Vrozenou vadu srdce má 40.000 dospělých, u třetiny je nutná operace

Vrozenou srdeční vadou trpí v Česku zhruba 40.000 dospělých, třetina potřebuje operaci nebo novou operaci, pokud jim vadu operovali lékaři už v dětství. I když řada vad se operuje hned po narození, většinou tím léčba nekončí. Komplexní program péče pro nemocné z celé republiky má už čtyři roky Centrum pro vrozené srdeční vady v dospělosti kardiocentra Nemocnice Na Homolce.

"Za tu dobu odoperoval odborný tým zhruba 350 pacientů, v drtivé většině je chirurgický zákrok zbavil obtíží a zkvalitnil jim život," řekl novinářům přednosta kardiocentra Štěpán Černý. Homolka spolupracuje s dětským kardiocentrem ve Fakultní nemocnici Motol, tamní odborníci se zkušenostmi s dětskými srdečními vadami jsou i u operací dospělých.

Součástí centra je odborná poradna, která pečuje o 2300 pacientů, ročně přibývá 120 až 130 nových, doplnila vedoucí lékařka centra Jana Popelová.

Centrum zajišťuje komplexní vyšetření, určí závažnost vady a doporučí operaci. Stará se také o ženy s vrozenou srdeční vadou v době těhotenství i porodu, zajišťuje i vyšetření plodu, zda vlohy k srdeční vadě nezdědil.

Vrozené srdeční vady se ale mnohdy daří odhalit až v dospělosti. "Lidé totiž někdy potíže, které je provázejí, přičítají jiným chorobám," vysvětlila Popelová. K rozpoznání řady vad nebyly v dětství pacientů vyvinuty metody, případně nebyly operační metody k jejich odstranění.

V centru se tak například stalo, že rozpoznali a operovali vrozenou srdeční vadu sedmdesátiletého člověka, který s ní celý život žil, vůbec o ní nevěděl a ani ji nijak neléčit. Obtíže bral jako normální známky stárnutí.

Jako jediní v Česku operují na Homolce některé vady za pomoci operačního robota. Nejmodernější postupy tak umožnily zachránit například čtyřicetiletou ženu, která sice o své vadě věděla od dětství a lékaři mluvili o nutnosti operace, neměli ale dřív k tomu vhodné metody.

Popelová řekla, že vrozenou srdeční vadu může člověk zdědit, přispět k ní ale mohou i nepříznivé vlivy v těhotenství. Riziko dědičnosti při postižení jednoho z rodičů je čtyři až šest procent. Plod mohou poškodit některé léky a infekce, zejména zarděnky, škodí ale například i chřipka.

Ročně se v Česku narodí se srdeční vadou šest až deset dětí z tisíce, dospělosti se díky kvalitní péči dožívá 90 procent z nich, každý rok asi 500. Podle Černého ubývá v Česku dětí s nejzávažnějšími srdečními vadami, které téměř nemají šanci dožít se dospělosti.

Včasné vyšetření všech žen v těhotenství umožní odhalit těžce poškozené plody, lékaři pak doporučí ženě potrat. Ženy se podle Černého většinou rozhodnou takové těhotenství ukončit, na rozdíl například od katolického Polska, kde počty poškozených dětí i z tohoto důvodu neklesají.

ČTK, Naďa Myslivcová

Zdroj: