Válkovo „nejvyšší možné navýšení mezd“ nestačilo. Jak a kde se omezí péče?

Už v lednu 2024 by mohlo dojít k 50procentnímu splnění Hegerova memoranda z roku 2011. Na nabídku „nejvyššího možného navýšení mezd lékařů a zdravotnického personálu,“ které na posledním jednání ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nabídl lékařům a odborům, však zaznělo od protistrany důrazné „NE“. Hrozba, že přes 6000 lékařů od prosince začne na protest dodržovat zákoník práce a nebude sloužit další přesčasové služby, trvá. Stejně tak trvá i riziko omezení provozu v nemocnicích. Podle lékařů je situace vážnější, než líčí nemocnice a omezení se někde může týkat i akutní péče. Vyjednávání ale ještě není u konce.

Oboustranným zklamáním skončilo poslední jednání lékařů s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem. Zatímco na provizorní novelizaci zákoníku práce či změnách ve vzdělávání a dalších panuje relativní shoda, zásadní spor se zúžil na oblast odměňování. Ministr Válek předložil spolu se svými úředníky nabídku, kterou označil „za nejvyšší možnou,“ „Z původní nabídky 6,8 miliardy jsme navýšili nabídku na odměňování všech pracovníků ve zdravotnictví na 8,5 miliardy. Nově jsme nabídli navýšení tarifů, tedy tabulkových platů o pět procent. Dnešní nabídka se přibližuje 50 procentům Hegerova memoranda. Odbory na tyto návrhy bohužel řekli ne,“ informoval po jednání ministr Válek s tím, že více již lékařům nabídnout nemohl a dodal: „Na každé jednání musejí být dva, kteří se chtějí dohodnout a tady bohužel takovou snahu necítím.“ Zatímco ministr Válek je toho názoru, že již splnil většinu dosavadních požadavků lékařů, které navíc v průběhu času přibývaly, dohody, která by znamenala odložení či odvolání protestu, dosud nedosáhl. „Ministr předložil férovou nabídku, ale jak vidíme, tak odbory a zástupci České lékařské komory se prostě dohodnout nechtěli. My jsme jim šli naproti, ale s každým dalším námi splněným požadavkem přišlo od odborů další ne. Takzvané Hegerovo memorandum tak bude splněno k 1. lednu 2024 na 50 procent a od 1. ledna 2025 jej chceme naplnit zcela,“ doplnil po jednání také náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník s odkazem na Memorandum z roku 2011, kterým byla kdysi smírně ukončena akce „Děkujeme-odcházíme“.

Válek: Udělal jsem už vše, a ještě něco navíc

Vystoupení ministra Válka a jeho náměstka Václava Pláteníka po jednání s lékaři a odboráři, které se konalo v úterý 21.11., se neslo v duchu rekapitulace všech dosavadních „ústupků“ ministerstva zdravotnictví a splněných přání mladých lékařů. Celou protestní akci lékařů spustil před létem pozměňovací návrh poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL), kterým byla do novely zákoníku práce včleněna další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví o jejíž vyjmutí lékaři neúspěšně usilovali v průběhu letních měsíců. „Splnil jsem drtivou většinu požadavků, které se objevily od první série požadavků, která se týkala jen zákoníku práce. Zákoník práce prochází novelizací, byl schválen vládou a bude načten v poslanecké sněmovně. Snížili jsme počty přesčasů na 416 hodin, umožnili 24hodinový pobyt na pracovišti s důsledným dodržováním volna,“ připomněl ministr s tím, že zákon by měl být schválen ve zkráceném řízení tak, aby platil už od 1. ledna 2024. Náměstek ministra Václav Pláteník pak doplnil, že ministerstvo na novele pracovalo společně se zástupci mladých lékařů a avizoval, že je úřad připraven spolupracovat s lékaři i na další kultivaci zákoníku práce. „Je to podaná ruka a ty dveře jsou otevřené. V průběhu dalšího roku chceme důsledně analyzovat a kontrolovat, jakým způsobem probíhá kontrola dodržování zákoníku práce v nemocnicích. Uvědomujeme si, a podněty od mladých lékařů to dokazují, že kontrola neprobíhá dostatečně a je třeba výrazně zvýšit úsilí,“ potvrdil Pláteník.

