Ukrajinské zdravotnictví volá o pomoc. Česko odpovídá
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) jednal během kyjevské cesty českých ministrů se svým ukrajinským protějškem Viktorem Ljaškem o možnostech zapojení České republiky do pomoci válkou zdevastovanému ukrajinskému zdravotnictví. Česká republika kromě materiální podpory přislíbila pomoc i s péčí o ukrajinské pacienty a válečné veterány či rekonstrukcí ukrajinského zdravotnictví a obnovou zdravotních kapacit či nastavením vzdělávacího systému.
Zdravotnictví na válkou zmítané Ukrajině je na pokraji sil. Podle informací, které přivezla česká ministerská delegace z jednání v Kyjevě, je v tuto chvíli na Ukrajině mimo provoz zhruba 1 000 zdravotnických zařízení. Přibližně 300 z nich již nebude možné obnovit. Ruské ostřelování civilních cílů má také za následek, že neustále přibývají zdravotnická zařízení, která hlásí pravidelné výpadky elektřiny a vody, což je též vyřazuje z provozu. „Pokud bude bombardování pokračovat, lze očekávat větší výpadky elektrického proudu, a to do takové míry, že pro Ukrajinu bude téměř nemožné poskytovat svým pacientům zdravotní péči v některých oblastech,“ uvedl pro Medical Tribune mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Pomoc s péčí o pacienty
Je tedy zřejmé, že ukrajinská strana bude potřebovat větší mezinárodní podporu i v péči o pacienty, kteří byli umístěni v těchto zdevastovaných nebo jinak z provozu vyřazených zdravotnických zařízeních. A tuto podporu Ukrajincům český ministr zdravotnictví přislíbil. „Již na začátku války a uprchlické krize jsem deklaroval, že Česká republika uprchlíkům a zdravotníkům v jejich řadách bude pomáhat tak dlouho, jak bude třeba,“ uvedl ministr Vlastimil Válek, který se svým ukrajinským protějškem Viktorem Ljaškem řešil možnosti péče o ukrajinské pacienty. „Nejedná se samozřejmě jen o pomoc ze strany České republiky, ale o plošnou pomoc napříč členskými státy Evropské unie. V této souvislosti jsme doporučili využít systému emergentní přepravy, který provozuje Evropská komise, s tím, že pokud bude Česká republika disponovat kapacitou pro přijetí těchto pacientů, tak jim zdravotní péči poskytneme,“ upřesnil Ondřej Jakob a zdůraznil, že tato pomoc bude možná pouze za předpokladu, že nepovede k omezení péče pro české pacienty. „V momentě, kdy Česká republika bude mít kapacity pro přijetí pacientů z Ukrajiny, kterým nemůže být v důsledku zničené infrastruktury poskytnuta zdravotní péče, a zároveň pokud nebude omezena péče o české pacienty, jsme připraveni tyto ukrajinské pacienty přijmout,“ dodal Jakob.
Ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško požádal českou stranu o pomoc také s péčí o válečné veterány. Jde většinou o pacienty s amputacemi. I v tomto případě byla česká odpověď na tuto prosbu pozitivní. Ovšem stejně jako v předchozím případě by i péče o válečné veterány měla být rozprostřena napříč všemi členskými státy Evropské unie. „Péče o protetiky vychází z předpokladu, že se bude jednat o civilní pacienty, tedy pacienty, kteří již byli propuštěni z vojenské služby právě i kvůli zraněním, která mají,“ upřesnilo ministerstvo.
Rekonstrukce ukrajinského zdravotnictví
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka byla při návštěvě v Kyjevě započata i jednání o poválečné obnově ukrajinského zdravotnictví. „Zahájili jsme jednání o rekonstrukci ukrajinského zdravotního systému, kde věříme v úspěšné zapojení českého průmyslu. Především je třeba obnovit tamní zdravotní kapacity, zajistit dostatek léčiv a nastavit spolupráci našich lékařských fakult s těmi ukrajinskými. Z té budou mít užitek ukrajinské i naše univerzity,“ sdělil Dvořáček.
