Přeskočit na obsah

Ve FN Olomouc ustaveno kompetenční centrum telemedicíny

Úkolem kompetenčního centra pro telemedicínu bude sdílet odborné zkušenosti a vytvářet analýzy pro efektivnější spolupráci v oblasti telemedicíny. Mělo by pomoci definovat ty oblasti medicíny, kde může elektronizace a telemedicína systémově řešit problémy, zlepšit prevenci nebo terapii.

Ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch při podpisu smlouvy s Národním telemedicínským centrem vyzdvihl zkušenosti zdejších odborníků. Olomoucké centrum je podle jeho slov tahounem v oblasti telemedicíny u nás. Telemedicína má přitom podle něj potenciál české zdravotnictví posunout. „Telemedicína může přispět k pozitivnímu vývoji řady ukazatelů zdravotního stavu populace, zlepšení místní i časové dostupnosti péče a zvýšení spokojenosti občanů se zdravotní péčí,“ uvedl Vojtěch.

Ambice Fakultní nemocnice Olomouc ovšem sahají podle ředitele prof. MUDr. Romana Havlíka, Ph.D., i za hranice České republiky, ráda by ovlivňovala mezinárodní debatu o telemedicíně. „Využitím IT a telemedicíny se vytvářejí možnosti pro zvyšování komfortu, dostupnosti a bezpečnosti zdravotní péče,“ myslí si prof. Havlík.

Budování kompetenčních center je v souladu s koncepcí elektronizace zdravotnictví. Česko má přijatou vládní koncepci e‑health, na konkrétním zákoně o elektronizaci zdravotnictví se ale teprve pracuje.

