Ve městech je více nemocných než na venkově
Alergie je epidemií moderní společnosti, říká Milan Matulka, zástupce primáře dětského oddělení a alergolog pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce.
LN: Jaký vliv má současná civilizace na růst počtu alergiků?
Celosvětově je dobře zdokumentováno a podloženo, že alergie je epidemií moderní industriální společnosti. Zda se ale u člověka vyvine alergické onemocnění, závisí na mnoha faktorech, v první řadě faktorech genetických. Ze zevních vlivů má na rozvoj alergie nesporně zásadní vliv znečištění vnějšího prostředí - ozon, oxidy dusíku, oxid uhličitý, oxid siřičitý, prašný aerosol. Stále více pozornosti se věnuje vlivu škodlivých emisí motorových vozidel na znečištění ovzduší ve městech. Dalším neméně významným faktorem je i znečištění interiérů obydlí a budov roztoči a jejich exkrementy a domácími zvířaty. Také se mění životní styl, stále více se dostáváme do kontaktu se škodlivými fyzikálními vlivy, chemikáliemi a průmyslově zpracovanými potravinami. Tak se postupně snižuje schopnost našeho imunitního systému bránit se invazi nejrůznějších škodlivých vlivů.
LN: Kolik alergiků je u nás a ve světě a o kolik se toto procento zvýší v budoucnu?
Obecně až na malé výjimky platí, že čím vyspělejší společnost, tím častější výskyt alergií. Proto například v rozvojových zemích nepředstavují tyto choroby zatím závažnější problém. Podle statistik Světové zdravotnické organizace trpí alergiemi 5 až 20 procent dospělé i dětské populace. Stále narůstá procento dětí postižených bronchiálním astmatem. I přesto, že se tomuto onemocnění věnuje obzvláště velká pozornost, bývá občas diagnóza stanovena pozdě. Ve srovnání s venkovem je mezi městským obyvatelstvem alergiků více. Například podle finských údajů je ve velkoměstech 16 procent alergiků, v malých městech 13 a na venkově jen asi 5 procent. Roli hraje i sociální postavení. V rodinách dělníků má 4,6 procenta dětí nějaké alergické onemocnění, u zemědělců 5,3 a v rodinách inteligence 14,6 procenta. Podle našich údajů trpí některým druhem alergie 20 procent české populace. Výskyt u mladé generace do 15 let je ale ještě o 5 procent vyšší a toto číslo stále stoupá. Jinými slovy, péči lékaře kvůli alergické chorobě potřebuje více než jedna pětina obyvatel. O kolik se tento počet ještě zvýší, těžko odhadnout. Za posledních 20 let se nárůst výskytu bronchiálního astmatu zdvojnásobil, alergií celkem přibylo čtyřnásobně.
LN: Dá se říct, proč počet alergiků rapidně narůstá právě v posledních letech?
Určité studie zjistily, že více než třetina novorozenců se rodí se zvýšeným rizikem atopie, tedy vrozenou schopností reagovat na různé antigeny zevního prostředí alergickými projevy. Vystavení takového vnímavého organismu alergenům interiérů (hlavně roztočům a jejich exkrementům, ale i zvířecím alergenům nebo domovním plísním) pak představuje významný rizikový faktor s následným rozvojem alergického onemocnění. Je nutné si uvědomit, že právě v našich oblastech kojenci a malé děti tráví 90 procent času v interiérech a jsou tak těmto alergenům, které jsou v pozdějším věku významně sdruženy s astmatem, intenzivně vystavováni. Zřejmá je škodlivost pasivního kouření.
LN: Dá se současný vývoj zvrátit?
Dětí predisponovaných k alergiím asi neubude. Měli bychom ale tyto děti včas identifikovat a snažit se je zbytečně nevystavovat alergenům. V prvních měsících života má zásadní imunologický význam kojení. Důležité je i řádně větrat interiéry a vyhýbat se vzdušným alergenům pomocí praček vzduchu. Řada studií doporučuje, aby bylo ve veřejných prostorách jednoznačně zakázáno kouření.
Zdroj: Lidové noviny