Stížnosti bude řešit MZ spolu s ČLK

Společně s kritikou nadměrných přesčasů ve zdravotnictví, resp. se spuštěním iniciativy „Lékaři jsou jenom lidi“ se postupně začaly do povědomí veřejnosti dostávat i další problémy spojené s prací lékařů, resp. zdravotníků. Mezi hlavní útrapy mladých lékařů patří problémy okolo specializačního vzdělávání. I v této věci ministr připomněl několik svých zářezů na pažbě značících zásluhy o kultivaci této oblasti. Protahování procesu přípravy k atestaci, nedodržovaní vzdělávacích programů, šikana mladých lékařů na pracovišti. Řešení všech těchto neduhů je prý pro ministra prioritou už s ohledem na to, že je sám otcem mladého lékaře. Jedním z nedávno zavedených opatření je tak zřízení koordinátorů vzdělávání, kteří by měli dohlížet na dodržování vzdělávacích programů, byli by podřízeni řediteli a přímo řízeni ministerstvem zdravotnictví. Kromě toho má podle ministra vzniknout do konce roku také kontaktní místo pro lékaře, kam budou moci lékaři anonymně směřovat informace o porušování pravidel specializačního vzdělávání, šikanu atd. Jak doplnil Václav Pláteník, kontaktní místo bude zřizováno ministerstvem, ovšem fungovat by mělo v úzké spolupráci s Českou lékařskou komorou (ČLK) „Chceme to dělat společně s komorou, aby skutečně nedocházelo k těm flagrantním porušením práv atestantů, protože je v zájmu České republiky i našich pacientů, aby nikdo nebyl v atestační přípravě zdržován,“ vysvětlil Pláteník. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka však oblast vzdělávání není jen o problémech se šikanou na pracovištích, ale také o dostupnosti specializačního vzdělávání v regionech. „Není to pouze otázka, jestli je někdo šikanován nebo není, ale vzdělávání vyžaduje systémové změny, aby bylo dostupné v regionálních nemocnicích a lékaři byli navzájem více zastupitelní. A jedinou garanci pro lékaře může v této oblasti představovat kontrola Českou lékařskou kontrolou,“ zdůraznil Kubek. 

Růst platů a nepodkročitelné minimum

Pokud jde o oblast odměňování, vlajkovou lodí legislativy z dílny ministerstva zdravotnictví má být v příštím roce zákon o odměňování zdravotníků. Jeho základní obrysy sice dosud představeny nebyly, ale na potřebě speciálního zákona se ministr shoduje i s lékaři a zástupci odborů. Svou elementární představu však Válek přeci jen naznačil. „Tím, že máme valorizace úhrad za zdravotní pojištěnce a víme, jak se bude vyvíjet pojištění a poslední neznámá se stala známou, tak si myslím, že je možné úhradovou vyhlášku provázat s odměňováním zdravotníků – tedy tolik peněz, kolik se vybere na zdravotním pojištění, rozdělit v poměru, který je dán v těch zdravotnických zařízeních mezi zdravotníky a péči o pacienty. A toto můžeme fixovat v zákoně,“ nastínil ministr.

Pokud jde o příští rok, opatření k uhašení prosincového požáru, ale také cestu k naplnění memoranda z roku 2011, zde ministerstvo lékařům neúspěšně navrhlo nastavení jednotného nepodkročitelného minima. „Jak to vypadá prakticky. Tak v těch třech stupních lékařů po fakultě, základním kmeni a atestaci, si jednotliví lékaři polepší o 5500 a 3200 až 14500.  To bude už bude od příštího roku. Další rok v tom chceme pokračovat,“ upřesnil Pláteník.  Podle ministerstva by měli nejmladší lékaři s nejnižšími platy dostat přidáno více a tento růst by měl být garantován v přímo řízených organizacích. Ostatní profese by měly dostat přidáno pět procent tarifu v osobním ohodnocení. Pokud jde o nemocnice mimo působnost ministerstva, tak vše bude záviset na kolektivním vyjednávání. „Přímo řízené organizace to dostanou přikázáno, my se s tím budeme muset popasovat v rámci kolektivního vyjednávání. Pro nás v tuto chvíli příkaz ministerstva neplatí, máme své interní předpisy a mzdové směrnice a postupy, které chceme naplňovat. O číslech a dalších návrzích odborů a mladých lékařů chceme intenzivně vyjednávat v našich nemocnicích v rámci kolektivních vyjednávání,“ vysvětlil předseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Michal Čarvaš.

