Vláda schválila vznik nových oborů specializačního vzdělávání sester

Vláda posvětila Ministerstvu zdravotnictví návrh na vznik dvou nových oborů specializačního vzdělávání všeobecných sester. První z oborů reaguje na Národní onkologický plán ČR 2030 a potřebu zkvalitnění vzdělávání sester v oborech onkologie a hematoonkologie. Druhý specializační obor se týká péče o pacienty s chronickými, nehojícími se ránami, ministerstvo jím reaguje na stoupající incidenci chronických ran i skutečnost, že vybrané skupiny sester mohou dle novely zákona z roku 2021 předepisovat zdravotnické prostředky.

Cílem návrhu Ministerstva zdravotnictví na vznik nových oborů specializačního vzdělávání pro všeobecné sestry je v případě onkologie potřeba zkvalitnění vzdělání všeobecných a dětských sester v této oblasti. Návrh je tak v souladu s Národním onkologickým plánem ČR 2030 (NOPL). „Jedním ze strategických cílů NOPL je boj s onkologickými onemocněními ve vysokém standardu, v souladu s pokrokem ve vědě a v nových technologiích a zajištění dostatečného počtu kvalitního, kvalifikovaného a motivovaného lidského kapitálu v oblasti onkologie. Vysoce kvalitní onkologická péče je závislá na specificky erudovaných pracovnících a jedním z opatření, jak dosáhnout výše uvedeného cíle, je zkvalitnit vzdělávání sester v onkologii zavedením oboru specializačního vzdělávání všeobecných sester a dětských sester úzce zaměřeného na onkologii a hematoonkologii,“ vysvětluje ministerstvo zdravotnictví.

Stávající možnosti vzdělávání sester jsou nedostatečné

V současnosti si mohou sestry rozšířit vědomosti a dovednosti v této oblasti vzděláváním v oboru specializace Ošetřovatelská péče v interních oborech. Autoři návrhu však upozorňují, že tento obor připravuje sestry na poskytování specializované či vysoce specializované péče i v řadě jiných klinických oborů, jako je například diabetologie, kardiologie, pneumologie, gastroenterologie či alergologie. Samotná onkologie a hematoonkologie zde tak nemá adekvátní prostor. „Časová dotace vzdělávání věnovaná péči o pacienty s onkologickým nebo hematoonkologickým onemocněním je nedostatečná a nevyhovující,“ uvádějí autoři v důvodové zprávě. Podobně nevyhovující je podle ministerstva zdravotnictví také specializační vzdělávání dětských sester v oboru Ošetřovatelská pediatrická péče v klinických oborech. Ustanovením nových oborů specializačního vzdělávání sester v onkologii by měly vzniknout nové odbornosti s označením „Sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii“ a „Dětská sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii“. Ministerstvo zdravotnictví, resp. onkologická a hematoonkologická centra předpokládají, že by v první fázi bylo potřeba dovzdělat přibližně 350 sester. Od nových oborů si ministerstvo slibuje mimo jiné také zvýšení dostupnosti vysoce kvalitní péče o pacienty s onkologickými a hematoonkologickými diagnózami v době, kdy očekáváme nárůst počtu těchto diagnóz například v důsledku stárnutí populace. Vývoj v této oblasti podle ministerstva klade na sestry větší nároky a jejich role se mění. „Nepřetržitý a rozsáhlý vývoj v oblasti onkologické a hematoonkologické péče, rozšiřující se role onkologických a hematoonkologických sester vyžadují provést změny v profesním vzdělávání a zavést s potřebami zdraví populace obor zaměřený specificky na ošetřovatelskou péči v onkologii a hematoonkologii,“ konstatují autoři návrhu.

Nová odbornost – sestra pro hojení ran

Podobně nedostatečné jako v případě onkologických sester je i současné nastavení vzdělávání v oblasti péče o chronické nehojící se rány. To dnes probíhá pouze ve formě různých certifikovaných kursů či modulů v rámci některých oborů specializačního vzdělávání. Problematika prevence a terapie chronických ran má však podle předkladatelů návrhu významný socio‑ekonomický dopad. Chronické rány prodlužují hospitalizaci a jsou také často důvodem pro opakovanou hospitalizaci, když domácí léčba ran selže. „Významným faktem je stoupající incidence chronických ran souvisejících s demografickým vývojem, například bércové ulcerace venózní i arteriální etiologie, syndromy diabetické nohy, tlakové a vlhké kožní léze, onkologické rány apod.,“ vysvětluje ministerstvo zdravotnictví. Tato skutečnost podle autorů vyžaduje zajištění kvalitní ošetřovatelské péče i v prostředí mimo lůžková zařízení, a to maximálně erudovanými odborníky. Prodlužování hospitalizace či následná rehospitalizace totiž negativně ovlivňuje kvalitu života pacientů i neformálních pečujících. Cílem vzniku nového oboru s odborností Sestra pro hojení ran je tedy sjednocení vzdělávacích aktivit v této oblasti a zejména pak využívání evidence‑based poznatků a informací, od čehož si ministerstvo slibuje zvýšení kvality poskytované zdravotní péče. Potřebnost rozšíření a sjednocení vzdělávání v oblasti hojení ran pak podle autorů umocňuje také uskutečněná novela zákona č. 89/2021 Sb., o zdravotnických prostředcích, a změna zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, která umožňuje sestrám se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí předepisovat se souhlasem lékaře zdravotnické prostředky.

Pozitivní dopad na rozpočty pojišťoven

Od zavedení nových oborů specializačního vzdělávání sester si ministerstvo zdravotnictví slibuje pozitivní dopady nejen na rozsah a kvalitu péče či životy pacientů a jejich rodin, ale i na veřejné rozpočty. Změna by neměla mít dopad do výdajů státního a ostatních veřejných rozpočtů, autoři naopak očekávají úspory v oblasti výdajů zdravotních pojišťoven. „Lze očekávat dlouhodobé pozitivní hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty v podobě úspory veřejných financí v oblasti veřejného zdravotnictví. Prevence a dostupná včasná péče a léčba ať už onkologických onemocnění, nebo chronických, nehojících se ran by znamenaly úspory v oblasti výdajů zdravotních pojišťoven na léčbu těchto onemocnění,“ uzavírají autoři nového nařízení vlády, které by mělo nabýt účinnosti k 1. červenci 2023.