Úsloví „pacient vždy na prvním místě“ není klišé, říká šéf AIFP David Kolář

Dostupnost moderních léčiv pro české pacienty, udržitelný systém financování zdravotnictví, rozvoj digitalizace i změny v novele zákona o zdravotním pojištění. To patří k tématům, kterým by se v příštích letech měla věnovat Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Výkonný ředitel AIFP Mgr. David Kolář u příležitosti 30. výročí založení asociace bilancuje a pro Medical Tribune nastiňuje témata, kterým bude třeba se v nadcházejícím období věnovat.

• Mohl byste úvodem zavzpomínat, jak AIFP začínala?

Původní název AIFP zněl Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS). Šlo o volnější, méně organizované a méně strukturované sdružení, než jaké známe ze současnosti. Asociace jako MAFS fungovala od roku 1993 do roku 2008, kdy došlo k přejmenování. Asociace od počátku stála na obdobných pilířích, tj. včasné dostupnosti léčiv pro pacienty, etickém a transparentním jednání a přínosu pro společnost. Její aktivity se však postupně rozvíjely a dotýkaly se stále širšího spektra témat, od např. stanovování cen a úhrad léčivých přípravků přes regulaci reklamy a etické jednání až po spolupráci se zdravotnickými partnery.

• Jaký moment podle vás posunul AIFP výrazně kupředu?

Jedním ze základních milníků bylo přijetí Etického kodexu v roce 2003, který nastavil detailnější pravidla fungování asociace a jejích členů, postavil základ samoregulace, na které stojí AIFP dodnes, a nahradil původní, poměrně stručný dokument, který obsahoval pravidla a principy etického jednání. Kodex vycházel z principů EFPIA (European Federation of Pharmaceutical Industries Associations), tudíž došlo k harmonizaci s EU. Dalším milníkem je zmiňovaný přerod z MAFS na AIFP. Asociace inovativního farmaceutického průmyslu byl velmi šťastně zvolený název, převzali jej i naši slovenští kolegové, kteří svou organizaci nazvali Asociácia inovatívneho farmaceutického priemyslu. Dalšími významnými kroky byly úspěšné projekty pro odbornou i laickou veřejnost, které se nám podařilo zrealizovat.

• Můžete být konkrétní?

V prvních letech se aktivity AIFP zaměřovaly především na podmínky a zavedení pravidel spolupráce a samoregulace. V roce 2013 byl spuštěn unikátní projekt Certifikace farmaceutických reprezentantů, který edukuje reprezentanty členských společností v oblasti farmakologie, práva a etiky. Dalším příkladem může být projekt Transparentní spolupráce, který navazoval na původní čistě lokální projekt Databáze světových lékařských kongresů.

• Po transparentní spolupráci farmaceutického průmyslu s odborníky od 90. let volala média i odborná veřejnost, jak její pravidla vznikala?

Celoevropský projekt Transparentní spolupráce z let 2013 definoval základy a principy spolupráce farmaceutického průmyslu s lékaři, odbornými společnostmi a zdravotnickými zařízeními. Primárním cílem bylo nastavit pravidla tak, aby bylo jasné, čeho se spolupráce týká, a vyvrátit podezření na možné korupční jednání po vzoru amerického Sunshine Act. V počátcích projekt narážel na rozpaky ze strany lékařů, kteří se obávali zveřejnění „příjmů od farmaceutických společností“. Vysvětlování, že nejde o poukázání na to „kolik kdo dostává“, ale o deklaraci konkrétní, smysluplné, otevřené spolupráce, jsme věnovali mnoho času a investovali jsme do něj značné úsilí, ale věřím, že to stálo za to. Spolupráce mezi farmaceutickým průmyslem a odbornou obcí je totiž základem pro další rozvoj zdravotnických technologií a léčby samotné.

• I laická veřejnost už snad vnímá farmaceutický průmysl daleko příznivěji než v době vzniku MAFS…

Ano, zcela určitě – zdravotnické prostředí se podařilo společnými silami zásadně zkultivovat. V posledních letech nedošlo ke skandálu pro neetickou spolupráci s farmaceutickým průmyslem. Pro mne to jsou už zkazky, že firma hostila výpravu lékařů v exotických destinacích. Průmysl již nalezl své hranice. Zároveň je však třeba zdůraznit, že v rozvoji samoregulace stále pokračujeme, a když se podívám na současné priority AIFP, jsou etická pravidla a principy základem všech našich aktivit.

• Jak spolupráce farmaceutického průmyslu s odborníky a lékaři tedy vypadá?

Zaměřuje se hlavně na vzdělávání. Průmysl přináší inovace a lékaři s nimi musejí umět pracovat. Zároveň bez lékařů, kteří se účastní klinického hodnocení léčiv, by žádné inovace nevznikaly. Proto farmaceutické společnosti věnují energii i prostředky, aby odborná veřejnost dostávala relevantní a pravdivé informace na úrovni současného poznání. Podporujeme proto účast na kongresech, semináře i odborné publikace. Není v možnostech státu ekonomicky zajistit přístup k nejnovějším medicínským informacím široké medicínské veřejnosti.

Moderní léčba jako ekonomická výhoda

• Laická veřejnost možná málo ví, že podporujete i pacienty a jejich organizace. Které projekty mezi pacienty nejvíce rezonují?

Velký úspěch měl pacientský projekt o lékových interakcích – poradna Znám své léky. Po první medializaci v roce 2014 se na poradnu obrátily tisíce pacientů. Bylo to v době, kdy neexistoval lékový záznam (SÚKL) a informace chyběly. Asociace se vždy snažila o realizaci projektů k řešení problémů, které byly ve své době aktuální a na něž veřejnost nenalézala odpovědi. Dalším potřebným projektem je poradna Klinická hodnocení, která pacientům i odborníkům poskytuje aktuální informace o klinických studiích probíhajících v ČR, a to včetně informace, jak a kde se přihlásit k účasti.

• Prospěšnost nových léčiv je možná viditelná, ale už hůře se poměřuje její ekonomický dopad. Jaký je přístup vás jako asociace zastupující výrobce originálních léčiv?

Je nesporné, že inovativní léčiva přinášejí prospěch pacientům: pomáhají zlepšovat jejich zdravotní stav, zkvalitňovat a prodlužovat jejich životy. Náš projekt Inovace pro život však poukázal i na ekonomický význam inovativních technologií a to, že inovativní průmysl je poskytovatelem tisíců pracovních míst, pomáhá snižovat finanční objemy vyplácené jako nemocenské, sociální dávky či invalidní důchody. Zvýšená práceschopnost pacientů navíc znamená odvody do zdravotního i sociálního rozpočtu. Investice do inovativních léčiv se dlouhodobě vyplatí.

Tyto výsledky projektu Inovace pro život, které byly získány na základě analýz u vybraných diagnóz, byly zveřejněny již v roce 2019. Ekonomové ocenili, že hospodářský dopad inovativního farmaceutického průmyslu se mezi lety 2010 a 2018 výrazně zvýšil, pokud jde o příspěvek k HDP i k zaměstnanosti. Průmysl svými aktivitami a investicemi generoval obrat v celkové výši 42 miliard korun s relativně vysokým multiplikačním efektem. Podobné závěry očekáváme i letos, kdy budou zveřejněna nová data.

• Vraťme se k podpoře pacientů, jakých úspěchů si zde ceníte nejvíce?

Našeho projektu Akademie pacientských organizací, v němž se zástupci pacientských organizací vzdělávají už od roku 2012. AIFP projekt založila v reakci na tehdejší situaci. Ve většině diskusí o zdravotnictví či léčbě nebo potřebách českých pacientů chyběl názor těch nejdůležitějších – pacientů samotných. Přestože v České republice již tehdy působilo několik schopných pacientských uskupení, která poskytovala podpůrné aktivity pacientům a hájila jejich práva a potřeby, hlas desítek dalších slyšet nebyl. Cílem projektu bylo tuto situaci změnit a pomoci nastartovat profesionální rozvoj pacientského sektoru. Což se, myslím, velmi úspěšně daří. Česká republika je v této oblasti inspirací pro další evropské státy. Rád bych vyzdvihnul energii, čas i úsilí, které zástupci pacientských organizací věnují dalšímu rozvoji sebe i svých organizací, a věřím, že stále rostoucí důležitost a postavení pacientských organizací v českém zdravotnictví je adekvátní odměnou.

