Přeskočit na obsah

Výuka o duševním zdraví posílí prevenci

B01 iStock-641392144
Fotografie jsou ilustrační, všechny zobrazené osoby jsou modelem. Zdroj: iStock.

Předmět Výchova ke zdraví by mohl být rozšířen o kapitoly týkající se zlepšení gramotnosti v oblasti duševního zdraví. Podle dřívějších mezinárodních dat se jedno ze sedmi dětí a dospívajících potýká s psychickými problémy. Recentní zjištění pracovníků Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) mapujících situaci v ČR říká, že dokonce přes 40 procent žáků 9. tříd má příznaky středně těžké až těžké deprese, nicméně více než tři čtvrtiny mladých se v případě duševních potíží stydí požádat o pomoc. Polovina problémů s duševním zdravím přitom začíná již před 14. rokem a 75 procent před 24. rokem věku.

Ke zlepšení současné situace spojené jednak s nárůstem duševních onemocnění, ale také s omezenou dostupností odborné péče by měl přispět projekt SUPREME‑MH, zaměřený především na prevenci. Výsledky pilotního projektu prezentovali odborníci NUDZ v rámci konference k projektu „Monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů“, která se konala 24. 11. v Praze.

Pilotní monitoring, který proběhl v létě 2023, upozornil, že zhoršený well­‑being byl přítomen u více než poloviny žáků 9. ročníků (66 % dívek, 41 % chlapců), 32 procent (45 % dívek, 19 % chlapců) projevovalo známky klinicky významné úzkosti. Dívky jsou zatíženy horším duševním zdravím ve všech oblastech, a to dvoj‑ až trojnásobně. Deprese a úzkost u dětí a dospívajících patří mezi jedno z pěti nejčastějších duševních onemocnění. Sebevražda je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí ve věku 15–19 let. Pracovní skupina pro výzkum duševního zdraví dětí a adolescentů (DZDA) pod NUDZ nejen zkoumá duševní zdraví dětí a dospívajících, zavádí pravidelný monitoring duševního zdraví dětí do českých škol, ale také v této oblasti vzdělává učitele, spolupracuje s rodiči a vytváří materiály o duševním zdraví pro děti, školy i rodiče.

„Dětské období je naprosto zásadní pro duševní vývoj a duševní zdraví v dospělosti. Zároveň tématem, které v současnosti rezonuje, je přetíženost špičky pyramidy péče o duševní zdraví v ČR, tedy nedostatek dětských psychiatrů a dětských klinických psychoterapeutů. Proto je potřeba posílit spodní patro pyramidy založené na sebepéči a prevenci duševních onemocnění,“ uvedl MUDr. Matěj Kučera, výzkumný pracovník NUDZ.

Hlavním cílem projektu SUPREME‑MH stojícího na dvou pilířích je podpora duševního zdraví a well‑beingu dětí a adolescentů. Prvním pilířem je vytvoření systému pravidelného monitoringu u dětí a adolescentů, tím druhým je implementace univerzálního vzdělávacího programu pro základní školy Všech pět pohromadě. Jeho pilotní část se zatím zaměřila na žáky 6. a 7. ročníků ZŠ v Karlovarském a Plzeňském kraji, kde odborníci otestovali programy zaměřené na duševní gramotnost, duševní zdraví, ale i povědomí o tom, kde je možné hledat pomoc, a výsledky následně porovnali s kontrolní skupinou, v níž s dětmi nepracovali.

Důvodem pro vytvoření monitoringu duševního zdraví u dětí a dospívajících je podle MUDr. Kučery nedostatek informací o DZDA. Pomoci by zde mělo vytvoření měřicích nástrojů přizpůsobených na české prostředí, pilotování monitoringu v ČR a nastavení periodického monitoringu sledování DZDA. Monitoring je zaměřen na tři hlavní oblasti: duševní gramotnost, duševní well‑being a symptomy duševního zdraví/nemoci. Duševní gramotnost zahrnuje především porozumění tomu, co je duševní zdraví a jak si ho udržet, porozumění duševním poruchám a jejich nápravě, snižování stigmatizace duševních poruch a podporování sebedůvěry a vyhledávání pomoci.

Aktuálně pracují výzkumníci NUDZ spolu s Českou školní inspekcí (ČŠI) na přípravě robustního programu, díky němuž by si každá škola mohla sbírat data samostatně automaticky prostřednictvím systému ČŠI. Ideální by podle MUDr. Kučery byl každoroční sběr dat nebo zapojení žáků při testování znalostí 5. a 9. ročníků ZŠ. Systematický sběr dat o duševním zdraví by se mohl stát základní platformou pro plánování nejen dalšího vzdělávání, ale i například potřebných kapacit péče do budoucnosti.

