Přeskočit na obsah

Vláda slíbila více peněz na úhrady a platy

peníze, české, 2000
Foto: shutterstock.com

Úhrady za zdravotní služby v roce 2022 porostou výrazně více, než bylo v červnu domluveno v dohodovacím řízení. Kromě segmentu ambulantních specialistů, kde k žádné dohodě nedošlo, měly podle výsledků dohodovacího řízení růst úhrady zhruba o čtyři procenta. Ministerstvo zdravotnictví ale může ve veřejném zájmu dohodu změnit, a tak nakonec vydá úhradovou vyhlášku, podle které úhrady porostou o zhruba devět procent. Navýšení má být obdobné ve všech segmentech.

„Po jednání s Radou poskytovatelů zdravotní péče mohu potvrdit, že platy zdravotníků porostou a s nimi i celkové úhrady ze zdravotního pojištění. Ty se nakonec zvýší místo o čtyři procenta o téměř devět procent pro všechny. Znamená to 37 miliard korun navíc pro příští rok do zdravotnictví,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Celkové výdaje systému zdravotního pojištění jsou tak na příští rok kalkulovány na 439,5 miliardy korun.

Ministerstvo zdravotnictví vydá úhradovou vyhlášku do konce října. S avizovaným zněním vyhlášky jsou spokojení zástupci lékařů z Rady poskytovatelů i z odborů. Zdravotní pojišťovny ale varují, že se s takovými podmínkami nedokáží ani v příštím roce, přestože porostou platby za státní pojištěnce, vrátit k vyrovnanému hospodaření.

„Bereme to jako přijatelný kompromis, který nám umožní zvýšit platy těm, kteří si to zaslouží, a především navýšit péči o pacienty,“ citovala po jednání Rady poskytovatelů s ministrem zdravotnictví ČTK předsedu Rady poskytovatelů Vladimíra Dvořáka (Sdružení soukromých gynekologů ČR).

Pro Sdružení ambulantních specialistů ČR bylo důležité, že úhradová vyhláška má nakonec stanovit podobný růst ve všech segmentech, jak požadovalo. „Chtěli jsme víc na základě aktuálních dat o zatížení poskytovatelů všech typů péčí o postcovidové a jinak komplikované pacienty, ale respektujeme, že je žádoucí, aby všem segmentům bylo přidáno stejným procentem a že na větší navýšení všem toho času systém nemá. Samozřejmě se budeme snažit ještě hlídat konkrétní formulace v úhradové vyhlášce, ve splnění výše uvedeného slibu nárůstu skoro 9 procent ale věříme,“ uvádí předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

Podle zástupců zdravotních pojišťoven navýšení úhrad o devět procent místo o čtyři až pět procent (jak bylo částečně dohodnuto v dohodovacím řízení) znamená, že pojišťovny nebudou moci příští rok plánovat vyrovnané příjmy a náklady, ale jejich zdravotně pojistné plány budou počítat s deficitem. Tento rozdíl mezi příjmy a výdaji v roce 2022 pokryjí z přetrvávajících přebytků z předchozích let.

Pojišťovny další rok v minusu

Dopady navýšení úhrad si zdravotní pojišťovny ještě budou analyzovat. Bezprostředně po oznámení základních rysů ministerského rozhodnutí reagoval ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ing. Zdeněk Kabátek takto: „Neznám detaily, ale takové rozhodnutí povede k poměrně významnému navýšení nákladů systému v řádu miliard korun. To nabourává koncept vyrovnaného hospodaření pojišťovny v roce 2022, o kterém jsem dosud mluvil. Vyrovnaný stav by byl, kdyby byl růst úhrad zhruba čtyři až pět procent. Takto budeme těžko sestavovat vyrovnaný zdravotně pojistný plán. Budeme muset aktivizovat rezervy, které zatím máme k dispozici.“ Ani vývoj ekonomiky, který aktuálně přináší větší výběr pojistného, než se očekávalo, podle Kabátka prostor pro tak velký růst úhrad nedává. „Už v současné době modelujeme zdravotně pojistný plán s optimističtějším výhledem na příjmové straně, než jaký má Česká národní banka a ministerstvo financí,“ poznamenal Kabátek.

Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ing. Ladislava Friedricha není pochyb o tom, že kvůli vyššímu růstu úhrad budou mít zdravotní pojišťovny v příštím roce vyšší výdaje než příjmy. „Pokud bude nastavena takto vysoká úroveň úhrad, budou evidentně muset být pro rok 2022 zdravotně pojistné plány deficitní,“ uvedl Friedrich. „Už v tomto okamžiku máme v letošním roce šestnáctimiliardový deficit, přestože dochází k navýšení plateb státu. Pokud dojde pro příští rok k navýšení úhrad až k devíti procentům, tak tento deficit nejenže poneseme dál, ale ještě ho zindexujeme. Máme současně zadání od ministerstva financí, že v roce 2023 a v roce 2024 příspěvek státu za státní pojištěnce neporoste. To znamená počítat s dvouprocentním nárůstem pojistného. To není jen tak. Zdravotní pojišťovny jsou povinny předkládat ve svém zdravotně pojistném plánu střednědobý výhled na další dva roky. Nemůžeme se tvářit, že to za těchto podmínek můžeme beze změn parametrů střednědobého výhledu zvládnout,“ říká prezident SZP.

Už dříve Ing. Friedrich vyjádřil obavu, že se do budoucna nebude moci počítat s významným zvyšováním plateb státu za státní pojištěnce. „Součástí konsolidace veřejných financí nepochybně bude v dalších letech alespoň tlak na minimalizaci růstu státního příspěvku,“ očekává.

Platy porostou o šest procent

Oznámení ministra zdravotnictví o podobě úhradové vyhlášky na příští rok předcházela kolektivní dohoda vyššího stupně odborů s vládou po jednání s premiérem Andrejem Babišem o růstu platových tabulek. Právě kvůli růstu platů se úhrady navyšovaly. O šest procent by měly od příštího roku vzrůst tarify lékařů a sester a o pevných 1 400 korun ostatním zdravotnickým a nezdravotnickým pracovníkům nemocnic. „Navýšení o 1 400 korun je u nižšího zdravotnického personálu proto, že je více než šest procent,“ vysvětluje Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. „Letošní dohoda o navýšení platů a mezd ve zdravotnictví byla velmi těžká a složitá. Před jejím uzavřením proběhlo několik kol jednání a opakovaně jsme platy a mzdy řešili také s premiérem Andrejem Babišem. Výsledek jednání byl maximem možného,“ uvádí.

Původně odbory požadovaly růst o deset procent pro lékaře a o 3 000 korun pro ostatní zdravotníky. Letos rostly tarifní platy zdravotníkům o deset procent, příjmy dále navyšovaly i mimořádné odměny.

Zdravotní pojišťovny ustály rok 2020 díky výraznému navýšení plateb za státní pojištěnce. Na účtech měly na konci srpna 2021 zůstatky celkem 59 miliard korun. To je o 5,5 miliardy méně než na konci loňského roku. Z těchto přebytků mohou pojišťovny deficitní hospodaření v letošním a příštím roce financovat.


K VĚCI...
Adam Vojtěch nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví
Ministr Adam Vojtěch překonal dosavadní rekord Leoše Hegera a stal se nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví samostatné České republiky. Pětatřicetiletý právník, rodák z Českých Budějovic, je ve funkci k 8. říjnu 1 148 dní, Heger v čele ministerstva sloužil 1 093 dnů. Členem vlády se Vojtěch stal na konci roku 2017. Loni v září kabinet opustil a znovu byl jmenován letos v květnu. Do Poslanecké sněmovny už znovu nekandidoval. Premiér Andrej Babiš na rádiu Impuls oznámil, že Adam Vojtěch byl schválen jako velvyslanec ve Finsku a od 1. listopadu by měl odejít na ministerstvo zahraničních věcí.


Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…