Týden mozku představí nejnovější poznatky o mozku a jeho léčbě

Informace o nejnovějších výsledcích výzkumu mozku i nových postupech léčby přinese Evropský týden mozku, který se uskuteční od 10. do 16. března. Poznatky představí zájemcům v deseti přednáškách v budově Akademie věd ČR (AV ČR) přední čeští lékaři a vědci. Akci dnes na tiskové konferenci přiblížila ředitelka spolupořádajícího Ústavu experimentální medicíny AV ČR Eva Syková.

"Existuje celá řada onemocnění a úrazů mozku a míchy, kdy lidé mají sníženou kvalitu života a čekají na novou léčbu. Chceme jim říci nejen to, co se děje ve výzkumu, ale i to, co už je k dispozici a co by mohli využít v každodenním životě, aby kapacita mozku byla lepší," uvedla Syková.

Evropský týden mozku se koná již po desáté. Pořádá ho Ústav experimentální medicíny AV ČR, Česká společnost pro neurovědy a Centrum neurověd. Program je možné najít na stránkách akademie věd www.avcr.cz v odkazu "pro novináře a veřejnost".

Mozek je nejdůležitější a nejsložitější orgán lidského těla. Tvoří ho víc než sto miliard nervových buněk. Poruchy mozku podle Světové zdravotnické organizace (WHO) způsobují větší nemocnost než jakékoliv jiné choroby.

Podle profesorky Sykové je v neurovědách Česko poměrně silné a drží se na evropské špičce. Její oddělení se podílí na čtyřech evropských projektech. Zaměřují se na výzkum léčby mrtvice, poranění míchy a nádorů mozku a na diagnostiku a zobrazovací metody.

Pacienti s onemocněním mozku či po úrazech míchy očekávají s nadějí výsledky výzkumu kmenových buněk. Vědci z Ústavu experimentální medicíny nyní začínají pracovat například na vytvoření kmenových buněk nemocnému přímo na míru. Vzniknout mohou z dospělých kožních buněk pacienta, do nichž se zavedou čtyři příslušné geny. Včasné podání kmenových buněk může významně zlepšit i stav pacienta po mrtvici. Pomůže totiž zachovat mnohé funkce a zabránit ochrnutí. Přerušení poraněné míchy by se mohlo v budoucnu zas přemostit dílkem z nanovláken, "obrostlým" právě kmenovými buňkami. Postupy se nyní klinicky zkoušejí.

Podle profesora Josefa Syky z Ústavu experimentální medicíny řeší vědci i otázku takzvané neuroetiky. Výzkum totiž na etické hranice často naráží. Léky je navíc možné zneužít. Třeba přípravky na léčbu Alzheimerovy choroby užívají i zdraví lidé, aby si zlepšovali paměť. Léky na narkolepsii, při níž člověk upadá nečekaně proti své vůli do krátkého spánku, se zase uplatňují ve vojenství. Lidé po nich vydrží beze spánku. Vede se i debata o tom, zda by se mohla magnetická rezonance používat jako detektor lži.

Zdroj: ČTK