Přeskočit na obsah

U žen narůstá výrazněji stres, pocity osamění i vzteku

Studií potvrzujících vztah mezi koronavirovým onemocněním a duševním zdravím přibývá. Podle dat Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) stoupl v době epidemie výskyt duševních onemocnění z 20 procent v roce 2017 na 33 procent na podzim 2020.

Na to, nakolik a v jakých aspektech pandemie vyvolaná koronavirem SARS‑CoV‑2 ovlivňuje naše duševní zdraví, se v posledních měsících zaměřila i studie The Collaborative Outcomes study on Health and Functioning during Infection Times (COH‑FIT). Jedná se o rozsáhlý mezinárodní průzkumný projekt pro celou populaci v zemích postižených pandemií koronaviru COVID‑19. Do projektu je zapojeno více než 200 výzkumníků a dosud se jej zúčastnilo téměř 122 000 lidí ze 150 zemí světa, prováděna je ve 25 jazycích. Nyní jsou k dispozici první dílčí výsledky, průzkum dále probíhá a po skončení má poskytnout velmi komplexní obraz celé problematiky.

Cílem studie COH‑FIT je rozpoznat jedince, kteří jsou ve vyšším či nižším riziku rozvoje fyzických či psychických zdravotních potíží během pandemie a během různých stupňů restrikcí. Dalším cílem je identifikovat rizikové a protektivní faktory, které poskytnou informace preventivním a intervenčním programům zaměřeným na pandemii COVID‑19 a na další pandemie v budoucnu.

„Prozatím se studie v době od června 2020 do konce října 2020 zúčastnilo celkem 2 367 dospělých respondentů z České republiky. Celkově dotazník vyplnilo více žen (77,3 %) než mužů (22,1 %). Nejvíce respondentů bylo ve věku mladší dospělosti 18–39 let (1 688) a ve středním věku 40–59 let (565). Nejméně dospělých respondentů bylo v seniorském věku 60+ (105),“ popisuje koordinátorka studie PhDr. Denisa Manková, Ph.D., z Národního ústavu duševního zdraví.


Mladí dospělí a ženy nesou situaci hůře

První dílčí výsledky se týkají dvou oblastí – první z nich jsou psychosociální důsledky pandemie a druhou vztah k médiím a zprávám o pandemii a s nimi spojené strategie zvládání stresu. Již první výsledky ukazují, že v době pandemie se u žen zvýšil stres, u mužů došlo k nárůstu altruistického chování. „Zajímavým zjištěním je fakt, že v mnoha ohledech se během pandemie daří hůře ženám: zatímco téměř tři ženy z deseti uvedly výraznější zhoršení stresu, u mužů byl rozdíl nevýrazný. Zároveň ženy zaznamenaly významnější zhoršení v pocitech osamělosti a vzteku než muži,“ popisuje PhDr. Manková. Vyšší míru výskytu stresu právě u žen vysvětluje tím, že právě ženy většinou zůstávají doma s dětmi, musejí tedy zvládat home office, domácnost, děti s online výukou atd. „Tyto genderové role jsou ve společnosti stále nastavené a budou asi hlavním důvodem. Svoji roli ale určitě může hrát i např. strach o rodiče, obavy o budoucnost. Ženy jsou přeci jen citlivější a empatičtější, takže může jít o souhrn všech těchto aspektů,“ dodává. Naopak u pětiny zúčastněných mužů byla zaznamenána zvýšená míra altruistického chování, zatímco u žen rozdíl patrný nebyl. Jak se PhDr. Manková domnívá, ženy jsou obecně více altruistické, více pomáhají druhým i v běžném životě, proto lze předpokládat, že výrazný rozdíl v době pandemie v této oblasti nenastal. U mužů lze nárůst dle jejího názoru vysvětlit například tím, že mohou více vypomáhat, např. s dovážkou nákupů apod.

V mezigeneračním porovnání byly identifikovány zhoršené pocity osamělosti u mladších dospělých více než u ostatních věkových skupin. „Jejich sociální kontakty, jako jít po škole společně ven a trávit společně čas, nyní nefungují. U mladých je dopad izolace a omezení a toho, že nemohou dělat, na co jsou zvyklí, mnohem větší. Jsou odříznuti od kamarádů, pokud jde o školu, se spolužáky se neviděli celý podzim,“ popisuje PhDr. Manková s tím, že dospělí už jen tím, že chodí do práce, nějaký kontakt s okolím mají, zatímco u dětí a adolescentů se nyní začíná projevovat jeho absence. Odborníci v této souvislosti upozorňují, že tento neutěšený stav může vyústit v řadu problémů, mezi něž patří zejména úzkosti, depresivní stavy až po zvýšení sebevražednosti právě mladé populace.

