Univerzita Karlova chce učit public health jako magisterský program

Pandemie nás poučila, že nutně potřebujeme specialisty na prevenci a ochranu zdraví, říkají zakladatelé nového studijního programu Epidemiologie a management veřejného zdraví.

Třetí lékařská fakulta Univerzity Karlovy bude vzdělávat specialisty na prevenci a veřejné zdraví v novém magisterském programu. Absolventi by mohli doplnit vzácné a nedostatkové lékaře na hygienických stanicích a ve Státním zdravotním ústavu, mohli by pracovat jako odborníci na kvalitu a bezpečí v nemocnicích, pomáhat s edukací a prevencí u pacientů s chronickými nemocemi, uplatnit se v programech disease managementu pro rizikové pacienty, ale také se věnovat posuzování efektivity nových zdravotnických technologií a posunout český výzkum zdravotnictví a veřejného zdraví.

Magisterský navazující program Epidemiologie a management veřejného zdraví vzniká v Praze na Vinohradech ve spolupráci 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Státního zdravotního ústavu a Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Zástupci těchto tří institucí podepsali 31. ledna memorandum o spolupráci na přípravě nového studijního programu.

Na multioborové výuce by se ale měli podílet i akademici s jiných fakult Univerzity Karlovy i mimo ni včetně ekonomů, právníků, přírodovědců, matematiků i sociologů. Pokud program včas získá akreditaci, mohli by do programu první studenti nastoupit v akademickém roce 2023/2024. Ročně by program mohl pro praxi připravit třicet odborníků. Fakulta bude usilovat o to, aby absolventi programu měli status zdravotnického pracovníka. Uchazeči se mohou hlásit po ukončení jakéhokoli bakalářského oboru, nejen těch zdravotnických. V řešení je také otázka, zda by do programu nemohli po nějaké části studia přestoupit medici.

„Význam epidemiologie, prevence, hygieny a dalších oborů, které souvisí s veřejným zdravím, v souvislosti pandemií stoupl. Instituce, které podepsaly memorandum, mají odborníky, kteří se dokáží podílet na výuce tohoto programu,“ uvedl děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. Petr Widimský

Absolventi oboru by mohli vhodně posílit hygienické stanice. „Zatímco kolem roku 2003 pracovalo v hygienické službě zhruba 6500 lidí, v roce 2007 to byly 4400 a v nynější době plus minus 2200 lidí. Z toho je 200 lékařů a jejich průměrný věk je více než 60 let. To svědčí o tom, že je potřeba získávat nové odborníky. Bez lékařů to v hygienické službě nepůjde, ale jejich zájem bohužel není takový, jaký bychom si představovali. Ročně v tomto oboru atestují nula až dva lékaři. Na druhou stranu spoustu činností mohou vykonávat jiní zdravotničtí pracovníci, kteří budou vyškoleni pro tuto oblast,“ vysvětlil doc. Pavel Dlouhý, přednosta Ústavu hygieny 3. LF UK a předseda výboru Společnosti hygieny a komunitní medicíny ČLS JEP. Doc. Dlouhý byl navržený jako garant nového vzdělávacího programu.

Personální posily z programu mohou získat nejen hygienici, ale také různé instituce v oborech prevence, kvality a bezpečí nebo health technology assesment. Ve druhém roce studia se studenti rozdělí do několika větví. Část se bude intenzivně věnovat epidemiologii, biostatistice a podpoře zdraví, další se zaměří na problematiku kvality zdravotních služeb nebo ekonomiku.

Ambice MUDr. Pavla Hroboně, který je členem přípravného výboru programu, není pouhé doplnění jakýchkoli personálních sil pro hygienické stanice, ale takových, které budou zvládat moderní metody. „Způsob práce, který v oblasti hygieny a epidemiologie byl, se do budoucna bude muset změnit. Asijské země jako Jižní Korea, Taiwan a další byly schopné na začátku pandemie covidu zareagovat mnohem rychleji a profesionálněji. Bylo to díky tomu, že po zkušenosti s epidemií SARS před deseti lety přebudovali svůj systém ochrany proti infekčním nemocem. Včetně toho, že posílili využívání informačních technologií. Něco takového čeká i Českou republiku,“ myslí si MUDr. Hroboň.

Také v dalších oblastech, pro které se budou studenti v programu připravovat, bude podle něj o absolventy silný a čím dál větší zájem. Ať je to oblast podpory zdraví ve smyslu primární i sekundární a terciální prevence, které se dnes obvykle věnují jen lékaři a sestry, nebo v oblasti kvality a bezpečí, či health technology assessment (HTA) a výzkumu v oblasti veřejného zdraví. „Výzkum v oblasti public health je bohužel zatím v České republice poměrně významně podceňován,“ míní Hroboň. „Dojde k naplnění určitého dluhu, který Univerzita Karlova má, protože studijní program této oblasti najdeme dneska prakticky na každé významné světové univerzitě,“ poznamenal.