Lékaři a odbory: Tohle nám nestačí

„Snažili se nám nasadit psí hlavu, jak jsme nevděční, že takové skvělé nabídky nepřijmeme. Dovedete si ale představit, že předstoupíme před členskou základnu a řekneme jim: je fajn, že jste šli do toho protestu, tak tady vám nabízíme pět procent? To přeci není možné,“ vysvětloval po jednání novinářům předseda lékařských odborů Martin Engel důvody, proč nebylo možné přistoupit na „nejvyšší možnou nabídku“ ministra Válka. Podle Sekce mladých lékařů ČLK zní návrhy ministerstva „mediálně fantasticky“, pro lékaře jsou však nevýhodné a rozhodně nekompenzují výpadek příjmů způsobený tím, že by lékaři začali plošně dodržovat zákoník práce, resp. sloužili jen povolený počet přesčasových hodin. Své tvrzení následně dokládají na příkladech. Uspokojivá kompenzace „ušlého zisku“ lékařů se zdá být pro budoucí dohodu klíčová. „Je potřeba zdůraznit, že přesčasy momentálně tvoří až 50 procent příjmů lékařů, což je z mnoha důvodů nevyhovující,“ připomínají mladí lékaři s tím, že striktní dodržování zákoníku práce může vést k propadu příjmů lékařů o v průměru 30 až 40 procent. „Pokud tento výpadek z příjmů nebude nijak kompenzován, povede to ke dvěma scénářům. Buď se zákony v českých nemocnicích budou porušovat až za hranici bezpečnosti péče zvesela dále a budeme tam, kde jsme byli, nebo nás čeká masivní odliv lékařů z nemocnic…,“ dodávají.

Prezident ČLK Milan Kubek následně konzistentně zopakoval zásadní požadavek komory a odborů. „Jednoznačně trváme na tom, že je potřeba sjednotit odměňování ve všech typech nemocnic bez ohledu na to, zda je zřizovatelem stát nebo kraj, protože jsou všechny financovány stejně prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění a všechny zajišťují veřejnou službu,“ zdůraznil Kubek. Podle zástupců menších nemocnic sdružených v AČMN je však tohoto možné dosáhnout pouze tehdy, pokud ještě před tím dojde ke sblížení a sjednocení úhrad a plateb od zdravotních pojišťoven za stejnou péči mezi poskytovateli i mezi zdravotními pojišťovnami. Milan Kubek dále připomněl i to, že lékaři stále trvají na splnění slibů daných Hegerovým memorandem a zdůraznil, že není možné hovořit pouze o platech lékařů, Výdělky musí podle Kubka vzrůst adekvátně všem zdravotnickým pracovníkům. Růst ceny práce zdravotníků podle něj může nastartovat organizační změny ve zdravotnictví a změny v organizaci práce zdravotníků.

Přestože si lékaři podle představitelů ČLK a odborů uvědomují, že nelze vše změnit od prvního ledna příštího roku a souhlasí s postupným náběhem na cílové částky, vzhledem k příslibu ministerstva, že bude 50 procent Hegerova memoranda z roku 2011 splněno v roce 2024 a zbytek v roce 2025, chtějí mít lékaři podle Kubka splněnou podstatnou část požadavků raději ještě letos. „Otázka opravdu nezní, kdo bude léčit od 1. prosince, ale kdo bude léčit za rok, za dva, za pět let, protože pokud neučiníme medicínu dostatečně atraktivní, nikdy nebudeme mít dostatek lékařů a tu demografickou výzvu, která je obrovská, nikdy nedokážeme vyřešit. Proto žádám pacienty o podporu a vyzývám ministra zdravotnictví a vládu, aby konečně začali věci brát vážně,“ uzavřel Kubek.

Nemocnice: Redukce plánované péče o 20 procent

Protože navzdory četným jednáním stále nelze tvrdit, že by byla dohoda lékařů s ministerstvem na spadnutí, je třeba se ptát, co nás čeká v prosinci. Podle zástupců nemocnic sdružených v Asociaci nemocnic České republiky (ANČR) a AČMN by neměla být ohrožena neodkladná ani akutní péče. „Musíme být připraveni na to, že protest do 1. prosince nastane. Máme připravený scénář, jakým způsobem budou naše nemocnice fungovat,“ ujistil místopředseda ANČR a ředitel Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl, podle kterého dojde oproti běžnému prosinci k celkovému omezení péče v rozsahu kolem 20 procent. Například v rámci Prahy se nemocnice podle Feltla mohou o pacienty i podělit. „Je to zorganizováno a zařízeno tak, že akutní a neodkladná péče alespoň dle mých informací ohrožena nebude. Třeba uvnitř Prahy si budeme v reálném čase sdělovat volné kapacity a naše možnosti tak, aby pacienti co nejméně utrpěli. Bereme to jako fakt,“ konstatoval Feltl. S rozsahem omezení do 20 procent, které se bude týkat elektivní péče, souhlasí i předseda AČMN Michal Čarvaš, který zastupuje menší regionální nemocnice. „My se připravujeme na prosinec i další měsíce s tím, že někde bude potřeba omezit provoz více, někde méně. Ale s odhadem kolegy Feltla v rámci celé České republiky souhlasíme,“ potvrdil Čarvaš, který však věří, že se ministerstvo s lékaři stále ještě může dohodnout. „To, že jsme se dnes nedohodli neznamená, že se nebudeme moci dohodnout za týden, měsíc nebo za dva. Všechny strany ale musejí nějakým způsobem ustoupit ze svých požadavků a jedině tak je možná dohoda,“ míní Čarvaš. Ani Feltl však nevylučuje možnost dohody na poslední chvíli. „Jsme připraveni na scénář optimální, tedy že dojde na poslední chvíli k dohodě, tak i na scénář krizový, tedy že budeme v prosinci fungovat v omezeném provozu zhruba 20 procent a mezitím budeme jednat dál,“ ujistil Feltl. Podle lékařů však zástupci nemocnic situaci nelíčí zcela objektivně.

