Přeskočit na obsah

Výročí: Adiktologie ve VFN oslavila 75 let boje se závislostmi

Klinika Adiktologie_VFN
Foto Klinika Adiktologie VFN

Historie boje se závislostmi v pražské Všeobecné fakultní nemocnici se začala psát v roce 1948, kdy bylo u Apolináře založeno protialkoholní oddělení v čele s legendárním MUDr. Jaroslavem Skálou. Oddělení, které začínalo s pouhými dvanácti lůžky, dosáhlo obrovských úspěchů, na které může být právem hrdé. I po 75 letech ale zůstává alkohol na dnešní Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN stále nepřítelem číslo jedna. Útěchou adiktologů může být skutečnost, že v České republice máme ve srovnání se zahraničím výrazně méně pacientů závislých na nelegálních tvrdých drogách.

Léčba alkoholismu u Apolináře začala v roce 1948 otevřením prvního samostatného protialkoholního oddělení s dvanácti lůžky. Oddělení proslulo především svou apomorfinovou kúrou založenou na Pavlovově učení o podmíněných reflexech. Jednalo se o subkutánní aplikaci apomorfinu, který vyvolával zvracení, ve spojení s podmiňováním takto vyvolaného dávivého reflexu výpary a chutí alkoholu. „Legendou se stal MUDr. Jaroslav Skála i léčba, kterou spolu s doktorem Jandou v roce 1950 zavedli – Antabus. Během čtyř let se oddělení rozrostlo na čtyřicet lůžek. Původně bylo krátce koedukované, ale záhy začalo sloužit pouze pro léčbu mužů. Doba léčby se v průběhu let měnila, doktor Skála zkoušel různé léčebné modely a délky léčby, až se ustálila na 13–16 týdnech,“ připomněl primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN MUDr. Petr Popov.

Úspěch se skrývá v kombinované léčbě

Nejčastějším důvodem pro přijetí k léčbě v Apolináři (a později v Lojovicích, což bylo další pracoviště kliniky, kde se léčily ženy) byla a zůstává v první řadě závislost na alkoholu. Věkové rozpětí pacientů bylo už od počátku velmi široké, ale v průběhu let se ještě rozšiřovalo. Dnes se u Apolináře léčí i děti a adolescenti (dětská adiktologie) stejně jako senioři (gerontoadiktologie). Terapie stále dodržuje kombinaci biologické (lékové) formy s pracovní terapií, psychoterapií a pohybem. Výsledky mohou návštěvníci kliniky vidět nejen na výzdobě samotné budovy a pokojů, ale i na zahradě, která slouží pro relaxaci klientů i jejich návštěv.

„Blinkačkám“ už odzvonilo

„Některé metody, například averzivní terapie – takzvané blinkačky –, kdy po užití alkoholu naši pacienti nekontrolovaně zvraceli, jsme zcela opustili, některé, třeba užívání Antabusu, používáme stále,“ hodnotí MUDr. Popov. Jsou zde ale další metody, jejichž význam naopak vzrostl. „Výrazně se zvýšila intenzita psychoterapie a také přibyla léčba duálních poruch. Ty mají naši respondenti poměrně často, týkají se poruch nálad, osobnosti, schizofrenie… Díky lékům (antidepresiva, antipsychotika), které v počátcích protialkoholního oddělení v roce 1948 ještě neexistovaly, máme větší šanci je řešit. Zásadní změnu v léčbě závislostí přinesla substituční léčba, konkrétně u závislosti na nikotinu a závislosti na opioidech,“ dodává Popov.

Léčba žen je obtížnější

Léčba závislosti žen má u Apolináře kratší historii a je do určité míry specifická. Principiálně se však příliš neliší. „Závislým ženám jsme se začali věnovat o 25 let později, léčebnými metodami se péče neliší, ale zásadně se liší délkou,“ vysvětluje primář Popov s tím, že základní cyklus trvá 16 týdnů, u mužů jen 13. Důvodem je vyšší četnost některých komorbidit, například poruch příjmu potravy či post­trau­ma­tic­kých poruch v souvislosti se zneužíváním. Větší důraz kladou lékaři na rodinnou terapii, atmosféru na oddělení, na zpětnou vazbu, doléčovací program nebo svépomocnou organizaci pro abstinující závislé ženy. Takto vybudovaný komplexní program funguje nepřetržitě padesát let a dosud jím prošlo skoro šest tisíc pacientek.

Největší pokrok a úspěchy?

A v čem spatřuje primář Popov největší pokrok? „Rozhodně rozšíření spektra používaných metod a léků, které více odpovídají pestré skladbě pacientů a jejich potřebám,“ uvažuje primář Popov, podle něhož je ale významné i zapojení širšího spektra zdravotníků. „A také rozšíření spektra pomáhajících profesí – vedle psychiatrů, psychologů, zdravotních sester a sociálních pracovníků jsou to dnes také adiktologové,“ uzavírá.  

Sdílejte článek

Doporučené