Všech pět pohromadě

„Program Všech pět pohromadě je univerzální vzdělávací program založený na zlepšení duševní gramotnosti, v němž žáci získávají znalosti a dovednosti, které potřebujeme k dosažení pozitivního duševního zdraví. Zatímco dříve jsme vnímali pouze dva základní pojmy: duševní zdraví a duševní nemoc, dnes již máme i druhou linii: duševní pohoda (well‑being) a duševní nepohoda. My se v programu zaměřujeme na následky duševní nepohody a to, jak se lépe o své duševní zdraví starat,“ vysvětlila koordinátorka projektu Mgr. Magdaléna Lukasová. Jak doplnila, zájem o pilotní program byl větší, než výzkumníci původně předpokládali, a nakonec do něho bylo zařazeno 852 žáků ze 60 škol. O program se již zajímají i další školy nejen v ČR, ale i v zahraničí, např. v Gruzii, Litvě nebo na Slovensku.

Monitorované výstupy se zaměřily na duševní gramotnost (hledání pomoci, tendence k nižší stigmatizaci, porozumění duševnímu zdraví a duševním nemocem), duševní well‑being a oblast duševního zdraví (emoce, chování, hyperaktivita, prosociální vztahy). „Jak ukázalo první zhodnocení výstupů projektu, program Všech pět pohromadě zlepšil duševní gramotnost žáků, kteří jím prošli. Pomohl dětem zlepšit schopnost vyhledání pomoci, porozumění duševnímu zdraví a duševním nemocem. Původní velké meziskupinové rozdíly žáků v oblastech duševního zdraví a well­‑beingu se v průběhu programu vyrovnávaly,“ zhodnotil výzkumný pracovník Mgr Ondřej Pešout, Ph.D., s tím, že záměrem je další rozšíření programu nejen na ostatní věkové kategorie dětí a dospívajících, ale i na učitele, školy a rodiče.

Program určený pro žáky ve věku 11–13 let se skládá z 18 vyučovacích lekcí vytvořených se záměrem podpořit mladé lidi při rozvíjení jejich plného potenciálu, budování odolnosti, zaměřování se na silné stránky a zvládání každodenních výzev a stresu. „Program cílí především na žáky, ale i na učitele a jejich duševní pohodu, protože syndrom vyhoření je v této profesi poměrně častý. Pokud projde výukou celý ročník, ovlivní to i celkové klima školy a je ku prospěchu všem,“ dodává Mgr. Lukasová. Pro vedení tohoto programu je potřeba třídenní školení vedené zkušenými lektory, které je podpořeno MŠMT.

Druhým hlavním článkem, na kterém je vedle zlepšování duševní gramotnosti edukační program založen, je sociálně emoční učení. „Děti učíme nezbytným dovednostem k tomu, aby dokázaly pojmenovat své emoce a pracovat s nimi, což je jeden ze základních předpokladů, aby byly schopny mluvit o svém duševním zdraví. Také se učí projevovat empatii, to, jak ji můžeme prohlubovat a jak navazovat dobré a zdravé vztahy,“ popisuje Mgr. Lukasová.

Vědecky prokázané přínosy duševní gramotnosti a sociálně emočního učení se odrážejí hned v pěti oblastech:

  • Méně emočního stresu: zlepšení postojů k sobě, méně deprese, úzkosti a stresu, snížení sociální izolace a zlepšení emoční regulace.
  • Méně problémů v chování: snížení rizikového a agresivního chování, snížení užívání návykových látek.
  • Pozitivní sociální chování: zlepšení v postojích k ostatním, více prosociálního chování, lepší emoční inteligence, zlepšení v dovednosti řešit problémy.
  • Akademický úspěch: zlepšení v přístupu ke škole, lepší klima ve třídě.
  • Včasné vyhledání pomoci: větší ochota vyhledat pomoc, včasné odhalení problémů a méně stigmatizujících postojů.

Průměrná doba od toho, kdy se člověk cítí psychicky v nepohodě, k tomu, než se mu dostane potřebné péče, trvá 6–10 let. Tuto dobu je potřeba zkrátit. I proto, že nejsou dostupní odborníci, je podle pracovníků NUDZ potřeba program cílit právě na prevenci. Role školy v podpoře duševního zdraví je obrovská, proto se ukazuje vhodné naučit učitele lépe rozpoznávat varovné příznaky, vést vhodnou a nestigmatizující komunikaci týkající se duševního zdraví, zahájit rozhovor se žákem v případě potřeby, šířit relevantní informace nebo spolupracovat s multisektorovým týmem, ideálně se školním psychologem. Prospěšné by určitě bylo, aby se školy více otevřely problematice duševního zdraví. Zatím je proškoleno 60 učitelů Karlovarského a Plzeňského kraje a nyní hledají odborníci z NUDZ způsob, jak ve spolupráci s MŠMT a jednotlivými kraji výuku dostat do široké sítě škol po celé ČR.     

Doporučené

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…