Přeskočit na obsah

Výzkumníci chtějí zmapovat digitální kompetence sester

sestra lekar technologie
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Digitalizace zdravotnictví, zavádění nových technologií a prostředků telemedicíny. To vše vyžaduje speciální schopnosti a dovednosti zdravotnického personálu. Jsou ale zdravotnici na tuto blízkou budoucnost připraveni? To se pokouší zjistit mezinárodní studie pod vedením prof. Kristiny Mikkonenové z University of Oulu ve Finsku, která koordinuje 22 týmů z celé Evropy včetně České republiky. Do studie se čeští zdravotničtí pracovníci mohou zapojit právě teď.

Rozvoj digitálních technologií zasahuje všechny sféry našeho osobního i pracovního života a nevyhýbá se ani zdravotnictví. „Světová zdravotnická organizace tomuto trendu věnuje velkou pozornost – součástí Globální strategie WHO pro digitální zdraví 2020–2025 je důraz na podporu zdravotních systémů zaváděním digitálních technologií určených jak poskytovatelům, tak i spotřebitelům zdravotních služeb,“ připomíná jedna ze spoluřešitelek studie za Českou republiku doc. Petra Mandysová, MSN, Ph.D., z Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Digitální technologie mohou podle WHO podpořit kvalitu poskytované péče a posílit postavení pacientů (empowerment), což může mít podle Mandysové kladný dopad i na jejich následnou kvalitu života související se zdravím. Kromě pracoviště Petry Mandysové se do studie zapojil také tým z Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci, kde je spoluřešitelkou Mgr. Petra Gaul Aláčová, Ph.D.

Široké uplatnění digitálních technologií

Podle Petry Mandysové se zdravotníci postupně začínají zapojovat do využívání digitálních technologií nejen při léčbě a péči o pacienta, ale i při dalších činnostech. Tyto technologie mají význam i v prevenci onemocnění a podpoře zdraví jednotlivců, rodin, komunit i celé společnosti. „Příkladem využití digitálních technologií jsou nejen již poměrně rozšířené mobilní aplikace pro monitoring zdraví a fitness, které mnozí z nás mají ve svých mobilních telefonech, ale například i konkrétní mHealth digitální aplikace pro edukaci pacientů a efektivní management celé řady onemocnění a stavů v domácím prostředí nebo při hospitalizaci, zdokumentované zejména v zahraniční odborné literatuře,“ popisuje Petra Mandysová s tím, že lze pozorovat čím dál tím častější využívání digitálních technologií v praxi. „V České republice se již digitální technologie při práci s pacienty a při podpoře kvality života začínají objevovat čím dál tím častěji. Příkladem jsou případy využití virtuální reality ke zkvalitnění sociálních služeb poskytovaných seniorům v domovech pro seniory, ale také jako nové možnosti nefarmakologického zvládání bolesti,“ upřesnila Mandysová.

Digitální kompetence zdravotníků

Hlavním předpokladem pro ještě širší využití těchto technologií zdravotnickými pracovníky v praxi je podle výzkumníků získání poznatků o tom, nakolik jsou zdravotníci připraveni na využití těchto nových možností ve své každodenní práci. A právě to zkoumá mezinárodní studie s názvem Digitální zdravotní kompetence zdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních, která se zaměřuje na nelékařské zdravotnické pracovníky. Ti se mohou do studie volně zapojit až do ledna 2024. Podmínkou je, aby aktuálně pracovali v primární péči nebo ve specializovaném zdravotnickém zařízení. Do studie se tedy nemohou zapojit bývalí zdravotníci, kteří již například odešli do důchodu, ani ti, kteří se jako studenti na povolání teprve připravují. Cílem výzkumníků je získat informace o sebehodnocení digitálních zdravotních kompetencí u zdravotnických pracovníků a o hodnocení faktorů spojených s digitálními kompetencemi v oblasti zdraví. Výzkumníci se tak zajímají například o to, nakolik se zdravotníci cítí být schopni jednat s klientem na dálku, zda s ním dokáží navázat důvěrný vztah, rozpoznat jeho potřeby, motivovat jej k sebepéči, nebo naopak vyhodnotit potřebu péče nebo služby. Součástí dotazníku jsou pak také například otázky mapující postoj zdravotníků k možnosti využívání těchto technologií v prostředí zdravotních a sociálních služeb a otázky zkoumající motivaci k jejich využívání. „Získané informace budou moci přispět k vytvoření návrhu, jak podpořit zdravotnické pracovníky a organizace při digitální transformaci, a tím také zlepšit péči o pacienta a jeho schopnost využívat digitální zdravotní služby a nástroje,“ dodává Petra Mandysová.

Doporučené

Prevence a terapie srdečního selhání

23. 4. 2024

Srdeční selhání je heterogenní klinický syndrom různých etiologií, jehož diagnostika a léčba se v posledních letech značně posunula. „Vzhledem k…