• Ověřování pravosti léků – další oblast „best in EU“…

Je to tak. Český tým neziskové Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv (NOOL), pověřený implantací tzv. protipadělkové směrnice (FMD, Falsified Medicine Directive, směrnice EU 2011/62/EU), zvládl na rozdíl od mnoha dalších zemí EU svou práci opravdu dobře. Podle hodnocení Evropské organizace pro ověřování pravosti léčiv (EMVO, European Medicine Verification Organisation) patří v plnění kritérií mezi evropskou špičku. Český originální a unikátní tzv. Alert management systém k řešení chybových hlášení se dokonce stal vzorem pro další evropské země.

Změna legislativních relikvií

• Jak chce AIFP v příštích letech prospět českému zdravotnictví?

Myslím si, že by AIFP měla pokračovat ve svých stávajících aktivitách a rozvíjet další nové projekty. Rádi bychom byli aktivnější zejména v oblasti digitalizace a telemedicíny – v propojování systémů. Jsem přesvědčen, že tudy by měla vést cesta českého zdravotnictví, inspiraci lze čerpat ze zahraničních zkušeností, například z Dánska, Belgie a dalších evropských zemí.

• V čem by se český zdravotní systém měl ještě posunout?

S příchodem nových technologií se nabízí otázka, zda procesy, které fungují po léta, nepotřebují nahradit efektivnějšími. Jde například o financování zdravotnictví. Podíl prostředků ze soukromého sektoru na českém zdravotnictví je jeden z nejnižších v EU, nikoho samozřejmě nepřekvapí, že tento stav není dlouhodobě udržitelný. Pokud se situace nezmění, pocítíme dříve či později následky na kvalitě poskytované péče. Pokud chceme pacientům přinášet účinnou, moderní léčbu podle posledních poznatků vědy, potřebujeme udržitelný systém financování.

• A co zákony, u nichž vidíte potřebu změny?

Diskusi nad systémovou změnou by si zasloužil i zákon o veřejném zdravotním pojištění. Tato zcela zásadní zdravotnická legislativa je v průběhu let postupně v dílčích částech novelizována a doplňována, nicméně právě tak dochází k tomu, že některé části zákona už na sebe vhodně nenavazují. Zdravotnictví se velmi rychle vyvíjí kupředu, proto by bylo přínosné zamyslet se nad možností zcela nového systému veřejného zdravotního pojištění, který by odpovídal aktuální realitě.

Další právní normou, která je již dávno za svým poločasem rozpadu, je zákon o regulaci reklamy. Pravidla toho, co může být komunikováno směrem k odborníkům, ale i široké veřejnosti, jsou nastavena velmi striktně. V dnešní digitální době, kdy je možné nalézt prakticky jakékoli informace (neověřené a nikým nekontrolované) na internetu, již takové nastavení nedává smysl. Ani v praxi se takto nepostupuje, což jsme mohli vidět v průběhu pandemie, kdy se v médiích objevovaly názvy neregistrovaných léčivých přípravků nebo i srovnávání jejich účinnosti, což je absolutně proti současným pravidlům. Dále podle litery dnešních pravidel nejsou zdravotní sestry považovány za zdravotnické odborníky, a proto směrem k nim nelze komunikovat prakticky žádné odborné informace, ačkoli je jejich role v českém zdravotnictví naprosto zásadní a v čase dále roste. Je čas na změnu.

• Co byste závěrem popřál AIFP do dalších let?

Přeji si, aby si AIFP udržela svou pozici a renomé, které získala za poslední léta. Jsme vnímáni jako partneři pro diskusi. Česká republika je unikátní tím, že spolu subjekty hovoří i z pozice různých názorů. Snaha o konsensus tu však je. Větu „Nám jde především o pacienta“ nevnímám jako klišé, protože o pacienta jde nám všem. Každý má sice svůj úhel pohledu, ale to právě činí systém odolným vůči krizím. Autoritativní prosazování jediného názoru nemůže v současné společnosti fungovat a zajišťovat ­stabilitu.