Přeskočit na obsah

U žen narůstá výrazněji stres, pocity osamění i vzteku

Studií potvrzujících vztah mezi koronavirovým onemocněním a duševním zdravím přibývá. Podle dat Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) stoupl v době epidemie výskyt duševních onemocnění z 20 procent v roce 2017 na 33 procent na podzim 2020.

Na to, nakolik a v jakých aspektech pandemie vyvolaná koronavirem SARS‑CoV‑2 ovlivňuje naše duševní zdraví, se v posledních měsících zaměřila i studie The Collaborative Outcomes study on Health and Functioning during Infection Times (COH‑FIT). Jedná se o rozsáhlý mezinárodní průzkumný projekt pro celou populaci v zemích postižených pandemií koronaviru COVID‑19. Do projektu je zapojeno více než 200 výzkumníků a dosud se jej zúčastnilo téměř 122 000 lidí ze 150 zemí světa, prováděna je ve 25 jazycích. Nyní jsou k dispozici první dílčí výsledky, průzkum dále probíhá a po skončení má poskytnout velmi komplexní obraz celé problematiky.

Cílem studie COH‑FIT je rozpoznat jedince, kteří jsou ve vyšším či nižším riziku rozvoje fyzických či psychických zdravotních potíží během pandemie a během různých stupňů restrikcí. Dalším cílem je identifikovat rizikové a protektivní faktory, které poskytnou informace preventivním a intervenčním programům zaměřeným na pandemii COVID‑19 a na další pandemie v budoucnu.

„Prozatím se studie v době od června 2020 do konce října 2020 zúčastnilo celkem 2 367 dospělých respondentů z České republiky. Celkově dotazník vyplnilo více žen (77,3 %) než mužů (22,1 %). Nejvíce respondentů bylo ve věku mladší dospělosti 18–39 let (1 688) a ve středním věku 40–59 let (565). Nejméně dospělých respondentů bylo v seniorském věku 60+ (105),“ popisuje koordinátorka studie PhDr. Denisa Manková, Ph.D., z Národního ústavu duševního zdraví.


Mladí dospělí a ženy nesou situaci hůře

První dílčí výsledky se týkají dvou oblastí – první z nich jsou psychosociální důsledky pandemie a druhou vztah k médiím a zprávám o pandemii a s nimi spojené strategie zvládání stresu. Již první výsledky ukazují, že v době pandemie se u žen zvýšil stres, u mužů došlo k nárůstu altruistického chování. „Zajímavým zjištěním je fakt, že v mnoha ohledech se během pandemie daří hůře ženám: zatímco téměř tři ženy z deseti uvedly výraznější zhoršení stresu, u mužů byl rozdíl nevýrazný. Zároveň ženy zaznamenaly významnější zhoršení v pocitech osamělosti a vzteku než muži,“ popisuje PhDr. Manková. Vyšší míru výskytu stresu právě u žen vysvětluje tím, že právě ženy většinou zůstávají doma s dětmi, musejí tedy zvládat home office, domácnost, děti s online výukou atd. „Tyto genderové role jsou ve společnosti stále nastavené a budou asi hlavním důvodem. Svoji roli ale určitě může hrát i např. strach o rodiče, obavy o budoucnost. Ženy jsou přeci jen citlivější a empatičtější, takže může jít o souhrn všech těchto aspektů,“ dodává. Naopak u pětiny zúčastněných mužů byla zaznamenána zvýšená míra altruistického chování, zatímco u žen rozdíl patrný nebyl. Jak se PhDr. Manková domnívá, ženy jsou obecně více altruistické, více pomáhají druhým i v běžném životě, proto lze předpokládat, že výrazný rozdíl v době pandemie v této oblasti nenastal. U mužů lze nárůst dle jejího názoru vysvětlit například tím, že mohou více vypomáhat, např. s dovážkou nákupů apod.

V mezigeneračním porovnání byly identifikovány zhoršené pocity osamělosti u mladších dospělých více než u ostatních věkových skupin. „Jejich sociální kontakty, jako jít po škole společně ven a trávit společně čas, nyní nefungují. U mladých je dopad izolace a omezení a toho, že nemohou dělat, na co jsou zvyklí, mnohem větší. Jsou odříznuti od kamarádů, pokud jde o školu, se spolužáky se neviděli celý podzim,“ popisuje PhDr. Manková s tím, že dospělí už jen tím, že chodí do práce, nějaký kontakt s okolím mají, zatímco u dětí a adolescentů se nyní začíná projevovat jeho absence. Odborníci v této souvislosti upozorňují, že tento neutěšený stav může vyústit v řadu problémů, mezi něž patří zejména úzkosti, depresivní stavy až po zvýšení sebevražednosti právě mladé populace.

