Přeskočit na obsah

V ČR chybějí zejména služby na pomoc závislým na alkoholu

iStock-1149031502
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Ve většině krajů je síť pomoci a prevence pro lidi se závislostmi nedostatečná a těžko udržitelná. Dlouhodobým problémem je nestabilní a nedostatečné financování, s čímž souvisí problém s dostupností služeb, především ambulantní a substituční léčby i preventivních programů. Alarmující situace je zejména v oblasti závislosti na alkoholu.

„Síť služeb prevence a pomoci v oblasti závislosti založená na okresních AT ambulancích se v 90. letech 20. století rozpadla. Postupně byla nahrazena sítí služeb zejména pro uživatele nelegálních drog. Pokud jde o alkohol a další závislosti, které jsou výrazně větším problémem, je síť nedostatečná a v mnohých místech neexistuje. Současná síť je dlouhodobě podfinancována a některé z klíčových služeb jsou výhradně zřizovány nevládními organizacemi,“ uvedl 6. 3. 2023 po jednání Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Mgr. Jindřich Vobořil, národní koordinátor pro protidrogovou politiku. Jak doplnil, nejzávažnějším problémem je v současné době rozpad sítě prevence a pomoci pro lidi v ohrožení závislostí na alkoholu.

Mezi dlouhodobé problémy v krajích patří omezené úvazky pro funkci krajských protidrogových koordinátorů, neadekvátní financování adiktologických služeb ze strany krajů a obcí a nedobudovaná síť adiktologických služeb. Finanční prostředky krajů určené k financování služeb jsou až na výjimky poskytovány prostřednictvím jednoletých dotačních nebo grantových řízení, která představují nestabilitu a administrativní zátěž pro poskytovatele služeb. „Důležitým parametrem pro realizaci politiky v oblasti závislostí na krajské a místní úrovni jsou krajští a místní protidrogoví koordinátoři. Jsou zřízeni ve všech krajích, nicméně většina z nich zastává tuto pozici pouze na částečný úvazek. Jako nešťastné vnímáme zrušení povinnosti zřídit pozici krajského koordinátora, kterou přinesla novela zákona o ochraně před škodami způsobenými tabákem, alkoholem a jinými návykovými látkami v roce 2017,“ říká ředitelka Odboru protidrogové politiky Lucia Kiššová.

V roce 2021 kraje vynaložily na politiku v oblasti závislostí 364,6 mil. Kč, obce 84,6 mil. Kč, přičemž celková částka 449,2 mil. Kč byla o 18,3 mil. vyšší než v předchozím roce. Zapojení samospráv do financování adiktologických služeb se však v jednotlivých regionech liší. Nejvíce financí bylo v roce 2021 vynaloženo v Praze (115 mil. Kč), v Moravskoslezském kraji (61,7 mil. Kč) a Olomouckém kraji (38,3 mil. Kč). Největší finanční zátěž přitom představují záchytné stanice.

Podle Mgr. Vobořila by bylo zapotřebí minimálně jedné miliardy korun, aby byla nastartována pomoc pro uživatele alkoholu a hazardu, kde je řádově podstatně více lidí než u nelegálních drog. Navíc u nelegálních drog je síť poměrně kvalitní a fungující, zatímco v případě alkoholu až na výjimky neexistuje. „V tomto kontextu je zajímavé srovnání ČR se zbytkem světa, kde ať se na to díváme z jakéhokoli pohledu, vždy Česko vyskakuje jako první nebo druhá země v konzumaci alkoholu na hlavu,“ uvedl Mgr. Vobořil s tím, že alkohol konzumuje každý den v ČR na 800 000 lidí. Zároveň zde přes 2 miliony lidí každý den kouří a přes 100 000 lidí je závislých na hazardních hrách. „Mluvíme‑li o nelegálních drogách, máme v síti péče až 35 000 lidí, ale zároveň se do sítě pomoci dostane jen o něco méně těch, kteří mají problém s alkoholem, přestože jich je řádově víc. Podle Asociace adiktologů Středočeského kraje jen ve Středočeském kraji musí každý měsíc odmítat 500 žádostí o léčbu,“ vysvětlil Mgr. Vobořil.