Smysluplná telemedicína se dočká úhrad

„Zapojení nás z klinické medicíny v přímo řízené organizaci do problematiky elektronizace zdravotnictví umožní posouvat věci dál a přispěje k tomu, abychom do systému a do úhrad vybrali smysluplné projekty telemedicíny,“ věří prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., FESC, MBA, odborný garant programu eHealth FN Olomouc a přednosta olomoucké I. interní kliniky.
Co konkrétně může Národní telemedicínské centrum ve FN Olomouc dát rozvoji e-health v České republice?
Národní telemedicínské centrum FN Olomouc má více než pětileté zkušenosti v aplikaci klinické telemedicíny. V současné době aktivně sledujeme pacienty s pokročilým srdečním selháním, pacienty na dlouhodobé antikoagulační léčbě warfarinem, pacienty s rezistentní hypertenzí, dále pacienty s bronchopulmonální obstrukční chorobou, pacienty s implantovanými kardiostimulátory a defibrilátory. Připravuje se celá řada dalších klinických programů. Šíře záběru Národního telemedicínského centra FN Olomouc přesahuje kardiologii a představuje mezioborovou spolupráci.
Bude tedy role Národního telemedicínského centra jako kompetenčního centra e-health především poradní?
Ano, kompetenční centra mají sloužit jako poradní orgány ministerstva zdravotnictví a dalších institucí veřejné správy při rozhodovacích procesech v oblastech, kde ministerstvo zdravotnictví nemá vlastní zkušenosti a vlastní experty. Pracovat budeme na základě konkrétního zadání státní správy. Budeme prověřovat smysluplnost zavedení konkrétních projektů do praxe a doporučovat ministerstvu a plátcům zdravotních služeb, zda má smysl danou oblast klinické telemedicíny rozvíjet. Naše stanovisko bude bráno v potaz mimo jiné v procesu rozhodování o zařazení do úhrad.
Není nedostatek odborníků na ministerstvu zdravotnictví brzdou rychlejšího rozvoje elektronizace zdravotnictví?
V současné době podle mě naopak prokazuje Ing. Martin Zeman (ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví, odboru ministerstva zdravotnictví, pozn. red.), že je naprosto kompetentní tuto oblast dobře rozvíjet. Zároveň cítím velkou podporu pana ministra Mgr. et Mgr. Adama Vojtěcha pro oblast elektronizace. Elektronizace zdravotnictví i celé státní správy je zároveň jeden z hlavních úkolů, které si vytyčila tato vláda.
Co bude Národní telemedicínské centrum mít z práce pro ministerstvo?
Přínosy nejsou ve finanční rovině. Uzavřená smlouva nám negarantuje žádné příjmy navíc, jen práci navíc. Beru to ale jako velkou výzvu. Zapojení nás z klinické medicíny v přímo řízené organizaci do problematiky elektronizace zdravotnictví umožní posouvat věci dál a přispěje k tomu, abychom do systému a do úhrad vybrali smysluplné projekty telemedicíny. Cílem není, aby dostala zaplaceno Fakultní nemocnice Olomouc, ale aby byly smysluplné projekty hrazeny od Karlových Varů po Ostravu.
Očekáváte v nejbližších letech skutečný posun v naplňování národní strategie e-health?
Vize ministerstva zdravotnictví je velmi podobná mojí osobní vizi v této věci. Postupně jsou jednotlivé oblasti e-health naplňovány. Tyto otázky jsou ale spíše politické než odborné, a to brání efektivnímu zavádění jednotlivých záměrů. Dokazuje to široká debata o sdíleném lékovém záznamu. Bezpečnost a další aspekty jsou sice dávno vyřešeny, ale stává se z toho politikum. Naprostá většina rozumných lidí z praxe, lékařů, sester a dalších zdravotníků, to vnímá jako rozumný krok. Bohužel tu však neexistuje politický konsensus.
Je tu nějaký připravený telemedicínský projekt, který by mohl v blízké době vstoupit do úhrad z veřejného zdravotního pojištění?
Například už zmiňovaný projekt dálkového sledování pacientů s pokročilým srdečním selháním. Aktuálně hledáme se zdravotními pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví mechanismus úhrad tohoto atypického sledování pacientů. Projekt je připraven ve spolupráci se dvěma transplantačními centry, IKEM a CKTCH. Slouží pacientům, kteří mají velmi pokročilé selhání srdce a směřují k transplantaci srdce, případně jsou po transplantaci. Diskutujeme s kompetentními lidmi ve vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, jak úhradu stanovit, aby byla transparentní. Praktické zkušenosti s tím zatím u nás chybějí. Máme ale čerstvá data z reálné klinické praxe. Na letošním kongresu ESC v Paříži byly prezentovány výsledky jedné nové studie zaměřené na telemedicínu a srdeční selhání. Jednoznačně prokázala snížení mortality i rehospitalizací.
V jaké fázi tato jednání jsou?
Byla zahájena diskuse, bude to minimálně roční proces. Reálné se mi zdá, že by se kód nového výkonu objevil v seznamu hrazených výkonů pro rok 2021.
Pod telemedicínou si většinou představíme sledování již diagnostikovaných pacientů. I v Česku se ale už objevují i projekty konzultací na dálku. Má i tato oblast budoucnost?
To je nedílnou součástí telemedicíny. Součástí našich současných projektů jsou online konzultace pro pacienty sledované na dálku, a to s lékařem nebo specializovanou sestrou. Může s nimi mluvit o medikaci, vyšetřeních, objednat se…
Nevidíte v této oblasti nějakou právní nejistotu z pohledu lékaře?
Legislativně je pro nás nejdůležitější v této oblasti zákon o elektronickém zdravotnictví, který je připraven tak, aby jej sněmovna mohla začít projednávat ke konci tohoto roku. Očekávám, že to bude hojně diskutované a žhavé téma. Přál bych si, aby byl zákon rychle schválen, očekávám ale, že narazí na nedostatek politické shody a schvalování potrvá dlouho. Do té doby, než tento zákon otázky kolem e-health ošetří, mluvíme spíše o pilotních projektech, aktivitách jednotlivých center a podobně. Až bude právní rámec dokončen, můžeme mluvit o plošném zavádění do praxe.
-ač-

Čtěte také:

Nemocnice budou mít v roce 2020 na 3% růst platů

Beze změny metody screeningu se mortalita nesníží

V péči o nemocné se srdečním selháním nám chybí mezistupeň

K hodnocení kvality by měly přispět resortní referenční statistiky

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené