Vyléčení onkologičtí pacienti získají „právo být zapomenuti“

Zástupci Ministerstva zdravotnictví, pacientských organizací a finančního sektoru se shodli na tom, že vyléčení onkologičtí pacienti by měli získat „právo být zapomenuti“. Tato skupina pacientů má vzhledem ke své diagnóze problém získat životní pojištění a řadu jiných finančních služeb. To by se ale mělo brzy změnit. Pojišťovny či banky by v blízké budoucnosti neměly po sedmi letech u většiny onkologických diagnóz přihlížet k předchozímu onemocnění. U některých diagnóz se zvažuje i kratší doba, naopak v závažnějších případech by mělo jít o desetileté časové období.

Právo být zapomenut je diskutováno v řadě evropských zemí, některé je dokonce zvažují zakotvit do svých právních řádů. Pode Národní asociace pacientských organizací jsou v devíti členských zemích připravována regulační opatření nebo tam již právo být zapomenut rozeznávají. „Například Francie toto pravidlo zavedla již v roce 2016, a to po uplynutí 10 let po ukončení léčby,“ upřesňuje NAPO s tím, že lhůtu Francie loni zkrátila dokonce na polovinu. V České republice byl tento termín dlouho neznámý. Podle výzkumu agentury Nielsen Admosphere tento pojem nikdy neslyšelo 91 procent lidí. Dopad neexistence takového práva ale velmi silně pociťují onkologičtí pacienti. „Z průzkumů mezi zástupci pacientských organizací vyplynulo, že pacienti, kteří jsou po úspěšném vyléčení zejména, ale nejen onkologických onemocnění, se setkávají s něčím, co popisovali jako nerovnost v přístupu k finančním produktům,“ uvedl vrchní ředitel Ministerstva zdravotnictví pro legislativu a právo Radek Policar. Průzkum Národního institutu SYRI ukázal, že čtvrtina dotázaných se potýkala s problémem získat životní pojištění, další nedosáhli na hypotéku, cestovní pojištění či spotřebitelský nebo podnikatelský úvěr. Pacienti tak musejí často obíhat různé bankovní instituce a doufat, že uspějí, nebo půjčky řeší přes své známé či příbuzné. Dvě pětiny respondentů si proto myslí, že by bylo dobré, kdyby různé instituce – jako banky, pojišťovny, ale také zaměstnavatelé či veřejná správa – musely po určité době jejich zdravotní historii zapomenout. Pětina pak vnímala zavedení „práva být zapomenut“, resp. lepší ochranu před diskriminací při vyřizování finančních produktů jako prioritu, která by jim významně zlepšila kvalitu života.

Pacienti se dočkali, změna přichází

Popsanými útrapami vyléčených pacientů se Ministerstvo zdravotnictví začalo vážně zabývat přibližně v červnu 2022. V uplynulém roce pak podle Radka Policara proběhla celá řada jednání se zástupci pacientů i Ministerstva zdravotnictví. Jejich výsledkem je dlouho očekávaná změna. „Získat životní pojištění či řadu jiných finančních produktů je dnes pro lidi, kteří se léčili s rakovinou, v řadě případů obtížné. Pojišťovny s nimi buď neuzavírají smlouvy, anebo jim zvyšují ceny svých produktů. To vše navzdory tomu, že léčbu ukončili už před lety a jsou zdraví. To se teď změní. Naším cílem je, aby pacienti po určité době od ukončení léčby už byli bráni tak, jako by nemoc nikdy neměli, a pojišťovny je pojistily za standardních podmínek,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