Hilšerová: Nemocnice nepopisují pravdivý stav

Podle představitelky Sekce mladých lékařů ČLK Moniky Hilšerové bylo k 20. listopadu podepsáno 6112 výpovědí lékařů z přesčasů a sčítání stále pokračuje. Situace od prosince pak nemusí být podle Hilšerové zdaleka tak „neškodná“, jak ji líčí zástupci nemocnic. „Nemocnice momentálně nepopisují pravdivé stavy, snaží se ty pravdivé informace moc nezveřejňovat,“ prohlásila s tím, že má na starosti koordinaci lékařů, kteří podali výpovědi z přesčasů a disponuje důvěryhodnými informacemi vykreslujícími realistický stav v jejich nemocnicích. Rozpisy služeb prý provoz pokryjí, nepokryjí ale plánované operace a výkony. Pokud jde o akutní péči, služby jsou podle informací Hilšerové rozepsány tak, aby tuto péči pokryly. Přesvědčivé to ale příliš není. „Služby jsou rozepsané takříkajíc na knop, takže pokud jeden z toho rozpisu vypadne, tak se celý systém v nemocnici zhroutí: Stačí aby jeden lékař nebo jeho dítě onemocnělo a péče zajištěna nebude,“ upozorňuje Hilšerová s tím, že se od lékařů množí v souvislosti s rozpisy těchto služeb také zprávy o diskriminaci. „Lékaři jsou rozděleni na poslušné a neposlušné, pohodlné a loajální a podle toho je s nimi také nakládáno. Jde o protiprávní a nerovné přístupy k zaměstnancům, ruší se dlouho plánované dovolené, které už má plno lékařů zaplacených, ruší se kursy a stáže. Jsou tu hrozby různých finančních postihů i žalob na lékaře. Praktiky, které ti lékaři musí zažívat, jsou v mnohých nemocnicích neuvěřitelné. Rozepisují se služby takzvaně za trest, kdy lékař musí přijít na službu od sedmi do tří a pak ještě večer od jedenácti táhnout noční do rána,“ popisovala Hilšerová temnou předvánoční atmosféru českých nemocnic.

Ale jaký obrázek českého zdravotnictví čeká na pacienty? Podle Hilšerové je jisté omezení plánované péče. Narozdíl od představitelů nemocnic však zástupci mladých lékařů na základě svých analýz nevylučují ani omezení péče akutní. „Pokud jde o akutní péči, tak tam se to bude lišit nemocnice od nemocnice podle počtu výpovědí z přesčasů,“ nevyloučila tuto možnost Hilšerová.

Podle informací Sekce mladých lékařů ČLK mohou nemocnice řešit zajištění akutní péče přesměrováním personálních kapacit. „Lékaři, kteří neslouží v daných odbornostech, budou přesměrováni na jiné odbornosti. Takže se může stát, že například očař bude sloužit na chirurgii,“ vysvětlila s tím, že tento postup je legální. Největší dopad bude mít v nemocnicích omezení provozu v pěti klíčových oborech – ARO, pediatrie, interna, chirurgie/ortopedie a Gynekologie a porodnictví. V řadě nemocnicích a na řadě těchto oddělení podepsalo výpověď z přesčasů více než 70 procent lékařů, v některých případech dokonce všichni.

Navíc omezení provozu například na ARO může paralyzovat cestou „svodné anestezie“ i chirurgické obory. Bez anesteziologů se totiž chirurgové při své práci jen těžko obejdou. Zvláště velký dopad očekává Hilšerová v oboru pediatrie, nejcitelněji pak v Praze. „Pokud jde o pediatrii, tak velké omezení bude především v Praze. Je to proto, že pediatrie měla velké problémy už před naší iniciativou. Dlouhodobě jsme na to upozorňovali, ale nebylo to řešeno,“ poznamenala Hilšerová, podle které půjde například na dětské chirurgii v Motole o 100 procent lékařů, to samé čeká Bulovku a téměř 100 procent i Thomayerovu nemocnici, pod kterou spadá 400 tisíc pacientů. Odpovědnost za stabilizaci situace nese, podle Sekce mladých lékařů ČLK, jednoznačně ministr Vlastimil Válek. „Není to na nás, my jsme ministrovi řekli, jaké máme požadavky a nemyslíme si, že by byly nereálné a neracionální. Jde o to, aby si s námi sedl a dále o tom jednal,“ uzavřela Hilšerová.