá je také vymahatelnost povinnosti očkovat a role ministerstva zdravotnictví (informační portály, očkovací kalendář, provakcinační akční plán apod.) a zdravotních pojišťoven (pozitivní motivace veřejnosti).

Jak uvedl MUDr. Igor Karen, příliš dobrá situace nepanuje u nepovinných očkování ani mezi dospělými. Proti chřipce WHO doporučuje aspoň 30% proočkovanost, v České republice je to však necelých pět procent, což je úroveň rozvojových zemí. Podle MUDr. Karena pokulháváme i v případě klíšťové meningoencefalitidy (23 procent, podobně jako Německo) a více by se mělo myslet také na očkování zdravotníků proti virové hepatitidě typu B. „Apeluji také na očkování proti pneumokokovým infekcím. Ve světě totiž stoupá rezistence pneumokoků vůči antibiotikům a tyto infekce stále zůstávají významnou příčinou morbidity a mortality populace starší 50 let,“ doplnil MUDr. Karen. Očkování proti pneumokokům by měly podstoupit osoby starší 65 let (cca 2 miliony Čechů), onkologičtí pacienti (alespoň tři týdny před léčbou či operací), osoby s kardiovaskulárními chorobami a diabetem, plicními chorobami (astma, chronická bronchitida), chronickými chorobami ledvin a kuřáci. Zahrnuti by měli být i lidé z domovů seniorů či LDN (cca 120 000 osob).

Odborníci ve světle pandemie COVID‑19 vyzvali právě k očkování dětí a dospělých proti chřipce a pneumokokům. U chřipky by k naočkování mělo dojít ideálně počátkem října. Odborné společnosti také vyzvaly lékaře první linie, aby se připravili na případnou „podzimní vlnu COVID‑19“ a vytvořili si rezervu ochranných osobních pomůcek na čtyřtýdenní provoz. „Lékařům primární péče by se nemělo v době epidemie jen nařizovat, ale měli by mít poradní hlas. Pokud hovoříme o budoucnosti, bylo by určitě lepší být na takovou situaci alespoň trochu připraveni,“ mluví o nutnosti dialogu MUDr. Šebková.

Od května plně hrazeno očkování proti meningokoku

Letos na jaře se Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR podařilo novelizovat zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Touto novelou se zařazuje očkování proti meningokokovým nákazám způsobeným séroskupinou B zahájené v prvním půlroce života a séroskupinami ACWY provedené jednou dávkou v druhém roce života mezi hrazená nepovinná očkování. „Jde o významný krok, který má za cíl zvýšit proočkovanost proti tomuto závažnému onemocnění,“ uvedla Andrea Brzobohatá, MBA, poslankyně a členka Výboru pro zdravotnictví PSP ČR. Meningokoková infekce napadá nejčastěji děti mezi nultým a čtvrtým rokem života a mladistvé ve věku 15 až 19 let a v komplikovaných případech končí úmrtím. Vakcinace je jedinou účinnou prevencí.

A co vakcíny proti COVID‑19?

„Vlivem koronavirové pandemie a jejího možného návratu na podzim letošního roku jsme svědky nárůstu poptávky po očkovacích látkách v EU. V mnoha případech výrobci zaznamenávají převis poptávky nad možnými výrobními kapacitami. Proto je nyní nezbytné, aby Ministerstvo zdravotnictví ČR a další úřady koordinovaly potřeby České republiky nejen s výrobci, ale také s dalšími evropskými státy,“ vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel AIFP. Velkým tématem je samozřejmě i vývoj nové vakcíny proti aktuálnímu typu koronaviru. Výzkum vakcín je dlouholetý proces, ale v případě, že vědci pracují s již slibnými molekulami nebo vakcínami na obdobný typ onemocnění, jako v případě aktuálního typu koronaviru, lze délku tohoto procesu orientačně zkrátit na 12–18 měsíců. Primárním cílem je vždy vývoj nejen účinné, ale především bezpečné vakcíny. WHO k 30. květnu 2020 eviduje deset potenciálních vakcín v klinickém hodnocení a 121 v preklinickém stadiu vývoje.

Mezi slibné vakcíny patří:

• Společnost AstraZeneca ve spolupráci s University of Oxford vyvíjí kandidátní rekombinantní adenovirovou vakcínu zaměřenou na prevenci infekce COVID‑19. Tato vakcína je ze všech nejdále, a to ve II. až III. fázi klinického hodnocení. Pokud bude vývoj úspěšný, AstraZeneca je připravena vyrobit až miliardu očkovacích dávek v průběhu let 2020 až 2021.
• Společnost Pfizer spolupracuje na vývoji vakcíny se společností BioNTech. Čtyři kandidátní vakcíny již vstoupily do klinického hodnocení fáze I/II, a to v EU i USA. Testované vakcíny jsou založeny na bázi mRNA, přičemž každá z nichž je jinou kombinací mRNA a cílového „koronavirového“ antigenu. Vakcíny mRNA fungují na principu ovlivňování RNA (genetické informace) tak, že buňky v těle začnou produkovat proteinové antigeny stimulující imunitní systém. Vyvolávají tak imunitní odpověď vůči vakcínovému antigenu. Pfizer je připraven do konce roku 2020 distribuovat miliony dávek vakcíny, pokud budou všechny testy úspěšné a proběhne zrychlená registrace.
• Společnost Sanofi ve spolupráci s Úřadem pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj (BARDA) využívá svou předchozí práci na vývoji vakcíny proti SARS, aby urychlila vývoj nové vakcíny proti COVID‑19 s využitím své technologie rekombinantní DNA. Společnost také spolupracuje s firmou Translate Bio na vývoji nové mRNA vakcíny. Sanofi a GSK také podepsaly dohodu o záměru vyvinout adjuvovanou vakcínu proti COVID‑19 s využitím inovativní technologie od obou společností: Sanofi přispěje svým S‑proteinovým COVID‑19 antigenem, který je založen na technologii rekombinantní DNA, a GSK svou osvědčenou pandemickou adjuvantní technologií.
• Společnost GSK mimo jiné poskytne své adjuvantní technologie společnostem a institucím se slibnými kandidátními vakcínami proti COVID‑19. Adjuvancia dokáží zvýšit imunitní reakci organismu a zároveň snižují množství vakcínového proteinu požadované na jednu očkovací dávku. To umožňuje vyrábět více dávek vakcíny – společnost se zavázala vyrobit do roku 2021 miliardu dávek své adjuvantní vakcíny.

Zdroj: MT