Další zveřejněná data ukazují, že 60 procent respondentů zaznamenalo zvýšené množství hodin strávených s médii. Ženy strávily s médii více času než muži (60 % vs. 50 %). Mladší dospělí vykazovali vyšší podíl zvyšujícího se počtu hodin ve srovnání s ostatními věkovými skupinami (více než 60 %).

Vědci také zkoumali, jak se lidé snaží s nepříjemnými pocity vypořádat. „Mezi nejčastější a nejefektivnější strategie naši respondenti řadili cvičení a chůzi, smysluplný koníček, přímý osobní kontakt nebo interakci s druhými lidmi a trávení času na internetu, a to bez ohledu na pohlaví. Z hlediska věku byly stejné strategie preferovány mladšími dospělými, zatímco respondenti ve středním věku uváděli navíc práci jako jednu z nejefektivnějších strategií zvládání stresu. Pro seniory byl nejefektivnější přímý osobní kontakt či interakce s druhými, užívání internetu, cvičení či chůze, smysluplný koníček a kupodivu taktéž práce z domova či z pracoviště,“ uzavírá PhDr. Manková.

Studie COH‑FIT stále probíhá a zapojit se může prakticky kdokoli, vědci by nyní nejvíce uvítali zapojení dětských respondentů ve věku od šesti let a adolescentů. K zapojení do studie stačí navštívit webové stránky www.coh‑fit.com a na nich vyplnit anonymní dotazník.

Cílem studie je identifikovat rizikové a protektivní faktory, které poskytnou informace preventivním a intervenčním programům zaměřeným na pandemii COVID‑19 a na další pandemie v budoucnu. Výzkum chce identifikovat efekt a faktory ovlivňující dopad pandemie COID‑19 na fyzické a duševní zdraví a chování, jak před pandemií COVID‑19, tak během každé vlny. Studie COH‑FIT chce rozpoznat jedince, kteří jsou ve vyšším či nižším riziku rozvoje fyzických či psychických zdravotních potíží během pandemie a různých stupních restrikcí. Jedná se o anonymní průzkum zaměřený na běžnou populaci a zdravotnické pracovníky.


Poptávka po psychoterapii je na hraně kapacit

Podle studie NUDZ stoupl v době současné epidemie COVID‑19 výskyt duševních onemocnění z 20 procent (rok 2017) na 33 procent (data podzim 2020). V této souvislosti se otevírá otázka léčebných možností a s tím i zvýšená potřeba psychoterapeutické péče. Psychiatrická společnost ČLS JEP považuje psychoterapii za významnou léčebnou metodu, spolu s dalšími společnostmi působícími na poli duševního zdraví však dlouhodobě upozorňuje na nedostatečnou dostupnost psychoterapie a potřebu učinit ji dostupnější.

„Zvýšená potřeba psychoterapie v současné situaci ještě palčivěji otevírá otázku nabídky, která už před pandemií neodpovídala poptávce. Potřeba rozšíření psychoterapeutických služeb se ostatně odráží také v obsahu Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2030, kde je jednou z priorit,“ říká prim. MUDr. Juraj Rektor, člen výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Poskytování psychoterapie ve zdravotnictví se dlouhodobě pohybuje na hraně svých možností. Počty psychoterapeutů – lékařů a klinických psychologů, kteří se mohou věnovat psychoterapii, jsou nedostatečné. „Již 4,5 roku je v důsledku legislativních komplikací zastavena možnost vzdělávání lékařů v psychoterapii. Aby se tento problém napravil, byl připraven funkční kurs, který schválila akreditační komise ministerstva zdravotnictví, odmítla jej však schválit tzv. vzdělávací rada,“ konstatuje primář Rektor.

Vzhledem k nedostatečným možnostem pokrýt zvýšenou potřebu psychoterapeutické pomoci v rámci zdravotnických služeb podporuje Psychiatrická společnost iniciativu Rady vlády pro duševní zdraví akutně zvýšit dostupnost psychosociální pomoci v rámci řešení důsledků pandemie. „To znamená nabídnout možnost psychosociálních intervencí i mimo zdravotnictví s tím, že pokud by šlo o významnější postižení duševního zdraví, bude k dispozici péče v rámci zdravotnictví. Kapacity v tomto ohledu jsou a tento přístup by mohl pomoci,“ vysvětluje primář Rektor. Jak dodává, Psychiatrická společnost ČLS JEP se zároveň aktivně zapojila do řešení komplexní problematiky psychoterapie v rámci pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví, která pracuje na implementaci Národního akčního plánu pro duševní zdraví na poli psychoterapie. Cílem je připravit komplexní a přehledný systém poskytování psychoterapeutických služeb v ČR. Významný pokrok v tomto ohledu je očekáván v průběhu tohoto roku, realizace však bude vyžadovat také legislativní změny.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…