Pomoc se závislostí na tabáku je poskytována asi dvěma tisícům lidí, většinou se totiž snaží se závislostí bojovat sami. I když sociální dopady užívání tabáku nejsou tak viditelné jako u užívání nelegálních drog, alkoholu nebo hazardu, na druhé straně dopady zdravotní jsou zde nejvyšší.

Podle dostupných údajů jsou současné společenské náklady v souvislosti se závislostí na tabáku nejvyšší a dosahují okolo 100 milionů Kč, náklady ve spojení s alkoholem se pohybují okolo 60 mil. Kč, na 7 milionů přijdou náklady u nelegálních drog a na 16 milionů u hazardu. „Tyto náklady se obtížně počítají, protože když dnes investuji prostředky do prevence, kam spadá i včasná detekce a pomoc, přínos se objeví až v řádu několika let. Takže když jedeme v jednoletém financování, vždy je pozitivní dopad vidět až v další vládě. I proto je prosazení těchto investic tak obtížné, zejména v době, kdy máme obrovský nárůst státního dluhu,“ vysvětluje Mgr. Vobořil situaci s nedostatkem zdrojů, kdy je síť služeb podfinancovaná a často chybí. Nedostává se například ambulantní péče, i když zde by na rozdíl od praktických lékařů nebo zubařů adiktologové byli, ale kvůli nedostatku financí pomáhat nemohou.

Přínosem by měl být vznik krajských strategií, které by problém řešily podle dané situace v regionu. Například v kraji Vysočina nebo Pardubickém kraji je výrazně menší problém v oblasti nelegálních drog než v Praze a Brně, což by se mělo odrazit při tvorbě místních sítí. Podle koordinátora Vobořila je současné nastavení místních sítí, které leží na krajských úřadech, správným krokem, nicméně sítě sociálních služeb se zaměřují na běžnou sociální pomoc a v oblasti závislostí, která je na zdravotně‑sociálním pomezí, dochází neustále ke střetům, např. ohledně definice sítě, počtu lidí nebo pokud jde o vznik nových typů služeb. „Například již začínají vznikat tzv. mokré domy – první funguje v Brně, vznikají i v Olomouci, Plzni a Praze. Jde o zcela nový typ péče, kde jsou zachytáváni lidé často bez domova, často v důchodovém věku, kteří nadměrně užívají alkohol a nejsou schopni se o sebe postarat. Zároveň se ve velké míře jedná o lidi, kteří jsou i duševně nemocní. To je pomezí, které na rozdíl od jiných sociálních služeb, např. péče o seniory, veřejná správa pokrýt nedokáže,“ dodává Mgr. Vobořil s tím, že pomoc se odvíjí zejména od nevládních organizací, měla by tudíž jít přes síť péče tvořenou na kraji.

V souvislosti s integrací politik zaměřených na jednotlivé oblasti se v ČR postupně přešlo od označení „protidrogová politika“ k termínu „politika v oblasti závislostí“, což lépe vystihuje komplexní přístup k návykovým látkám i behaviorálním závislostem. Tato problematika je jedním z témat řešených i v rámci reformy psychiatrické péče. „Služby prevence a pomoci a včasného záchytu jsou zdravotně‑sociální. Pokus zřídit a udržet multidisciplinární centra mohl být jedním z řešení, ale zdá se, že i když evropské peníze proces nastartovaly, začíná zase umírat. Reforma psychiatrie v oblasti závislostí je běh na dlouhou trať, ale určitě je tam část řešení,“ domnívá se Mgr. Vobořil. Jak dodává, multidisciplinární centra měla sloučit činnost sociálně zdravotní a jejich součástí měl být i adiktolog, lékař, zdravotní sestra, psycholog, přičemž toto centrum mělo pro určité území nabízet dostupnou péči. To je ale podle něho vhodným řešením jen v některých krajích. Domnívá se, že situaci není vhodné řešit podle počtu obyvatel, ale řešení by mělo být vždy navázáno na krajský plán, který reaguje na aktuální situaci a je v každém kraji odlišný. Nicméně zatímco v některých krajích jsou tyto služby již podchyceny, v některých krajích stále vůbec neexistují.           

Sdílejte článek

Doporučené

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…