Úhrady VZP nad rámec úhradové vyhlášky
Všem segmentům v průměru zaplatí Všeobecná zdravotní pojišťovna v roce 2020 za zdravotní služby o 10,8 procenta více než letos. V tom je započítán jak nárůst úhrad podle úhradové vyhlášky, tak navýšení plateb nad rámec vyhlášky, které zdravotní pojišťovny vzhledem k dobré ekonomické situaci přislíbily na jednání s premiérem Babišem. Z šesti miliard korun přislíbeného navýšení na sebe bere VZP celkem 3,5 miliardy.
V principu investuje VZP prostředky navíc nad úhradovou vyhlášku jednak na řešení klíčových problémů s dostupností zdravotních služeb, jednak tam, kde působí na zvýšení efektivity systému. Do druhé skupiny patří například v procentním vyjádření velký nárůst pro domácí péči. „Pokud začne domácí péče masivně dobře fungovat, může to ulehčit léčebnám následné péče a dalším lůžkovým zařízením. I když je to nyní náklad navíc, do budoucna to může přinést úspory. Zároveň je pro klienty léčba v domácím prostředí přínos,“ vysvětlil ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Patří sem také bonifikace pro ambulantní lékaře za splnění konkrétních požadavků v péči o chronické pacienty. „Zaměřili jsme se na chronicky nemocné, protože v péči o ně dochází k velké míře neefektivity, nejen nákladové, ale i z hlediska správné péče. Diskuse probíhala s praktickými lékaři, praktickými lékaři pro děti a dorost, ambulantními specialisty, ale i s odbornými společnostmi, abychom našli správná kritéria kvalitní a efektivní péče. Očekáváme, že by to mohlo generovat v budoucnu úspory. Například správně léčený diabetik se může vyhnout komplikacím,“ popsal Kabátek.
Dále jmenoval několik priorit, které bude VZP v roce 2020 podporovat:
Nemocnice
- Úhrada veškerých služeb včetně takzvané nadprodukce
- Navýšení úhrad za nárůst vykázaných výkonů na zobrazovací technice
- Vyšší úhrada za vyšší počet pacientů ve specializovaných centrech
- Bonifikace pro pět nemocnic v geograficky komplikované oblasti
Ambulantní péče
- Zmírnění regulace PURO
- Časová dostupnost – prodloužená ordinační doba
- Parametry kvality, programy pro chronické pacienty (diabetes, obezita u dětí, hypertenze)
Jednotlivé bonifikační programy řady VZP PLUS jsou popsány na webu pojišťovny. Například v programu VZP PLUS – diabetes jsou v současnosti zapojeny stovky lékařů, a to praktických i diabetologů. Do konce prvního čtvrtletí příštího roku by to podle Kabátka mohla být větší část smluvních partnerů.
Rušení a zmírňování plošných regulací i využívání cílených úhradových mechanismů bude pro VZP znamenat nutnost většího důrazu na cílené revize. „Když se ukáže, že některý poskytovatel zdravotních služeb vykazuje služby statisticky mimo rámec, budeme cílit revizní kontroly. Budeme chtít vidět, jaké jsou důvody nezvyklého chování. Nedávno jsme podobnou diskusi vedli s jednou nemocnicí s velkou nadprodukcí, vzhledem k situaci v regionu jsme uznali, že je to oprávněné,“ uvedl Kabátek.
Rozdělení úhrad zkontrolují poslanci i ministerstva
Podle předsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví a zároveň předsedkyně správní rady VZP prof. MUDr. Věry Adámkové, CSc., jsou informace podané pojišťovnou o způsobu rozdělení plateb nad rámec úhradové vyhlášky dostatečně podrobné a transparentní. Vyplynulo to z jejího vystoupení na schůzi výboru 13. listopadu.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na stejném zasedání uvedl, že jeho úřad i ministerstvo financí coby kontrolní orgány očekávají přinejmenším stejnou míru otevřenosti od ostatních zdravotních pojišťoven. „Budeme kontrolovat, jestli bude dohoda naplněna a pojišťovny nad rámec úhradové vyhlášky skutečně uvolní na zdravotní služby šest miliard korun,“ řekl ministr. Z principu to, že pojišťovny proti dřívější praxi ve větší míře rozdělují úhrady podle vlastních priorit, považuje za přínosné. „Chceme, aby pojišťovny vytvářely cílené mechanismy, je to role, kterou mají zajišťovat časovou a místní dostupnost,“ uvedl Vojtěch.