Ohledně zásobování ukrajinského zdravotnictví léky a dalším zdravotnickým materiálem ministerstvo připomnělo, že na Ukrajinu zaslalo již deset kamionů se zdravotnickým materiálem. V rámci zatím poslední várky, která však byla vyslána už v září, byly převáženy především léky s analgetickým, antipyretickým a antiflogistickým účinkem. Konkrétní přípravky ani množství ministerstvo nesdělilo.
Pokud jde o rekonstrukci ukrajinského zdravotnictví, zde se chce ministerstvo zaměřit zejména na rozvoj ukrajinského zdravotního systému. „Jsme připraveni komunikovat a konzultovat s ukrajinským zdravotním fondem jeho budoucí rozvoj a zaměření,“ uvedl Jakob s tím, že v tomto případě se jedná spíše o technicko‑administrativní výpomoc. „To se může týkat i oblasti hodnocení léčiv čili poskytnutí odborného ‚know‑how‘, jak funguje například Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo také Státní zdravotní ústav,“ dodal Jakob.
Česká republika by měla být Ukrajině nápomocna i při nastavování budoucího vzdělávacího systému pro zdravotníky. Tedy s koncepcí pregraduálního a postgraduálního vzdělávání. „Je potřeba, aby se Ukrajina postupně blížila konsensu mezi tím, co je požadováno v Evropě a co je v tuto chvíli požadováno na Ukrajině,“ vysvětlilo ministerstvo.
Příprava na migrační krizi
Ministerstvo zdravotnictví se také chystá na předpokládané vzedmutí migrační vlny. Zejména pak z těch oblastí Ukrajiny, kde jsou hlášeny útoky na civilní cíle, v jejichž důsledku jsou narušeny dodávky vody, energií a celkové občanské obslužnosti. Čeští zdravotníci, kteří se ještě stále nestačili plně zotavit z pandemie, se tak musejí pomalu začít připravovat na další příliv pacientů. „Chceme být na tuto situaci maximálně připraveni, respektive na to, jakým způsobem budeme poskytovat zdravotní péči nově příchozím lidem,“ ujišťuje ministerstvo. V tuto chvíli jistě nelze odhadovat množství lidí, kteří budou nuceni hledat zázemí v České republice. Ministerstvo zdravotnictví však v této souvislosti zvažuje dva scénáře, resp. varianty poskytování péče ukrajinským válečným uprchlíkům. „Pokud bude ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvem vnitra schopné zabezpečit ‚rozprostřené‘ ubytování tak, jako tomu bylo doteď, bude zdravotní péče fungovat ve smyslu ‚pacient za péčí‘. To znamená, že se budeme snažit navyšovat kapacity na těch místech, kde bude velká koncentrace nově příchozích, ale pořád v kontextu stávající zdravotní sítě. Pokud by však došlo k tomu, že by realizace této varianty nebyla možná, je velmi pravděpodobné, že se zvolí formát ‚péče za pacientem‘,“ nastínilo možné scénáře ministerstvo. Na oba je podle Ondřeje Jakoba již teď připraveno, ale vše bude závislé na tom, jaký bude zvolen způsob ubytování ukrajinských uprchlíků.
Zapojení ukrajinských zdravotníků
S náporem nových pacientů by českým zdravotníkům mohli pomoci i samotní ukrajinští uprchlíci, kteří mají zdravotnické vzdělání. „Poskytujeme a chceme nadále poskytovat kursy českého jazyka, a to jak pro lékaře, tak pro nelékaře. Chceme, aby ukrajinští uprchlíci se zdravotnickým vzděláním, kteří jsou v České republice, byli v co nejkratší době integrováni do českého systému poskytování zdravotní péče, a to v souladu se stávají legislativou,“ uvedlo ministerstvo, které pro tento projekt získalo v září i finanční podporu fondu UNICEF. „Odborníci s potřebnou kvalifikací ve zdravotnictví z řad ukrajinských občanů mají možnost se registrovat a vzdělávat v příslušných programech, aby získali akreditaci na poskytování péče a praktikování svých profesí v České republice,“ vysvětlila na tiskové konferenci věnované tomuto tématu vedoucí české mise UNICEF Yulie Oleinik. Ministerstvo zdravotnictví očekává, že vzdělávacími programy projde až tisíc ukrajinských zdravotníků, kteří by mohli doplnit personální kapacity tolik potřebné pro zvládnutí budoucí situace.