Další zveřejněná data ukazují, že 60 procent respondentů zaznamenalo zvýšené množství hodin strávených s médii. Ženy strávily s médii více času než muži (60 % vs. 50 %). Mladší dospělí vykazovali vyšší podíl zvyšujícího se počtu hodin ve srovnání s ostatními věkovými skupinami (více než 60 %).

Vědci také zkoumali, jak se lidé snaží s nepříjemnými pocity vypořádat. „Mezi nejčastější a nejefektivnější strategie naši respondenti řadili cvičení a chůzi, smysluplný koníček, přímý osobní kontakt nebo interakci s druhými lidmi a trávení času na internetu, a to bez ohledu na pohlaví. Z hlediska věku byly stejné strategie preferovány mladšími dospělými, zatímco respondenti ve středním věku uváděli navíc práci jako jednu z nejefektivnějších strategií zvládání stresu. Pro seniory byl nejefektivnější přímý osobní kontakt či interakce s druhými, užívání internetu, cvičení či chůze, smysluplný koníček a kupodivu taktéž práce z domova či z pracoviště,“ uzavírá PhDr. Manková.

Studie COH‑FIT stále probíhá a zapojit se může prakticky kdokoli, vědci by nyní nejvíce uvítali zapojení dětských respondentů ve věku od šesti let a adolescentů. K zapojení do studie stačí navštívit webové stránky www.coh‑fit.com a na nich vyplnit anonymní dotazník.

Cílem studie je identifikovat rizikové a protektivní faktory, které poskytnou informace preventivním a intervenčním programům zaměřeným na pandemii COVID‑19 a na další pandemie v budoucnu. Výzkum chce identifikovat efekt a faktory ovlivňující dopad pandemie COID‑19 na fyzické a duševní zdraví a chování, jak před pandemií COVID‑19, tak během každé vlny. Studie COH‑FIT chce rozpoznat jedince, kteří jsou ve vyšším či nižším riziku rozvoje fyzických či psychických zdravotních potíží během pandemie a různých stupních restrikcí. Jedná se o anonymní průzkum zaměřený na běžnou populaci a zdravotnické pracovníky.


Poptávka po psychoterapii je na hraně kapacit

Podle studie NUDZ stoupl v době současné epidemie COVID‑19 výskyt duševních onemocnění z 20 procent (rok 2017) na 33 procent (data podzim 2020). V této souvislosti se otevírá otázka léčebných možností a s tím i zvýšená potřeba psychoterapeutické péče. Psychiatrická společnost ČLS JEP považuje psychoterapii za významnou léčebnou metodu, spolu s dalšími společnostmi působícími na poli duševního zdraví však dlouhodobě upozorňuje na nedostatečnou dostupnost psychoterapie a potřebu učinit ji dostupnější.

„Zvýšená potřeba psychoterapie v současné situaci ještě palčivěji otevírá otázku nabídky, která už před pandemií neodpovídala poptávce. Potřeba rozšíření psychoterapeutických služeb se ostatně odráží také v obsahu Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2030, kde je jednou z priorit,“ říká prim. MUDr. Juraj Rektor, člen výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Poskytování psychoterapie ve zdravotnictví se dlouhodobě pohybuje na hraně svých možností. Počty psychoterapeutů – lékařů a klinických psychologů, kteří se mohou věnovat psychoterapii, jsou nedostatečné. „Již 4,5 roku je v důsledku legislativních komplikací zastavena možnost vzdělávání lékařů v psychoterapii. Aby se tento problém napravil, byl připraven funkční kurs, který schválila akreditační komise ministerstva zdravotnictví, odmítla jej však schválit tzv. vzdělávací rada,“ konstatuje primář Rektor.

Vzhledem k nedostatečným možnostem pokrýt zvýšenou potřebu psychoterapeutické pomoci v rámci zdravotnických služeb podporuje Psychiatrická společnost iniciativu Rady vlády pro duševní zdraví akutně zvýšit dostupnost psychosociální pomoci v rámci řešení důsledků pandemie. „To znamená nabídnout možnost psychosociálních intervencí i mimo zdravotnictví s tím, že pokud by šlo o významnější postižení duševního zdraví, bude k dispozici péče v rámci zdravotnictví. Kapacity v tomto ohledu jsou a tento přístup by mohl pomoci,“ vysvětluje primář Rektor. Jak dodává, Psychiatrická společnost ČLS JEP se zároveň aktivně zapojila do řešení komplexní problematiky psychoterapie v rámci pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví, která pracuje na implementaci Národního akčního plánu pro duševní zdraví na poli psychoterapie. Cílem je připravit komplexní a přehledný systém poskytování psychoterapeutických služeb v ČR. Významný pokrok v tomto ohledu je očekáván v průběhu tohoto roku, realizace však bude vyžadovat také legislativní změny.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Omluvit se

1. 12. 2023

Jestliže člověk provede druhému člověku cokoli, co ho poškozuje, měl by to napravit, chce‑li udržet vztah. Jedním ze způsobů nápravy je omluva. V…