Přeskočit na obsah

Z kolínského SeniorCentra na rotopedu do Betléma

Obyvatelé kolínského SeniorCentra mají v místní tělocvičně k dispozici dva motomedy (stroje napomáhající klientům šlapat) a jeden rotoped, které využívají zhruba dvakrát až třikrát týdně. Do betlémské akce se zapojilo hned 30 klientů domova, přičemž nejstaršímu zúčastněnému seniorovi je úctyhodných 97 let. Průměrná ujetá vzdálenost je tři až sedm kilometrů za den, ale jedna klientka jezdí neuvěřitelných 10 až 16 km.

„Je snazší klienty motivovat, když vidí nějaký cíl. Uvědomují si, jak je trénink dolních končetin důležitý pro chůzi, protože vnímají, že se jim lépe chodí, když nohy rozcvičí. Pro klienty, kteří se zapojili do cesty, je jízda na kole vlastně součást dne. Nijak je nemusím přemlouvat, čekají pouze na vyzvání pro vystřídání svého kolegy v sedle,“ vysvětluje Oldřiška Neumannová, fyzioterapeutka SeniorCentra Kolín, které nabízí služby Domov pro seniora a Domov se zvláštním režimem (se zaměřením na péči o seniory trpící Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence) a péči svým klientům poskytuje 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

Ujeté kilometry se poctivě sčítají a jsou vyznačeny na mapě, která visí na nástěnce domova. „Věříme, že naši klienti společnými silami trasu do Vánoc ujedou a všichni se budeme radovat z pohybu a společného cíle,“ dodává Oldřiška Neumannová. Pro větší motivaci a zábavu připravuje seniorům personál domova na jejich cestě různé aktivity – na zastávce v Itálii se uspořádala beseda o Benátkách, kdy se ke společnému povídání o cestování objednala pizza. Klienti při takových zastaveních rádi vzpomínají na zážitky a místa, která v životě sami navštívili, a dělí se o ně s ostatními.

V České republice bude podle odhadu Světové banky potřeba vybudovat do roku 2030 až 80 000 nových lůžek pro seniory. Statistiky ukazují, že mezi lety 2016 a 2018 vzrostl počet lůžek v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem o zhruba 2 000, přičemž se ale jednalo výhradně o místa vzniklá díky privátním investorům. Počet lůžek v domovech pro seniory zřizovaných kraji nebo obcemi dokonce klesá. „Naše zkušenosti z Rakouska, ale i dalších zemí Evropy potvrzují, že společné fungování soukromého a státního sektoru přináší ovoce. Nicméně u nás mají všichni poskytovatelé stejné podmínky a dotace státu jde přímo za klientem, nikoliv za zařízením,“ vysvětluje zkušenosti ze zahraničí Anton Kellner, generální ředitel SeneCura. V Rakousku se podle něj podíl privátního sektoru pohybuje kolem 40 procent, v České republice je to zhruba polovina.

Skupina SeneCura je s téměř 7 500 lůžky a 84 sociálními a zdravotnickými zařízeními předním privátním poskytovatelem péče v Rakousku, v České republice je SeneCura s 15 SeniorCentry a 2 044 lůžky největším soukromým provozovatelem Domovů pro seniory (DS) a Domovů se zvláštním režimem (DZR), tedy center pro lidi s Alzheimerovou chorobou. V některých svých domovech nabízí SeneCura i odlehčovací službu.

Současné trendy:

• Růst kapacity díky soukromým poskytovatelům

• Růst kapacity služby Domova se zvláštním režimem na úkor Domova pro seniory

• Počet lůžek v Domovech pro seniory se za poslední dva roky snížil o 200

• Privátní poskytovatelé mají 13% podíl na kapacitě služby DS a 39% podíl na kapacitě služeb DZR

Nedávno otevřela společnost další domov v Telči se 130 lůžky a následovat má SeniorCentrum v Chotěboři. V případě nového SeniorCentra v Telči jde o první velký projekt spolupráce státního a soukromého sektoru v oblasti sociálních služeb na Vysočině. Takový model vyhovuje podle regionální ředitelky SeneCura Věry Husákové oběma stranám: „Privátní sektor nabízí formu spolupráce s kraji a obcemi jako investor, který má ve výstavbě a provozu domovů mnohaleté a mezinárodní zkušenosti. V tomto ohledu na sebe bere závazek investice do výstavby domova, což umožňuje městským samosprávám použít ušetřené finanční prostředky na podporu provozu daného domova. „Funkčnost spolupráce potvrdil také hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek: „Je to jedna z cest, jak zajistit prostředky na investice rychleji, než se to daří z veřejných rozpočtů. Konkrétně v Telči se jedná o převedenou kapacitu, která měla v krajské síti sociálních služeb své místo. Věřím, že model bude fungovat především ke spokojenosti klientů, obyvatel našeho kraje.“ Podle něj tato cesta otevírá jiné pohledy a možnosti a věří, že podobných projektů bude na Vysočině více.

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…