Silná tradice 3. LF UK i multioborovost

Na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy má výuka oborů hygieny, epidemiologie a veřejného zdraví hlubokou tradici, připomněl její děkan prof. Petr Widimský. „Třetí lékařská fakulta Univerzity Karlovy je od svého vzniku v roce 1953, tehdy pod názvem Lékařská fakulta hygienická, úzce spjata se Státním zdravotním ústavem. Nový program navazuje na tuto tradici a rozšiřuje ji do moderního pojetí ochrany veřejného zdraví pro 21. století,“ říká prof. Widimský. Absolventi hygienické fakulty měli původně působit téměř výhradně v oblasti epidemiologie a hygienické služby. Ukázalo se ale, že to neodpovídá očekáváním absolventů. Mnozí z nich, nejspíš většina, využili svého všeobecného lékařského vzdělání a věnovali se jiným oborům. V roce 1990 se změnil název i zaměření fakulty a její absolventi všeobecní lékaři mají za sebou prakticky stejnou výuku, jako ti s jiných lékařských fakult.

V roce 2006 zavedla 3. LF UK bakalářský studijní program v oboru veřejného zdravotnictví, pro malý zájem uchazečů jej ale v roce 2017 musela uzavřít. V současnosti tuto tradici na 3. LF UK reprezentuje doktorský studijní program Preventivní medicína a epidemiologie.

Zhruba od roku 2018 se na 3. LF UK obnovuje úzká spolupráce se Státním zdravotním ústavem, mají společná pracoviště a projekty. Díky této spolupráci může také vzniknout nový magisterský studijní program Epidemiologie a management veřejného zdraví. Už jen proto, že 3. LF UK nedisponuje dostatkem vlastních prostor pro výuku.

Státní zdravotní ústav jednak poskytne pro výuku prostory, ale také nabídne studentům odbornou praxi v oblasti veřejného zdraví. „Jsem ráda, že obnovujeme tradiční spolupráci nejen s 3. lékařskou fakultou, s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, ale i dalšími institucemi v rámci vinohradského areálu,“ uvedla ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková. „Jedním z hlavních úkolů SZÚ je podílet se na vzdělávání odborníků,“ podotkla. „Pandemie ukázala, že výchova odborníků pro veřejné zdraví je v České republice klíčová,“ dodala.

Ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví doc. Roman Škulec uvedl, že institut poskytne zejména vzdělávací prostory a technické zázemí, ale také může nabídnout síť spolupracujících pedagogických pracovišť a kontaktů napříč lékařskými a nelékařskými obory.

V programu se budou angažovat v rámci 3. LF UK především Ústav hygieny, Ústav epidemiologie a biostatistiky, Kabinet veřejného zdravotnictví, Klinika pracovního a cestovního lékařství nebo Ústav mikrobiologie.

Devizou třetí lékařské pro obor veřejného zdraví nejsou, jak upozorňuje docent Dlouhý, jen tradice a úzká spolupráce se SZÚ. „Fakulta sama má příslušné materiální i personální vybavení, máme velkou katedru hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství. Sídlí zde oborová rada doktorského studia preventivní medicína a epidemiologie, a nově také koordinujeme na univerzitě vědní oblast Health Sciences. To je součást univerzitních kooperativních programů, podílí se na ní sedm fakult Univerzity Karlovy. To jsou naše vstupní předpoklady. Domnívám se, že si můžeme dovolit otevřít takový ambiciózní program, jako je magisterské studium v oblasti ochrany veřejného zdraví,“ řekl doc. Dlouhý.

Kromě institucí, které podepsaly memorandum, se mají na novém studijním programu podílet také 2. lékařská fakulta UK, Přírodovědecká fakulta UK, Právnická fakulta UK, Fakulta sociálních věd UK a její Institut ekonomických studií a Institut sociálních studií, dále Vysoká škola ekonomická nebo Národní ústav duševního zdraví. Tým připravující program jedná také s vyučujícími ze zahraničních institucí.

Že se na přípravě projektu podílí, potvrdil Jakub Hlávka z University of Southern California. Ten se ve výzkumu věnuje ekonomice zdravotnictví a zdravotní politice. V chystaném programu se podílí na té části studia, která je zaměřená na ekonomické analýzy ve zdravotnictví. „Je to velmi potřebné úsilí, které pomůže zvýšit kvalifikaci odborníků ve zdravotnictví, včetně těch ve vedoucích pozicích. Věřím, že zvýší prestiž a kvalitu profesní činnosti v oblasti ochrany veřejného zdraví v Česku a případně i širším regionu,“ uvádí Jakub Hlávka. Kromě přípravy pracovníků pro oblast hygieny zmínil přípravu studentů na pozice, kde budou sledovat vliv různých typů intervencí, hodnotit zátěž nemocí, kvalitu a dostupnost péče a podobně. „Bude zajímavé, jestli se v Česku jednou podaří na těchto základech stavět a zvážit vznik celé School of Public Health, tak jak je to běžné v mnoha západních zemích,“ poznamenal.

Chystaný magisterský program je podle zakladatelů první svého druhu na Univerzitě Karlově, některé jiné české univerzity ale nabízí studijní programy, které se s obsahem připravovaného programu částečně překrývají. Například na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem mají navazující magisterský program pro manažery ve zdravotnictví Organizace a rozvoj zdravotnických zařízení. Na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci je bakalářský program Ochrana a podpora zdraví a magisterský navazující program Organizace a řízení ve zdravotnictví. Lékařská fakulta Ostravské univerzity nabízí programy Ochrana a podpora zdraví (bakalářský) a Ochrana a podpora veřejného zdraví (magisterský navazující program), ale také doktorské studium pro absolventy lékařských, zdravotnických a přírodovědných programů Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie.