Přeskočit na obsah

Už to mělo být hotové. NKÚ kritizuje zpoždění v eHealth

e-health
Foto: shutterstock.com

Kontroloři prozkoumali investice vložené do elektronizace zdravotnictví. K nehospodárnému hospodaření sice nedošlo, očekávané výstupy ale nevznikly a cíle se nedaří plnit.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) shledává významné riziko v soustavném prohlubování zpoždění elektronizace zdravotnictví. „Elektronizace zdravotnictví se zpožďuje a stále chybějí její klíčové součásti. Ministerstvo zdravotnictví pro poskytovatele zdravotních služeb dosud nezajistilo jednotné, bezpečné komunikační prostředí pro vzájemné sdílení zdravotních údajů. Celkem 159 mil. Kč vynaložených na plnění vybraných strategických cílů elektronizace zdravotnictví k jejich splnění nevedlo,“ konstatují kontroloři.

Kontrola NKÚ prověřovala, jak Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) nakládaly v letech 2019 až 2022 s peněžními prostředky určenými na realizaci vybraných dvou ze čtyř cílů Národní strategie elektronického zdravotnictví, a to cíle č. 2 „Zvýšení efektivity zdravotnického systému“ a cíle č. 3 „Infrastruktura a správa elektronického zdravotnictví“.

Zpráva kritizuje zejména dva nedostatky. Jednak zákon o elektronizaci zdravotnictví, který podle kontrolorů připravilo ministerstvo zdravotnictví opožděně, a ještě z něj vypustilo plánovaný emergentní záznam, osobní zdravotní záznam a index zdravotnické dokumentace. To podle NKÚ vedlo k tomu, že nebyla naplněna jedna ze základních vizí, a to vize pacientsky orientovaného zdravotnictví.

K věci...

Předmět kontroly NKÚ

ministerstva zdravotnictví kontrola prověřila peněžní prostředky vynaložené na:

  • projekt Strategické řízení rozvoje elektronického zdravotnictví v resortu MZ ve výši 36 596 575 Kč,
  • organizační zajištění útvaru informačních a komunikačních technologií / Národního centra elektronického zdravotnictví v letech 2017 až 2022 ve výši 38 623 779 Kč (mzdové a s nimi související výdaje),
  • studii Posouzení realizovatelnosti vybraných oblastí NSEZ ve výši 2 267 540 Kč,
  • vytvoření standardů interoperability pro sdílení zdravotnické dokumentace ve výši 3 869 580 Kč.

U ÚZIS byly kontrole podrobeny peněžní prostředky vynaložené na:

  • projekt Vybudování základní resortní infrastruktury eHealth – Informační a datové resortní rozhraní v celkovém objemu 122 200 518 Kč,
  • pořízení dlouhodobého nehmotného majetku ÚZIS souvisejícího s elektronizací zdravotnictví od roku 2018 v celkové pořizovací ceně 84 568 086 Kč,
  • zhodnocení Informačního systému infekční nemoci v celkové výši 3 176 699 Kč.

Druhou zásadní výtku má NKÚ k MZ a ÚZIS za to, že se jim nepodařilo dobudovat spolehlivý systém, který by poskytovatelé zdravotních služeb mohli používat pro sdílení dat o konkrétním pacientovi. Ministerstvo tedy nesplnilo požadavky zákona a nezrealizovalo klíčové součásti elektronického zdravotnictví.

Přestože centrální infrastruktura nevznikla, část peněz na ni byla utracena. „Klíčový projekt, který měl zabezpečit jednotné, bezpečné komunikační prostředí pro sdílení dat, byl na základě žádosti ÚZIS a následné akceptace řídicím orgánem operačního programu změněn tak, že neplnil původní cíl v oblasti centrálně sdílených služeb elektronického zdravotnictví. Akceptace změn umožnila vyhovět podmínkám poskytnuté podpory, byť se projekt od původního záměru lišil,“ uvádí NKÚ.

Na vybudování základní resortní infrastruktury eHealth bylo z Integrovaného regionálního operačního programu IROP původně vyčleněno 296 milionů korun. Jak popisuje zpráva NKÚ, ÚZIS z plánovaného objemu finančních prostředků vyčerpal část související s pořízením hardwarového vybavení v celkovém objemu 122 milionů korun, jenže veřejnou zakázku na softwarovou část dne 13. 12. 2021 zrušil a znovu již zadávací řízení nezahájil. Pořízený hardware využil ÚZIS pro zajištění agend protiepidemických opatření během pandemie covidu‑19. ÚZIS tedy systém základní resortní infrastruktury nevytvořil. Ministerstvo pro místní rozvoj pak odsouhlasilo žádost o změnu projektu na pořízení hardwaru pro resortní informační systém a zároveň o snížení celkových nákladů projektu na 122 milionů korun.

Z hardwaru Informačního a datového resortního rozhraní coby centrálního uzlu pro elektronické zdravotnictví byl tedy nakonec hardware pro Chytrou karanténu a ministerstvo pro místní rozvoj to akceptovalo. Na software nedošlo.

Nové řešení podle NKÚ sice formálně splňovalo podmínky příslušné dotační výzvy, nicméně se jednalo o jinou kvalitativní úroveň řešení, která ze své podstaty naplňovala pouze úzký segment elektronizace zdravotnictví.

Ani v tomto, ani v dalších kontrolovaných projektech nezjistil NKÚ nedostatky v hospodárnosti vynakládání peněžních prostředků.

Ministerstvo zdravotnictví zveřejněné výsledky kontroly NKÚ respektuje. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek řekl ČTK, že vypsané veřejné zakázky často rušil antimonopolní úřad. „Postupně se nám daří ty zakázky vypisovat. Pojistili jsme si externí firmu, aby to bylo co nejvíc objektivní, včetně právnické firmy,“ dodal. V letošním roce chce představit proměnu mobilní aplikace Tečka na EZ kartu. Ministerstvo také pracuje na standardizaci propouštěcích zpráv, objednávání pacientů na screeningy, a elektronické žádanky. „Rád bych, abychom do pololetí 2025 měli z 80 až 90 procent hotovo,“ cituje ministra ČTK.

K věci...

Elektronizaci zdravotnictví má zrychlit Petr Foltýn

V čele elektronizace zdravotnictví nastala personální změna. Ing. Milan Blaha už není na ministerstvu zdravotnictví vrchním ředitelem pro informační a komunikační technologie. Vybudováním infrastruktury eHealth je pověřen Petr Foltýn z FN Ostrava. Na ministerstvu zdravotnictví působí jako konzultant Národního centra elektronizace zdravotnictví. Na pozici vedení sekce IT na ministerstvu proběhne výběrové řízení.

„Ing. Milan Blaha skončil na pozici k 30. 9. po vzájemné dohodě. Další personální změny (včetně obsazení odboru) se musejí odvíjet od standardního výběrového řízení,“ uvedl pro MT mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. „Vybudování infrastruktury dostal za úkol pověřením Petr Foltýn. V současné době tak očekáváme zrychlení procesu,“ dodal.

Ministerstvo zdravotnictví si je vědomo zpoždění, které s vybudováním centrální infrastruktury má. Odhaduje, že registry zprovozní až tři roky po termínu, který mu uložil zákon. Kvůli tomu, že registry dosud neexistují, poslanci nejspíše schválí odložení povinnosti, podle které se měli poskytovatelé zdravotních služeb povinně už od 1. ledna 2024 na tyto registry připojit. Zákon o elektronizaci zdravotnictví ukládá, že ministerstvo zdravotnictví zřídí kmenové zdravotnické registry stejně jako výměnnou síť a jiné centrální služby elektronického zdravotnictví k 1. lednu 2023. „Máme za to, že se to zvládne tak, aby to mohlo fungovat od 1. 1. 2026, aby tam byla i doba, aby se tam všichni mohli připojit,“ uvedl během jednání zdravotního výboru sněmovny ministerský náměstek pro legislativu Radek Policar.

Sdílejte článek

Doporučené