Přeskočit na obsah

Vše, co je dobré vědět o vakcínách proti COVID-19

Vývoj vakcín začíná obdobně jako u všech ostatních léčivých přípravků v laboratoři, odkud se po úspěšných pokusech přesouvá do fáze I, II a III klinických hodnocení. Bezpečnost a účinnost většiny vakcín posuzuje na základě výsledků studie fáze III pro EU/EHP Evropská agentura pro léčivé přípravky (European Medicines Agency, EMA), a na základě posudku EMA následně Evropská komise vydává rozhodnutí o registraci přípravku. Tímto okamžikem lze přistoupit k jeho uvolnění pro vstup na trh a používat jej v celé Evropské unii.

Jak Mgr. Storová vysvětlila, celá procedura zahrnuje několik fází, jen EMA má při standardním procesu na posuzování 210 dní, Evropská komise na vydání rozhodnutí o registraci dalších 67 dní. Toto vše bylo v případě vakcín proti COVID-19 velmi zrychleno. „U některých vakcín se sloučila fáze I a II nebo II a III. Zatímco proces schvalování a registrace nové vakcíny by za obvyklých okolností trval zhruba podle odhadu dva roky, nyní se přistoupilo k tomu, že je účelné aplikovat podmínečně registrované vakcíny, které vyžadují i po uvedení na trh pečlivou farmakovigilanci k ověření některých skutečností, například jak dlouho přetrvá ochrana po aplikaci vakcíny, nebo zda by u osob, které prodělaly COVID-19, nestačila jen jedna posilovací dávka (booster) atd. Důvodem k urychlení formálních procesů je vysoké riziko infekce COVID-19 a odůvodněná potřeba masivní proočkovanosti zejména senzitivní populace ke snížení úmrtnosti na COVID-19,“ popisuje Mgr. Storová s důrazem na to, že i v tomto zrychleném procesu byl pečlivě hodnocen výskyt nežádoucích účinků i bezpečnost vakcín a zvažována míra rizika ku prospěchu.

Je nutné zdůraznit, že všechny dostupné a používané vakcíny získaly povolení k uvedení na trh podmínečně, to znamená, že minimálně po dalších 12 měsíců bude pečlivě sledovat jejich účinnost a bezpečnost EMA i SÚKL.

 

Mechanismy účinku existujících typů vakcín proti COVID-19

  1. Inaktivovaná (celovirionová) vakcína

    Do organismu je vpraven usmrcený koronavirus, čímž se nastartuje imunitní reakce organismu proti všem antigenům na povrchu viru (například vakcíny čínských společností Sinovac a Sinopharm). O jejich registraci v rámci Evropy nebylo zatím požádáno.
  2. Proteinová vakcína (nebo proteinová subjednotková vakcína)

    Do organismu je vpraven uměle vytvořený protein (antigen). Pro SARS-CoV-2 byl vytipován jako typický tzv. spike protein (S-protein), který nastartuje imunitní reakci proti této složce viru, a tím i proti viru samotnému. V některých subjednotkových vakcínách jsou antigeny obaleny umělou virovou částicí (například vakcína americké společnosti Novavax, která je nyní v procesu rolling-review EMA). Jde o běžný typ vakcín, který se již používá proti jiným onemocněním. Inovativní na této vakcíně je právě umělý virový antigen.
  3. Vektorové vakcíny (různé typy adenovirů)

    Pro tyto vakcíny byly jako vektory dopravující antigen (S-protein) do lidského organismu zvoleny nepatogenní adenoviry, v případě vakcíny Sputnik V jde dokonce o rekombinantní adenoviry dvou různých kmenů, a to r-Adv5 a r-Adv26, čímž se snižuje pravděpodobnost imunitní reakce proti samotnému vektoru první dávky, jíž se teoreticky může snížit účinnost dávky druhé, je-li zvolen stejný vektor. Tento problém nižší účinnosti druhé dávky se nedávno řešil u vakcíny, u níž byly zvoleny za vektor šimpanzí (pro člověka nepatogenní) adenoviry (vakcína společnosti AstraZeneca, pro EU již schválená). Použití této vakcíny schvaluje i WHO. Dalšími příklady vektorových vakcín jsou vakcíny čínské společnosti CanSino a společnosti Johnson & Johnson, které právě požádaly EMA o revizi a doporučení k podmínečné registraci.
  4. mRNA vakcína

    Jedná se o zcela nový, v historii u člověka nikdy nepoužitý typ vakcíny (dříve byla ověřována jen ve zvířecím experimentu), při jejíž aplikaci je do těla vpravena messenger-RNA nesoucí informaci pro tvorbu spike-proteinu. Nukleová kyselina může být zapouzdřena v lipidové nanočástici, což ji chrání před rozpadem (registrovaná vakcína společnosti Moderna). Buňky imunitního systému jsou schopny podle mRNA na svém endoplasmatickém retikulu tento protein samy vyrobit, exprimovat na svém povrchu a nastartovat tak tvorbu protilátek (již zmíněná vakcína společnosti Moderna, pak registrovaná vakcína společností Pfizer/BioNTech a vakcína společnosti CureVac, která je v současnosti v procesu rolling-review EMA).

Aktuální situace ve vývoji nových vakcín

Celosvětově bylo k 29. lednu 2021 celkem 63 vakcín v procesu klinického hodnocení a dalších 174 vakcín je zatím v preklinickém zkoumání. V klinické fázi III je aktuálně 22 vakcín, z nichž některé by mohly být adepty na získání rozhodnutí o registraci.

První tři vakcíny s podmínečnou registrací Evropské komise jsou očkovací látky společností BioNTech/Pfizer, Moderna a AstraZeneca. Jsou již dostupné i v ČR a očkuje se jimi. Firmy, které je vyrábějí, již mají podepsány dohody na dodávky a vakcínám byla udělena podmínečná registrace. „Podmíněná registrace je v rámci zrychleného procesu schvalování vydávána na rok, během něhož mají firmy přísně předepsáno, jaká další hodnocení musí doplnit, například měsíčně předkládat bezpečnostní zprávy,“ vysvětlila Mgr. Storová.

Další tři vakcíny společností Johnson & Johnson, CureVac a Novavax jsou nyní v průběžném posuzování, vyjma vakcíny společnosti Johnson & Johnson, která jím právě v den webináře prošla a firma požádala o hodnocení a následnou registraci. U této vakcíny by (podle tiskové zprávy EMA) v polovině března mohlo dojít k rozhodnutí o registraci a k dispozici by tak v EU byla čtvrtá vakcína proti COVID-19.

K dalším očkovacím látkám, které jsou v procesu nejdále, patří vakcína společnosti Sanofi-GSK, která má již uzavřenou dohodu na dodávky s Evropskou komisí, a vakcína společnosti Valneva, která je ve fázi vyjednávání s Evropskou komisí. Po nich následuje dvacítka dalších vakcín, u nichž v současnosti probíhají vědecké konzultace s EMA. V této fázi, kdy tedy žádost ještě nebyla podána, je i vakcína Sputnik V.

Rozdíly mezi vakcínami na trhu EU podle současně dostupných informací

Je nutné zdůraznit, že informace přibývají a mění se každým dnem. Aktualizace lze najít na www.ema.europa.eu, respektive na www.sukl.cz.

Comirnaty

První registrovanou vakcínou byla mRNA vakcína Comirnaty (BioNTech/Pfizer), která je dvoudávková. Ideální doba podání druhé dávky je kolem 21. dne (max. interval 42 dní) od první dávky. Je zatím jediná, která má udělenu registraci pro věkovou skupinu od 16 let (další dvě až od 18). Horní věková hranice nebyla u žádné z vakcín definována. Účinnost této vakcíny byla stanovena 95 procent. Do klinického hodnocení bylo zahrnuto přes 36 000 osob. Kompletní ochrana nastává týden po 2. dávce. Vakcína je náročná na transport i skladování (maximálně 6 měsíců při teplotě -90 až -60 °C), uchovává se na suchém ledu, při vyjmutí z mrazničky lze neotevřenou vakcínu uchovat při teplotě 2–8 °C pět dnů, při teplotě do 30 °C dvě hodiny, vakcína nesmí být znovu zmrazena. Při otevření a naředění může být při teplotě 2–30 °C používána šest hodin.

Nejčastějším nežádoucím účinkům z klinických hodnocení odpovídají i z praxe hlášené nežádoucí účinky. Většinou se jedná o influenza-like syndrom, tedy únavu, bolest hlavy, svalů a kloubů, případně bolest a zduření v místě vpichu, které v řádu hodin nebo několika málo dnů ustupují. Mezi nejvážnější nežádoucí účinky patří alergické reakce, které mohou mít vzácně i charakter anafylaktického šoku.

Moderna

Je také dvoudávková vakcína typu mRNA, druhá dávka by měla být aplikována ideálně 28. den (maximálně do 35 dnů). Na rozdíl od předchozí vakcíny zde dochází ke kompletní ochraně až 14 dní po druhé dávce. Účinnost je stanovena 94,1 procenta. Skladuje se při nízkých teplotách (-25 až -15 °C), ale dovolen zde není suchý led. Po transportu za těchto nízkých teplot může být lahvička uchovávána 30 dní v lednici, po vyjmutí může být při 8–25 °C uchovávána po 12 hodin, opět nesmí být znovu zmražena. Doba použitelnosti po otevření je šest hodin při teplotě 2–26 °C.

Nežádoucí účinky jsou obdobné jako u předchozí vakcíny, jedná se o chřipce podobné příznaky, případně kožní reakce. U každé vakcíny je třeba respektovat uvedené kontraindikace, stejně jako diagnózy, u nichž by se mělo k osobám přistupovat individuálně a s velkou pozorností k očkování křehkých seniorů.

AstraZeneca

Oproti dvěma předchozím má tato adenovirová vakcína nespornou výhodu – její uchovávání je mnohem jednodušší, a naopak se musí chránit před mrazem. Skladuje se 6 měsíců při chladničkové teplotě 2–8 °C. Výhodou je i to, že druhá dávka může být podána v rozmezí 3–23 týdnů. Účinnost je 59,5 procenta. „I při této účinnosti se u očkovaných zabránilo těžšímu průběhu onemocnění COVID-19. Právě tato vakcína by vzhledem k podmínkám skladování mohla být nejpřijatelnější pro praktické lékaře,“ říká Mgr. Storová.

Nežádoucí účinky jsou i zde obdobné výsledkům z klinických hodnocení, tedy pocit tepla, svědění a podobné symptomy v místě vpichu, pocit únavy, zimnice, bolest kloubů, svalů, nauzea. Navíc jsou zde oproti předchozím vakcínám hlášeny průjmy.

 

Nejčastější dezinformace o očkování

1. Vakcína vyvinutá v tak krátké době nemůže být účinná. Farmaceutickým firmám jde pouze o zisk, nikoli o bezpečí lidí.

Fakt: Virus SARS-CoV-2 je podobný virům SARS a MERS. Týmy, které se věnovaly výzkumu vakcín na tyto viry, využily mnohaletých předchozích znalostí. Vzhledem k celosvětovému šíření mohlo být do výzkumu zařazeno více center a do studií podstatně více lidí rychleji než kdykoli předtím. Vzhledem k celosvětové pandemii se podařilo data nasbírat v krátkém čase, navíc farmaceutické společnosti jsou ochotné investovat do výzkumu mnohem více finančních i lidských zdrojů. Hodnocení nových vakcín probíhá podle obvyklých standardů pro zajištění kvality, bezpečnosti a účinnosti a rozhodnutí o registraci je podloženo potřebnými údaji. Urychlují se hlavně administrativní kroky. Výzkum vakcín byl podpořen i z vládních zdrojů v několika zemích.

2. Vakcíny obsahují buňky z potracených dětí.

Fakt: Viry nejsou schopny samostatného množení mimo hostitelskou buňku, k jejich kultivaci/výrobě se buňky musejí používat. Nejčastěji se jedná o tkáňové kultury zvířecích buněk nebo lidských buněk izolovaných z nádorových klonů nebo lidských kmenových buněk. Vakcinační virové částice jsou na těchto tkáňových kulturách (pěstovaných dlouhodobě v živné tekutině) namnoženy a následně z ní separovány. U některých vakcín jsou používány lilie buněk embryonálního původu. Ty jsou však po desítky let uchovány jako buněčná kultura. V žádném případě nedochází k provádění potratů za účelem vývoje a výroby vakcín a samotné vakcíny tyto buňky neobsahují.

3. Vakcíny farmaceutických společností BioNTech/Pfizer a Moderna pracují na principu tzv. mRNA. Jedná se o neznámou a dosud nevyzkoušenou technologii a nevíme, co v těle napáchá za škody.

Fakt: Přestože jde o nový typ vakcín, na jejich vývoji se pracuje již téměř 30 let. Nejedná se tedy o zcela novou narychlo vyvinutou metodu. Světovými průkopníky platformy mRNA byly právě společnosti BioNTech a Moderna.

4. Vakcíny mohou změnit lidskou DNA a způsobují genetické poruchy.

Fakt: Vakcíny obsahují pouze genetickou informaci pro tvorbu tzv. spike-proteinu, což je identická bílkovina, jako je na povrchu koronaviru způsobujícího onemocnění COVID-19. Po podání vakcíny buňky přečtou genetickou informaci, na jejímž základě začnou vytvářet tzv. spike-protein. Imunitní systém bude s tímto proteinem zacházet jako s cizorodou látkou a vytvoří proti němu přirozenou obranu. Pokud očkovaná osoba přijde později do styku s virem SARS-CoV-2, imunitní systém rozpozná spike-protein a bude připraven na něj zaútočit. Vakcína lidskou DNA nemění, ani nezpůsobuje genetické vady. Pokud by měla měnit lidskou DNA, muselo by ji měnit např. vše, co sníme, nebo při jakékoli infekci jiným mikroorganismem.

5. Očkování způsobuje poruchu plodnosti kvůli příbuznosti protilátek s proteinem syncytin-1, který by mohl narušovat vývoj placenty a způsobit neplodnost žen.

Fakt: V preklinických studiích nebyl vliv vakcín na fertilitu potvrzen. Pouze malá část spike-proteinu připomíná část proteinu syncytin-1, který je životně důležitý pro tvorbu placenty. Sekvence aminokyselin, které jsou podobné v syncytin-1 a v S-proteinu je poměrně krátká. Pouze dvě velmi malé části těchto proteinů vypadají stejně, takže je velmi nepravděpodobné, že by protilátka proti S-proteinu „napadla“ syncytin-1 (podobně jako pravděpodobně nedochází k neplodnosti po infekci virem SARS-CoV-2, kdy jsou také tvořeny protilátky proti S-proteinu). Kromě toho, ani v preklinických studiích nebyl potvrzen vliv vakcín na fertilitu.

6. Proč očkujeme, když i očkovaní se mohou nakazit?

Fakt: Po každém očkování se lze potenciálně nakazit, ale lze předpokládat, že průběh nemoci bude výrazně lehčí a virová nálož nižší. Vakcína prokazatelně (podle studií fáze III revidovaných EMA) chrání před těžkým průběhem COVID-19. Předběžná data z Izraele, kde je proočkovanost zatím nejvyšší, prokazují, že u očkované populace se snižuje i přenos viru.

7. Informace o nežádoucích účincích jsou tajeny.

Fakt: Naopak EMA i SÚKL informují o nežádoucích účincích ještě transparentněji než u jiných léčivých přípravků. Kromě jednotlivých hlášení procházejí vakcíny měsíčními hodnoceními farmakovigilance. SÚKL nedávno zveřejnil první hlášení, které by mohlo eventuálně souviset s nežádoucími účinky vakcíny. Všechna hlášení se předávají EMA, která je vyhodnotí. Například dnes již víme, že hlášená úmrtí v Norsku neměla souvislost s očkováním.

8. Vakcíny obsahují tukové částice, které při aplikaci mohou způsobit trombózu.

Fakt: Lipidy jsou normální součástí tělních tekutin, navíc vakcína se aplikuje do svalu, riziko podobných komplikací je tedy velmi nepravděpodobné, a navíc žádná pozorování o této souvislosti neinformují. Naopak, je zcela bezpečně prokázáno, že samotné onemocnění COVID-19 způsobuje trombózy, ikty a srdeční komplikace (kromě těžkých pneumonií, ARDS, cytokinových bouří a multiorgánového selhání).

 

V závěru přednášky odpověděla Mgr. Storová na několik nejčastějších dotazů účastníků webináře:

Může být vakcína společnosti AstraZeneca používána i u osob starších 80 let?

Již na podzim bylo známo, že klinická hodnocení této vakcíny probíhají většinou u věkových skupin 18–55 let. I ve studiích u vakcín společností Pfizer a Moderna bylo také nejvíce sledovaných ve věkové skupině 18–55 let. Procento seniorské populace u mRNA vakcín bylo kolem 20 procent, u vakcíny společnosti AstraZeneca činilo jen kolem šesti procent. Je fakt, že u starších osob byla také dokumentována imunitní odpověď, takže i starší lidé jsou do značné míry chráněni. Obecně u seniorní populace je imunitní odpověď na jakoukoli vakcinaci nižší, za což může senescence imunitního systému. I WHO podporuje očkování seniorů 80+ touto vakcínou. EMA však raději doporučila společnosti AstraZeneca, aby získala více dat o účinnosti a bezpečnosti u starší populace.

Nicméně po dlouhých diskuzích nebyla u této vakcíny horní věková hranice omezena. Pokud tak některé státy činí, není to z důvodů odborných, ale z rozhodnutí souvisejících s národními očkovacími strategiemi.

Pro všechny vakcíny však platí, že je třeba zhodnotit stav seniora, aby byl schopen při případném výskytu nežádoucích účinků je zvládnout.

Má smysl s ohledem na nižší účinnost AstraZeneca očkování zdravotníků?

Imunitní odpověď na vakcínu je prokázána, očkování tedy určitě smysl má i u zdravotníků.

Jak je to v případě vakcíny společnosti Pfizer/BioNTech při její aplikaci v domácím prostředí, kdy je vystavena často složitému transportu?

Podle dosud dostupných dat není dost informací o tom, jak převážet vakcínu po vyzvednutí v rozmraženém stavu. Není vyloučeno, že pravidla budu změněna.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené