Vědci testují vakcínu proti "nemoci klíšťat"
Tisíce lidí, kteří v Česku ročně onemocní lymskou boreliózou, budou mít zřejmě už v dohledné době šanci dostat účinný preventivní lék. Proti tomuto závažnému onemocnění, přenášenému nakaženými klíšťaty, zatím neexistuje v Evropě účinné očkování. Vědci ale už v říjnu chystají zahájit na dobrovolnících zkoušky nové vakcíny.
Na jejím objevu mají podstatný podíl i čeští vědci. "Duchovními otci" přípravku jsou ale biologové Skot Ian Livey a Američan Benjamin Luft, kteří již vakcínu úspěšně odzkoušeli na zvířatech.
Nová látka by se v praxi mohla objevit již za čtyři roky. "Vakcína by měla ochránit před boreliózou z klíšťat speciálně obyvatele střední Evropy," řekl LN děkan Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Libor Grubhoffer. Jde o to, že bakterie spirochéty, která způsobuje boreliózu, se na světě vyskytují v mnoha různých variantách. A ová vakcína chrání právě proti typům spirochét přenášených infikovanými klíšťaty většinou v Česku, Německu a Rakousku. "Pokud bude testování na dobrovolnících úspěšně dokončeno, stane se střední Evropa prvním takto rozsáhlým územím, v němž získají lidé možnost očkování proti borelióze," popsal podrobnosti Libor Grubhoffer.
I když je nová vakcína především dílem zahraničních vědců, na jejím vývoji a zejména testování se úzce podílela také Jihočeská univerzita a Parazitologický ústav Akademie věd v Českých Budějovicích.
Jihočeští parazitologové totiž patří ke světové špičce, navíc jsou jižní Čechy pověstné výskytem infikovaných klíšťat, vhodných k výzkumu. Na Jihočeské univerzitě se tak střídá na stážích řada zahraničních studentů parazitologie. Univerzita pak pořádá semináře za účasti předních světových odborníků. Právě na jednom z takových seminářů, nazvaném "Letní škola molekulární vektorové biologie", představili minulý týden autoři vakcíny svůj nový objev. Lymská borelióza, proti které vědci dosud marně hledali účinný způsob prevence, je velmi závažným bakteriologickým onemocněním, napadajícím komplexně lidský organismus a zejména nervovou soustavu.
Nemoc se přenáší na člověka především po kousnutí infikovaným klíštětem, ale někdy i jinými druhy hmyzu, sajícími krev. V místě přisátí klíštěte se při prvních příznacích nákazy obvykle objeví červená, zvětšující se skvrna s bílým místem uprostřed. Při neléčení nemoci účinnými antibiotiky se i po letech mohou u lidí projevit záněty mozku a míchy, poškození chrupavek a kostí, srdeční arytmie a další potíže. Zatímco klíšťovou encefalitidou, proti níž už existuje možnost očkování, je nakaženo v Česku jedno až dvě procenta klíšťat, lymskou boreliózu přenáší v určitých ohniscích dvacet až šedesát procent těchto parazitů.
Zdroj: Lidové noviny