Vyhoďme je z kola ven

Zdravotní pojišťovny si jedním šmahem dělají čistý stůl. S posvěcením ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) se rozhodly ukončit smlouvy se všemi lůžkovými zdravotnickými zařízeními. Příští rok si budou vybírat, s kým uzavřou novou smlouvu od ledna 2013 a jaké oddělení k tomuto datu skončí.

Rušení přebytečných lůžek v českých nemocnicích tak získává radikálně vyšší dynamiku. Je to razantní krok, u kterého zatím není vidět, jestli míří na správnou cestu, nebo ze srázu. To nejdůležitější totiž nezaznělo. Tedy – jaká pravidla bude restart sítě nemocnic mít.

O ředitelích nemocnic se někdy říká, že jsou tak dobří manažeři, jak dobré mají vztahy s ředitelem krajské pobočky zdravotní pojišťovny. O zdravotnictví se říká, že patří mezi obory promořené korupcí. A některé věci, které se říkávají o zdravotních pojišťovnách, nejde publikovat.

Ještěže to jsou jen řeči. Jinak by se člověku z očekávání, co se bude dít příští rok, svíral žaludek.

Buďme ale optimisty. Zdravotní pojišťovny mají k dispozici spoustu dat. Vědí, která oddělení jsou vytížená, kam se naopak lidi nehrnou. Pokud si správně setřídí údaje, dokážou zjistit i některé informace o kvalitě péče.

Mohou se ptát, je-li na oddělení dost erudovaných lékařů a sester. Otázka je, po čem se budou pojišťovny při výběru lůžek do nové sítě pídit. Není to jen tak. Smlouvy, které uzavřou zdravotní pojišťovny s jednotlivými nemocnicemi, rozhodnou o tom, kam půjdou ve zdravotnictví veřejné peníze. Na nich bude záviset, jak daleko to budou mít pacienti do nemocnice.

Podle Hegerova náměstka Petra Noska jsou kritéria výběru otázka pro pojišťovny a ministerstvo si může nanejvýš přát, aby ho pojišťovny o kritériích informovaly. Vláda jen příští rok nově stanoví, jak blízko musí být nejbližší nemocnice nebo lékař.

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček říká, že jasná kritéria, podle kterých se bude rozhodovat, teprve budou stanovena. Mezi podmínky bude patřit minimální počet jednotlivých výkonů, které se v nemocnici provádí. Už dříve to pojišťovny řekly v případě porodnic – ve které se nenarodí ročně alespoň 800 dětí, ta se má zavřít.

Na mysli budou mít pojišťovny i stávající využití lůžek a místní dostupnost péče.

Minimální počet provedených výkonů je odborně zdůvodnitelný ukazatel. Na oddělení, kde se lékaři a sestry statisticky nesetkají s komplikovaným případem, jak je rok dlouhý, budou rizika pro pacienty větší.

Jenže kde je ta hranice, je těžké určit. Ve velkých nemocnicích má obecně smysl koncentrovat spíš péči specializovanou, náročnou na techniku a vybavení.

Případ porodnic ukazuje, že se nic nesmí přehánět. Pokud by se zavřely ty malé, nebudou velké porodnice kapacitně stíhat. Porodníci, kteří platí ve svém oboru za špičku, a zkušené porodní asistentky tu budou zbytečně zavaleni banálními případy.

Místo aby v největších, nejlépe vybavených a nejdražších porodnicích bylo relativně klidné prostředí pro ženy nemocné nebo s rizikovým těhotenstvím, ještě se zvětší nával zdravých těhotných. Takových, pro které by mohly pojišťovny zajistit dobrou péči levněji v menší nemocnici.

Hraje se o mnohem víc než jen o peníze

Jestliže tu vzniká příležitost na vyladění stávající sítě nemocničních lůžek, musí přece jasně zaznít, jakou síť chceme. To, že by se rušily celé nemocnice, podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavla Horáka sice nejde vyloučit, ale bylo by to výjimečné. Představuje si spíš, že v některých menších nemocnicích zůstane jen interna, léčebna dlouhodobě nemocných a potřebné ambulance.

Má tak vypadat běžná malá nemocnice?

Určitě bude dobře, pokud se zavře oddělení, kde se stejně nemocnici nepodařilo získat dostatek kvalifikovaných zdravotníků. K čemu ale bude dobré, pokud se zruší lůžka v kvalitních menších ústavech a pacienti budou muset jezdit do fakultních nemocnic? Nebylo by rozumnější, aby se naopak fakultní nemocnice více specializovaly?

Musí být v každé pražské fakultce rozvinuté všechny obory, když jsou od sebe vzdálené deset minut jízdy sanitkou? Koneckonců, opravdu potřebujeme v Praze sedm přímo řízených nemocnic?

Letos už po jednáních s kraji bylo zrušeno zhruba 1600 lůžek. Pokud vyjdou předpoklady Všeobecné zdravotní pojišťovny, zanikne příští rok dalších 8400. Pro srovnání, od konce 90. let se dosud podařilo zrušit asi 11 tisíc akutních lůžek. Na ministerstvu i v pojišťovnách doufají, že to pomůže s problémem platů nemocničních lékařů. Nemocnicím, které zruší lůžka nebo oddělení, pojišťovny slibují zachování stávající výše úhrad.

Co ředitel nemocnice ušetří na lidech, svícení, topení a uklízení na zrušeném oddělení, má dát na platy. Šetření peněz ve veřejném zdravotním pojištění a hledání prostředků na platy je jistě ušlechtilý cíl, ale při masivním rušení akutních lůžek se hraje o mnohem víc.

---

autor: Adéla Čabanová, redaktorka

LN

Zdroj: Lidové noviny