V zájmu pojišťoven a dalších finančních institucí je nepochybně minimalizovat své riziko. Změnu přístupu k vyléčeným pacientům, resp. ochotu těchto institucí odhlédnout od předchozího onemocnění klienta, zajistil nejen dlouhodobý dialog mezi zmíněnými stranami, ale zejména přesná data, která poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). „Díky kvalitnímu a rozsáhlému sběru dat v Národním zdravotnickém informačním systému jsme schopni na tvrdých datech doložit, že v případě velkého množství pacientů vyléčených z onkologických onemocnění je po určité době několika let minimální až zanedbatelné riziko návratu jejich onemocnění, v těchto případech tedy nedává smysl, aby finanční instituce v rámci svých úvah o sjednání smlouvy s daným člověkem či v rámci posouzení rizik přihlížely k jeho minulému onemocnění,“ vysvětlil Radek Policar. To potvrzuje i výkonný ředitel České asociace pojišťoven a České kanceláře pojistitelů Jan Matoušek, podle kterého pojišťovny díky datům ÚZIS mohou lépe zhodnotit rizikovost onkologických pacientů. „Moje poděkování patří Ministerstvu zdravotnictví a ÚZIS za tu novou a v českých poměrech zcela unikátní studii onkologických onemocnění a pacientských dat, která z této studie vyplývají. Umožní nám to, abychom významně přesněji hodnotili rizikovost onkologických pacientů,“ uvedl Jan Matoušek s tím, že hodnocení rizika je při poskytování životního pojištění z hlediska pojišťoven klíčové.

Zákon netřeba, samoregulace postačí

Přestože, jak bylo zmíněno, řada zemí uvažuje o zakotvení práva být zapomenut do legislativy, stejného efektu lze dosáhnout i skrze samoregulaci dotčených institucí. Ostatně vzhledem k průtahům, kterými může trpět legislativní proces, má samoregulace nespornou výhodu v rychlé aplikaci tohoto práva do praxe. I proto se podle Radka Policara nakonec ministerstvo při diskusích s pacienty a pojišťovnami dohodlo, že se v tomto případě zákony měnit nebudou. „Dohodli jsme se, že není nezbytné měnit zákony, neboť jsme schopni k témuž cíli dospět na základě dohody zúčastněných,“ potvrdil Radek Policar. Podle Jana Matouška data ze zmíněné studie ÚZIS České asociaci pojišťoven umožnila vydat klíčové samoregulační doporučení, aby pojišťovny po sedmi letech u drtivé většiny onkologických diagnóz přestaly zohledňovat předchozí onemocnění. Podle Matouška je zřejmé, že v tu chvíli je rizikovost takového pacienta už jen velmi nízká. Řada pacientů má ale podle něj také předčasné a „zbytečné obavy“, že v pojišťovně neuspějí. „Pacienti se automaticky domnívají, že jako vyléčení onkologičtí pacienti stejně takové pojištění nezískají. Není to pravda,“ upozornil Jan Matoušek s tím, že se nyní pojišťovny ve spolupráci s pacientskými organizacemi pokusí zlepšit informovanost pacientů. Mimo jiné například tím, že vytvoří společný rozcestník onkologických onemocnění, kde si každý zájemce o pojištění ověří, zda jeho diagnóza je, či není po sedmi letech zapomenutelná. Čas potřebný k zapomnění však může být variabilní. „V mnoha případech data ukazují, že tomu bude moci být i po kratším období. Samozřejmě u některých závažných onkologických onemocnění to bude například po desetiletém časovém období,“ upřesnil Matoušek.

Lepší než v Evropě

Zamýšlené samoregulační mechanismy jdou podle Matouška v řadě bodů nad rámec navržené evropské regulace, což kvituje i členka představenstva Hlasu onkologických pacientů Michaela Tůmová. „To, že asociace pojišťoven šla ještě nad rámec ostatních zemí, které právo na zapomenutí přijaly, je pro nás velká radost. A také to, že jsme nemuseli jít legislativním procesem, který by byl zdlouhavý, a je to formou samoregulace. Takže za mě veliký dík a těšíme se, jak to bude fungovat,“ zhodnotila Michaela Tůmová. V následujících letech by měl dialog mezi pacienty, pojišťovnami a ministerstvem v této oblasti posilovat a stanovená samoregulační pravidla by se následně v závislosti na získaných zkušenostech i pokračující diskusi mohla dále modifikovat. „Předpokládáme, že debata neustane, že budeme naše samoregulační opatření schopni s pacientskými organizacemi a s Ministerstvem zdravotnictví vyhodnocovat, vracet se k nim, říkat si, jestli fungují, a případně je upravovat,“ uzavřel Matoušek.