Ne všechny zaměstnanecké zdravotní pojišťovny měly v době zasedání výboru vnitřně projednané a schválené své zdravotně pojistné plány. Proto komplexní informace o jejich přístupu k přerozdělení peněz nad rámec úhradové vyhlášky zatím k dispozici nebyly. Termín odevzdání projednaných návrhů zdravotně pojistných plánů je 25. listopadu, uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ing. Ladislav Friedrich. Dokud zdravotně pojistný plán není vnitřními orgány pojišťovny schválen, nemůže pojišťovna o rozdělení úhrad nad rámec vyhlášky konkrétně informovat, protože podle pravidel takové platby musejí být v souladu s plánem. „Základními principy rozdělování prostředků nad rámec úhradové vyhlášky budou podpora zvýšené kvality a omezení dopadů regulací tam, kde k tomu je důvod. Dále navýšení úhrad tam, kde by to omezilo negativní dopady na pacienty,“ uvedl Friedrich.
Budou i příští zítřky světlé?
Aby VZP naplnila vyhlášku i sliby, které dala o navýšení úhrad, bude podle plánu v příštím roce používat k financování zdravotních služeb nejen peníze vybrané v daném roce, ale i část svých rezerv. Konkrétně z rezervního fondu a úspor z provozního fondu má v roce 2020 jít 5,4 miliardy korun. Celkově za zdravotní služby vydá 208,2 miliardy korun. „Jsem přesvědčen, že jsme schopni udržet přirozený růst úhrad i v roce 2021 a 2022. Je to podmíněno vývojem ekonomiky, v současnosti nepozorujeme v Česku žádné významné varovné signály. Mírné zpomalení ekonomiky by nás v těchto letech neohrozilo,“ uvedl ředitel Kabátek.
Do dohodovacího řízení na rok 2021 půjde VZP se záměrem zavést další pozitivní bonifikace. „Hlavním cílem bude dohodnout se. Pokud bude ekonomika vypadat jako dosud, budeme ochotni dál uvolňovat rezervy na cílené úhradové mechanismy, které podpoří efektivní fungování systému,“ řekl Kabátek. „Byl bych rád, kdybychom s klíčovými segmenty absolvovali ještě před samotným zahájením dohodovacího řízení předběžná jednání, abychom měli vydefinované oblasti, které chceme řešit,“ doplnil ředitel VZP.
K VĚCI…
- Nemocnice: 107,8 mld. Kč (+ 11,3 %)
- Ambulantní specialisté: 17,7 mld. Kč (+ 10,7 %)
- Praktici pro dospělé: 7,9 mld. Kč (+ 11,8 %)
- Stomatologové: 7,7 mld. Kč (+ 11,8 %)
- Praktici pro děti: 2,9 mld. Kč (+ 12,3 %)
- Ambulantní gynekologové: 2,7 mld. Kč (+ 11 %)
- Léčebny dlouhodobě nemocných: 2,5 mld. Kč (+ 9,7 %)
- Záchranka: 2,2 mld. Kč (+ 14,3 %)
- Lázeňská péče: 2,1 mld. Kč (+ 8,8 %)
- Domácí péče: 2 mld. Kč (+ 32,4 %)
- Ošetřovatelská a rehabilitační péče v sociálních ústavech: 1,9 mld. Kč (+ 22 %)
- Přeprava nemocných: 1,3 mld. Kč (+ 18,4 %)
Zdroj: MT