WHO:GM potraviny bezpečné
Zdravotní agentura OSN dnes podpořila rozvoj geneticky modifikovaných potravin a označila je za stejně bezpečné jako konvenční plodiny. Genově upravené plodiny mohou přinést prospěch farmářům i spotřebitelům, kontrola nových produktů tohoto typu však bude vždy nutná, uvedla dnes v obsáhlé zprávě o geneticky upravených potravinách Světová zdravotnická organizace (WHO).
Podle WHO neexistují žádné důkazy, že by některé z dosavadních genově obohacených produktů nesly jiná zdravotní rizika než jejich konvenční obdoby. Potvrdila tak, že zdravotní obavy z GM potravin, rozšířené zejména v Evropě, pokládá i ona za nepodložené. "Dosud spotřeba GM potravin nezpůsobila žádné známé negativní zdravotní následky," uvádí se ve zprávě o 76 stranách. "Nemáme žádné údaje, které by naznačovaly, že GM potraviny na trhu nejsou bezpečné," řekl ke zprávě ředitel odboru potravinové bezpečnosti WHO Jorgen Schlundt. To sice podle něho neznamená, že tyto produkty jsou automaticky bezpečné i do budoucna, absolutně zaručit se však nelze za žádnou potravinu, protože i v důvěrně známých produktech se dají objevit nebezpečné látky.
"Současné GM potraviny mohou přinést užitek, prověřování z hlediska bezpečnosti však musí pokračovat. To je jeden z hlavních závěrů zprávy," konstatoval činitel WHO. Důvodem zvýšené opatrnosti je to, že některé z používaných genů až dosud nebyly v potravinovém řetězci. Studie nicméně poukazuje na to, že GM produkty jsou prověřovány daleko důkladněji než jiné nové produkty, například potraviny s dodanými chemikáliemi. "Ve veřejných diskusích se objevuje velký omyl v tom, že si lidé myslí, že GM potraviny jsou jediným zcela novým typem potravin," uvedl Schlundt podle agentury AP.
Činitel WHO dodal, že dosud neznámá rizika mohou představovat i dávno běžné potraviny. Připomněl, jak před třemi lety švédští vědci zjistili, že řada jídel, zejména smažené potraviny bohaté na sacharidy, obsahují zvýšené úrovně možného karcinogenu akrylamidu. Kromě bedlivé kontroly nových produktů i jejich dopadů na životní prostředí je podle WHO nutno vážit i další faktory. Schlundt připomněl potravinovou krizi v jihoafrických zemích v roce 2002, kdy několik hladomorem postižených zemí odmítlo potravinovou pomoc z USA v obavě, že by obilí s příměsí GM poškodilo později možný export do Evropské unie. V této souvislosti zdůraznil, že WHO pomáhá chudým zemím GM potraviny prověřovat, aby mohly sloužit místním lidem.
Geneticky modifikované potraviny by podle WHO mohly hrát roli v uspokojování rostoucí poptávky po potravinách v rozvojovém světě. Mohly by také pomoci řešit problém přísunu vitaminů a minerálních látek v chudých zemích, uvedla agentura a konstatovala, že na světě je stále ještě asi 800 milionů podvyživených. Další výhodou GM plodin pro chudé země by mohlo být snížení náročnosti zemědělské produkce na pesticidy. To vše však podle agentury zůstává do značné míry jen nadějí, protože většina vývoje se nyní zaměřuje na pěstování těchto plodin v bohatších a středně příjmových zemích.
Loni pěstovalo GM plodiny asi sedm milionů farmářů v 18 zemích světa a celková plocha osetá GM dosahovala čtyř procent globální orné půdy. Nejvíce se daří GM v USA, kde plocha jimi osetá představuje asi 60 procent světového celku. Druhá je Argentina s 20 procenty, následovaná Kanadou, Brazílií, Čínou, Paraguayí a Jihoafrickou republikou. Pěstuje se hlavně obohacená kukuřice, sója, řepka olejná a bavlna, omezeněji brambory, rýže, cukrová řepa nebo rajčata.
V Evropě se kvůli podezřívavosti spotřebitelů vedou o zavádění GM potravin nadále ostré debaty a EU povoluje dovoz nových produktů jen velmi pomalu. Kvůli tomu si na ni u Světové obchodní organizace stěžovaly USA, Kanada a Argentina. Počátkem října by WTO měla vynést svůj verdikt o evropských omezeních, které jsou podle stěžovatelů vědecky nepodložené a tím odporují světovým obchodním pravidlům.
Zdroj: ČTK